Sluneční brýle pro nejmenší děti jsou tématem, které mezi rodiči a prarodiči vyvolává spoustu otázek a nejasností. Zatímco jedni je považují za zbytečnost, druzí je ratolestem nasazují při každé vycházce. Pravda přitom leží někde uprostřed.
Optometristka a vedoucí optik Lentiamo Petra Průchová vysvětluje, kdy jsou sluneční brýle pro děti skutečnou nutností, kdy stačí obyčejný klobouček a v jakých situacích mohou nesprávně zvolené brýle očím spíše uškodit. „Dětské oko je mnohem zranitelnější než oko dospělého. Má širší zornici a jeho čočka je natolik průhledná, že propustí k sítnici podstatně více slunečního záření. Nekontrolované vystavení silnému UV záření může u dětí vést k akutnímu podráždění, zánětům spojivek či rohovky a v dlouhodobém horizontu riskujeme i trvalé poškození zraku,” vysvětluje optometristka. Celý článek
Koncentraci pylu v domácnosti si lidé sami často zvyšují
Vrchol jarní pylové sezony přináší alergikům potíže nejen venku, ale i doma. Množství pylu a dalších alergenů v interiéru lze do značné míry ovlivnit a mnoho domácností jej nevhodnými návyky zbytečně zvyšuje. O jaké chyby jde a kterak se jich vyvarovat?
Alergiemi trpí v Česku přibližně každý třetí člověk, přičemž nejčastější jsou ty pylové. Právě nyní navíc přichází vrchol jarní sezony, kdy jsou v českém ovzduší nejagresivnější především pyly břízy, jasanu, habru, javoru, vrby, olše a dubu. Situaci zároveň zhoršuje změna klimatu, kvůli níž sezona mnohdy začíná dříve a trvá déle. Spolu s oteplováním se k nám navíc stále častěji dostávají i pyly teplomilnějších, jižněji rozšířených rostlin, které u nás dříve nebyly běžné. Celý článek
Brýle už nejsou nutností. Moderní oční implantáty vracejí svobodu i aktivní život
Postupné zhoršování zraku bylo po dlouhá léta považováno za přirozený projev stárnutí. Dnes však moderní oftalmologie nabízí řešení, které odstraní šedý zákal a zároveň výrazně sníží, nebo dokonce zcela odstraní potřebu nosit brýle. Díky pokročilým nitroočním implantátům se operace oka stává cestou k aktivnímu a komfortnímu životu bez omezení.
„Současným trendem je personalizovaný přístup, tedy výběr implantátu podle individuálních potřeb pacienta, jeho životního stylu i zdravotního stavu oka,“ říká Andrea Janeková, vedoucí lékařka centra kataraktové, refrakční a vitreoretinální chirurgie v Očním centru Praha. Celý článek
Ochrana očí je v létě stejně důležitá jako péče o pokožku
Zatímco opalovací krém je v létě samozřejmostí, ochrana zraku zůstává často opomíjená. Odborníci přitom varují, že ultrafialové záření může oči nevratně poškodit. Správný výběr slunečních brýlí, péče o oční okolí i prevence světloplachosti by proto měly být nedílnou součástí léta.
Právě oči jsou na sluneční záření velmi náchylné. Ultrafialové paprsky mohou poškodit rohovku, čočku i sítnici a při dlouhodobé expozici a z dlouhodobého hlediska zvyšují riziko vzniku šedého zákalu či degenerativních onemocnění oka. Podle dostupných dat může být až 10 procent případů slepoty způsobených šedým zákalem spojeno právě s nadměrným UV zářením. Celý článek
Jak si správně masírovat nohy, aby to prospělo žilám i lymfě
Pocit těžkých nohou, otoky nebo křečové žíly trápí stále více lidí. Na vině bývá zpomalený návrat krve z dolních končetin zpět k srdci a také horší odtok lymfy. Kromě pohybu a kompresních punčoch nohám prospívá masáž nohou.
Jednoduchou techniku masáže nohou se naučíte sami. Nohy si pak můžete masírovat doma kdykoli. Speciální typ jemné masáže, tzv. manuální lymfodrenáž, může pomoci rozproudit jak lymfu, tak i žilní krev. Studie publikovaná v odborném časopise Physiotherapy ukázala, že tato technika dokáže krátkodobě zvýšit průtok krve v žilách dolních končetin (1). Masáž nohou tak může snížit otoky, zlepšit mikrocirkulaci, ulevit od pocitu těžkých nohou a podpořit regeneraci tkání (2). Celý článek
Jak na prevenci vyhřezlých plotének?
Bolesti zad a potíže s ploténkami už dávno nejsou jen problémem vyššího věku. Na potížích se podepisuje dlouhé sezení, nedostatek pohybu, vliv bakteriálních a virových onemocnění i celkově pomalejší regenerace.
