Za deset až patnáct let by se podrobné přečtení genetické výbavy člověka mohlo stát běžnou součástí prevence, a medicína by se tak zásadně posunula. Namísto čekání na první příznaky by stále přesněji odhalovala zdravotní rizika a zasahovala ještě před rozvojem nemoci.
„Směřujeme k éře, kdy medicína přestane být reaktivní a stane se stoprocentně prediktivní. Dnes léčíme nemoci, zítra budeme léčit rizika,“ říká molekulární genetik David Kubíček. Jedním z nástrojů této proměny mohou být DNA longevity testy, které pomáhají zpřesnit individuální prevenci a ukázat, kterým oblastem zdraví věnovat pozornost dlouho předtím, než se objeví potíže. Celý článek
Jak připravit Česko na stárnutí populace?
Českou republiku čeká v následujících desetiletích výrazná proměna věkové struktury obyvatel. Počet obyvatel ve věku 65 let a více vzroste do roku 2050 o 34 % a senioři budou tvořit téměř 30 % české populace. Vyplývá to ze Studie dlouhodobé sociální péče v ČR, kterou pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) zpracovala společnost Deloitte.
Současně výrazně porostou i ekonomické nároky na dlouhodobou péči – podle základního scénáře studie se celkové roční náklady zvýší z přibližně 80 miliard korun v roce 2024 na 137 miliard korun v roce 2035. Studie přitom nepřináší pouze demografickou prognózu, ale prostřednictvím tří scénářů ukazuje možné dopady různých přístupů k rozvoji systému dlouhodobé péče. APSS ČR proto představila sedm priorit, které mají pomoci připravit systém na stárnutí populace. Celý článek
Ztráta vlasů není jen kosmetický problém
Větší množství vlasů zachycených na hřebenu, pramínky jemné na dotek nebo culík, který v gumičce najednou ztrácí obvyklý objem. Podobné změny většina z nás zpočátku řeší v koupelně, nákupem prémiového šamponu, masky nebo změnou stylingu. Skutečná příčina problému však málokdy leží jen na povrchu.
Vlasové folikuly jsou mimořádně citlivé živé struktury, které reagují na vnitřní změny v organismu. Ztráta kvality a hustoty vlasů tak může být jedním z prvních viditelných signálů, kterým tělo upozorňuje na hormonální výkyvy, chronický stres nebo nesprávnou funkci štítné žlázy. Celý článek
Kočky mají přirozeně nízký pocit žízně. V horku může pomoci mokré krmivo
Horké letní dny představují pro domácí mazlíčky větší riziko, než si mnoho chovatelů uvědomuje. Zatímco přehřátí psa v rozpáleném autě patří mezi nejčastější letní varování, na dostatečný pitný režim se často zapomíná i u koček žijících doma.
Téměř polovina evropských domácností vlastní domácího mazlíčka. V domácnostech žije bezmála 300 milionů zvířat, přičemž více než čtvrtina domácností chová alespoň jednu kočku. Vyplývá to z údajů Evropské federace výrobců krmiv pro domácí zvířata (FEDIAF). Také v České republice patří kočky mezi nejčastější zvířecí společníky, jejich populace dosahuje téměř 1,4 milionu. Právě u nich je během letních měsíců důležité věnovat pozornost dostatečnému příjmu tekutin, který lze vedle přístupu k čerstvé vodě podpořit také vhodně zvolenou stravou. Celý článek
Klíšťová sezona v poločase: léto je nejrizikovější období
Léto je z pohledu klíšťové encefalitidy a lymeské borreliózy nejrizikovějším obdobím roku. Podle loňských dat připadlo na období od července do září 60 % případů klíšťové encefalitidy a 59 % lymeské borreliózy. Podle první poloviny roku přitom můžeme očekávat výsledky srovnatelné s loňským rokem.
