Archiv rubriky: Ze života

Zrak jako tichá oběť cukrovky. Proč o něj diabetici často přicházejí zbytečně?

V životě pacientů má cukrovka ke zdraví očí velmi blízko. Každý čtvrtý diabetik totiž žije s diabetickou retinopatií – tichým, nenápadným onemocněním sítnice, které může skončit ztrátou zraku.

Oslepnutí aktuálně hrozí více než jednomu z deseti dospělých pacientů s diabetem. Cukrovka a diabetická retinopatie tak mají nejen zdravotní, ale i sociální a ekonomické dopady. Svět čelí prudkému nárůstu počtu lidí s diabetem mellitus, tedy cukrovkou. Toto onemocnění patří mezi nejzávažnější zdravotní hrozby 21. století. Celý článek

Jak může lékař přispět k včasnému rozpoznání mnohočetného myelomu

Mnohočetný myelom je zhoubné nádorové onemocnění plazmatických buněk v kostní dřeni. Jedná se o druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění, které v České republice ročně postihuje 6–7 lidí ze 100 000.

Jelikož jsou jeho příznaky na počátku zaměnitelné za jiný druh onemocnění, je edukace o jeho diagnostice nesmírně důležitá. Proto vznikl projekt CRAB II. V rámci něj se snažíme informovat širokou veřejnost, aby lidé nepodceňovali své příznaky a při obtížích navštívili praktického lékaře. Zároveň připomínáme lékařům různých odborností, aby na toto onemocnění mysleli a včas provedli příslušná vyšetření nebo odeslali pacienta na hematologii. O tom, jak rozpoznat mnohočetný myelom včas a jaká vyšetření je třeba provést, jsme si v následujícím rozhovoru povídali s předním českým hematologem prof. MUDr. Vladimírem Maisnarem, Ph.D., MBA, ze IV. interní hematologické kliniky LF v Hradci Králové, UK, a FN Hradec Králové. Celý článek

Stres z hospitalizace zpomaluje léčbu

Stačí jen běžná návštěva lékaře a mnoho lidí pociťuje napětí, nejistotu a obavy o své zdraví. Při pobytu v nemocnici se tyto pocity ještě násobí. Pacient se ocitá v prostředí, které nezná, ztrácí část své autonomie a musí důvěřovat cizím lidem, jejichž rozhodnutí má přímý dopad na jeho tělo i psychiku.

Stres, úzkost a nejistota často působí jako neviditelný protivník, který dokáže zkomplikovat i tu nejlépe vedenou léčbu. Moderní zdravotnická zařízení proto hledají způsoby, jak obavy pacientů zmírnit a hospitalizaci jim co nejvíce zpříjemnit. Základem je empatie a dostatek informací. Celý článek

I zip na kozačkách může být indikátorem zdraví nohou

Podzimní sezóna je tady – kozačky se vracejí do ulic. Jenže řadě žen přes den natékají nohy tak, že je kozačky tlačí, nebo nejdou dopnout. Otékající nohy jsou často signálem nedostatečného fungování žil.

Nedopnuté kozačky nejsou jen módní faux pas, ale také varovný signál vašeho těla. Moderní kompresní punčochy dokážou spojit příjemné s užitečným – elegantní vzhled a účinnou podporu pro žíly. Měli by je nosit všichni ti, které trápí otoky nohou, metličky, křečové žíly nebo další projevy chronického žilního onemocnění. Podle lékařů je přitom důležitá především dlouhodobá komplexní léčba této nemoci, která spočívá v kombinaci užívání léků (venofarmak), komprese a pohybu. Celý článek

Inkontinence: postihuje i muže, typický spouštěč je kašel či smích

S občasným únikem moči se během života podle České urologické společnosti potýká až 50 procent žen. Příčiny mohou být různé – věk, obezita, porod nebo třeba astma. I když je inkontinence častěji prezentována jako ženský problém, potíže mívají také muži.

Stále jde o tabuizované téma. I to má za následek, že se mnoho žen za inkontinenci stydí a vnímá ji jako intimní problém, o kterém se nemluví. Ačkoli inkontinence trápí až polovinu žen, k lékaři dorazí jen zhruba deset procent z nich. „Inkontinence je patologický a poměrně častý stav, který má různé příčiny. Mezi ty nejčastější patří narušení funkce svalů pánevního dna – po spontánních porodech, operacích nebo zátěžových pracích, může mít ale i neurogenní příčiny. Celý článek

Krev v moči není banalita

Rakovina močového měchýře patří mezi nejčastější onkologická onemocnění, přesto je většinou lidí stále podceňovaná. Ročně je v České republice diagnostikováno přibližně 2 300 nových případů a počet nemocných dlouhodobě stoupá. Přitom právě včasné rozpoznání prvních příznaků může zásadně ovlivnit prognózu pacienta.

Přibližně dvě třetiny karcinomů močového měchýře se vyskytují ve věku 65 let a výše, onemocnět však může i člověk mnohem mladší. Své o tom ví pan Martin Ketner, kterému bylo v době diagnózy pouhých 40 let. Celý článek

Pětina domácností ignoruje revize spalinových cest, 40 % zanedbává servis kotlů

Pravidelný servis kotlů a spalinových cest je klíčový nejen pro bezpečnost, ale i pro nižší náklady na vytápění a ohřev vody. Podle aktuálního průzkumu E.ON realizovaného prostřednictvím panelu Instant Research agentury IPSOS doporučené pravidelné roční kontroly kotle však značná část domácností zanedbává – přestože šest z deseti lidí ví, že jejich vynechání může vést k požáru nebo otravě oxidem uhelnatým.