Stále častěji se ukazuje, že pro prevenci je zásadní především každodenní režim. Naopak snaha o intenzivní výkony a rychlé výsledky může bolesti zhoršit. Odborníci proto radí nespoléhat na jeden „zázračný cvik“, ale během dne pravidelně měnit polohu, dělat přestávky od sezení, nepřetěžovat se, dbát na pitný režim a volit dlouhodobě udržitelný pohyb, nejlépe běh. Světová zdravotnická organizace uvádí, že bolest dolní části zad postihovala v roce 2020 asi 619 milionů lidí a do roku 2050 se čeká nárůst na 843 milionů. Absolutní počty diagnostikovaných degenerativních nálezů rostou, hlavně kvůli stárnutí populace, vyššímu BMI, sedavosti a lepší diagnostice. Celý článek
Proč jeden lék nepůsobí na každého stejně?
Stejný lék, stejná dávka, ale rozdílný výsledek. Zatímco jednomu pacientovi léčba zabere bez komplikací, u jiného může mít slabší účinek nebo vyvolat nepříjemné reakce. Jedním z důvodů mohou být genetické odlišnosti, které ovlivňují, jak organismus na léky celkově reaguje.
Lidé se od sebe neodlišují jen vzhledem nebo predispozicemi k některým onemocněním. Jejich individualita se projevuje i v tom, jak organismus zpracovává léky a jak na ně reaguje. Tyto rozdíly souvisejí mimo jiné také s rozdíly v DNA. Dědičné predispozice ovlivňují například rychlost odbourávání léků i to, jak budou v těle působit. Ačkoli do tohoto procesu vstupuje více faktorů, genetika patří k těm nejdůležitějším. Právě na tomto základě se zrodila disciplína známá jako farmakogenetika či farmakogenomika. Celý článek
Tuky v jídelníčku: Které tělu prospívají a kdy je potřeba zpozornět?
O tom, zda tuky organismu prospívají, nebo ho naopak zatěžují, rozhoduje hlavně jejich typ, množství a dlouhodobé zastoupení v jídelníčku. Větší smysl než radikální vyřazování tuků proto dává celková úprava jídelníčku a životosprávy.
Je potřeba mít na paměti, že samotná přítomnost tuků ve stravě není problém. Tím se může stát až jejich složení a dlouhodobý poměr. V zásadě totiž rozlišujeme tři hlavní skupiny tuků: nasycené, nenasycené a trans. První dvě skupiny v rozumné míře obvykle nebývají problematické. Nasycené tuky najdeme například v másle, mase nebo kokosu. Není je třeba démonizovat, ale jejich příjem by měl být omezený, protože při nadbytku mohou způsobovat potíže. Nenasycené tuky se naopak běžně vyskytují například v olivovém oleji, rybách nebo ořeších a mají ochranný efekt. Třetí kategorie, trans tuky, se však od prvních dvou zásadně liší. Celý článek
Z čeho všeho se skládá odškodnění?
Pokud se člověk zraní při nezaviněné dopravní nehodě nebo utrpí pracovní úraz, vzniká mu nárok na odškodnění. Podle zkušeností společnosti Vindicia ale až 80 % poškozených netuší, na co všechno mají právo. To samozřejmě limituje výslednou částku, které dosáhnou.
Mnoho lidí si s pojmem odškodnění automaticky spojí bolestné. A tím pro ně celé téma v podstatě končí. „Jenže bolestné je pouze jedna část klasického odškodnění. Kompenzuje především bezprostřední následky úrazu – tedy situace, kdy máme po pádu nebo dopravní nehodě řezné rány, zlomeniny, krvácíme, cítíme bolest, musíme na operaci nebo trávíme čas v nemocnici,“ vysvětluje Tomáš Beck, expert na odškodnění ze společnosti Vindicia. Tím ale celé odškodnění zdaleka nekončí. Celý článek
Co střevnímu mikrobiomu nesvědčí?
O střevním mikrobiomu se dnes mluví stále častěji a není to náhoda. Tento ekosystém představuje soubor miliard mikroorganismů – především bakterií, ale i virů a kvasinek – které osídlují náš trávicí trakt a fungují jako samostatný orgán.
Pokud je v pořádku, vyznačuje se vysokou rozmanitostí druhů a funkční střevní bariérou, jež brání průniku toxinů do krve. Jakmile se však jeho stabilita naruší, začne tělo vysílat jasné signály v podobě nadýmání, bolestí břicha nebo nepravidelného vyprazdňování. Cesta k nápravě přitom vede přes pochopení toho, které skupiny potravin našim bakteriím skutečně škodí. Celý článek