Každoroční servis plynového zařízení provádí jen 60 % domácností.  Alarmující je, že 14 % lidí se o revizi nestará vůbec. Nepravidelnost kontrol je výrazně častější u mladších lidí oproti lidem v předdůchodovém věku. Celý článek

O kondici svých nohou se starejte celoročně

Mnozí lidé vítají chladnější počasí s nadšením. Těší se, že jim přestanou otékat nohy. Kvůli častému výskytu těchto příznaků chronického žilního onemocnění v české populaci může vzniknout dojem, že jde o normální jev. Tak to ale není.

O nohy je třeba starat se nejen v létě, ale po celý rok. Otoky nohou, metličky a křečové žíly jsou nejen neestetické, ale i zdravotně alarmující. Příčinou vzniku metličkových žilek je oslabení žilních stěn, které ztrácejí svoji pevnost a pružnost. Souvisí to se zánětem žilní stěny. Pokud nejsou cévy dostatečně pružné a nemají dost kolagenu a elastinu, mohou se za určitých okolností rozšiřovat. Jestliže se problém týká velkých žil, vznikají klasické křečové žíly (varixy). Celý článek

Září je rozhodující měsíc pro kondici vlasů

Září je obdobím, kdy vlasy přecházejí do klidové fáze a jejich padání dosahuje vrcholu. Zatímco běžně vypadne 50–100 vlasů denně, na podzim to může být několikanásobně více.

Odborník na vlasovou péči Tomáš Arsov upozorňuje, že právě nyní se rozhoduje o tom, jak budou vlasy vypadat po celý rok. „Po létě, kdy vlasy držely v růstové fázi, přichází biologický zlom. Najednou začínají hromadně uvolňovat vlasové folikuly a padání je viditelnější než kdykoli jindy,“ vysvětluje Tomáš Arsov. „Pokud v tomto období nasadíme cílenou péči, dokážeme přirozený proces výrazně zmírnit a vlasy podpořit, aby zůstaly silné a zdravé.“

Proč vlasy padají právě teď

Vlasy procházejí cyklem růstu, klidu a vypadnutí. V létě se drží déle v růstové fázi, aby chránily pokožku hlavy před sluncem. S nástupem podzimu se však větší množství vlasů přesouvá do fáze klidové a následně přirozeně vypadává. Tento proces se děje každoročně, ale protože jde o tisíce vlasů najednou, může být pro mnoho lidí stresující.

Doporučení Tomáše Arsova stojí na třech pilířích – podpoře vlasů zevnitř, péči o pokožku hlavy a šetrné rutině.

Praktické tipy do každodenní rutiny

  • Vlasy netahejte, zejména když jsou mokré – jsou nejkřehčí.
  • Vyhněte se utaženým účesům, které zatěžují kořínky.
  • Masírujte pokožku hlavy, aby se podpořilo prokrvení a vstřebávání živin.
  • Používejte hydratační spreje nebo masky, aby si vlasy udržely pružnost.

Celkový životní styl hraje roli

Padání vlasů může zhoršovat i stres, nedostatek spánku nebo nevhodná strava. „Vlasy jsou zrcadlem našeho celkového zdraví. Pokud tělo oslabí stres nebo chybějící živiny, projeví se to právě na účesu,“ dodává Arsov. Proto je ideální propojit vlasovou rutinu s celkovou péčí o tělo – dostatek vitamínů, pravidelný pohyb a vyvážená strava mohou udělat zásadní rozdíl.

Ačkoli je podzimní padání vlasů přirozený proces, správná péče dokáže jeho dopady výrazně omezit. Kombinace podpory zevnitř, výživy pokožky hlavy a šetrné rutiny je klíčem k tomu, aby vlasy zůstaly silné, husté a zdravé i během zimních měsíců.

Marta Molínová

Foto: Adobe Stock

 

Dioptrické brýle pomáhají lidem přes 700 let

První zmínka o existenci brýlí se objevila v Itálii zhruba kolem roku 1286. Tehdy se jednalo o skleněné čočky, které měly jejich majitelům pomáhat při čtení. Brýle, jak je známe dnes, se objevily v Itálii během 13. století, kdy dostaly skleněné čočky kovový rám.

Brýle nebo kontaktní čočky nosí zhruba každý druhý Čech. Za brýle a kontaktní čočky Češi každý rok utratí přes čtyři miliardy korun. „Obecně očních dioptrických vad přibývá a čím dál více mladých lidí potřebuje brýle do dálky nebo kontaktní čočky. Mladší pacienty trápí především dioptrie do dálky, tedy krátkozrakost. Pacienty nad 40 let věku pak kombinace brýlí do dálky a na čtení, tedy dalekozrakost a vetchozrakost. Především lidé nad 40 let by měli zajít k očnímu lékaři každé dva roky, a to i v případě, že žádné obtíže nepociťují. Překonávání oční vady může způsobovat bolesti hlavy a únavu,“ upozornil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini. Celý článek