Zatímco v roce 2025 bylo od ledna do června zaznamenáno 167 případů klíšťové encefalitidy a 1 313 případů lymeské borreliózy, letos to bylo 145 případů klíšťové encefalitidy a dokonce 5 320 lymeské borreliózy. Před klíšťovou encefalitidou, na rozdíl od lymeské borreliózy, přitom existuje specifická prevence v podobě očkování, které je lidem od 50 let hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Během ledna až června bylo v České republice hlášeno 145 případů klíšťové encefalitidy. Ve stejném období loňského roku šlo o 167 případů. Celý článek
Léto se psem u vody? Veterináři upozorňují na chyby, které mohou skončit na pohotovosti
Horké dny a výlety k vodě jsou pro mnoho psů vrcholem léta. Jenže zatímco jejich majitelé řeší hlavně dostatek pití a stín, veterináři každoročně ošetřují zvířata po požití kontaminované vody, přehřátí nebo nebezpečných úrazech při koupání.
Léto a voda patří k sobě. Mnoho psů miluje skákání do rybníků, aportování nebo dlouhé plavání se svým páníčkem. „Lidé mají pocit, že když pes umí plavat, nemůže se mu ve vodě nic stát. Ve skutečnosti ale každé léto řešíme případy přehřátí, poranění, požití kontaminované vody nebo komplikace po vdechnutí vody. Dobrou zprávou je, že většině z nich lze správnou prevencí předejít,“ říká MVDr. Dominika Tomášová ze Sonda.cz. Celý článek
Jak slunce mění strukturu pleti a jak ji v létě podpořit
Dermatologické zdroje se shodují na tom, že pro bezpečné opalování neexistuje žádná pevná hranice. Rizika se totiž s každou další dávkou ultrafialového záření v těle kumulují.
Místo bezhlavé honby za bronzovou pokožkou je proto třeba pochopit, jaké procesy slunce v hlubších vrstvách kůže reálně spouští a jak pleť v létě podpořit cíleněji.
Co se děje pod povrchem pokožky?
Zatímco UVB záření proniká do svrchních vrstev kůže a aktivuje zmíněnou tvorbu vitaminu D, současně s UVA zářením vyvolává v buňkách oxidační stres. Pokožka na toto přetížení reaguje přirozenou obranou, tedy zvýšenou produkcí pigmentu melaninu. Dočasné opálení proto není důkazem zdraví, ale signálem, že kůže už byla vystavena UV záření. Celý článek
Mikrospánek je největším strašákem českých řidičů
Více než polovina řidičů (53 %) označuje únavu a mikrospánek za největší riziko dlouhých cest autem. Současně ale 31 % respondentů přiznává, že si první přestávku dopřeje až po třech až čtyřech hodinách jízdy. A 3 % zastavují teprve ve chvíli, kdy potřebují natankovat. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro Platformu VIZE 0.
Dlouhé cesty na letní dovolenou přitom často začínají už po náročném pracovním dni. Řidiči balí zavazadla, připravují auto, nakládají děti a vyrážejí večer nebo v noci s cílem vyhnout se kolonám. Organismus ale únavu neobelstí. Se zvyšující se únavou se prodlužují reakční doby, klesá pozornost a roste riziko mikrospánku. Celý článek
Chyby, které vás za volantem mohou stát peníze i zdraví
Prázdninové měsíce si většina motoristů spojuje s pohodovou jízdou po suchých silnicích. Riziko nehody je však velké, a to nejen kvůli hustějšímu provozu. Vysoké teploty samy o sobě představují riziko, které mnoho řidičů podceňuje.
Nejde jen o únavu či oslnění, ale také o technické problémy, které extrémní teploty způsobují.
Pneumatiky pod tlakem
Horko zvyšuje tlak v pneumatikách, fyzikální zákony fungují neúprosně. Pokud jsou pláště už na začátku přefouknuté, riziko jejich poškození roste. Na rozpálené vozovce se při jízdě po dálnici pneumatiky přehřívají ještě víc, což může vést k prasknutí pláště, a tím i ke ztrátě kontroly nad vozidlem. Nečekané „bouchnutí“ zadní pneumatiky při rychlosti 130 km/h je častější, než si řidiči myslí. Celý článek
Veterinář radí, jak poznat, že nastal čas rozloučit se se zvířecím mazlíčkem
Kdy je správný čas nechat odejít svého psa nebo kočku, kteří už trpí a jejich zdravotní stav se nelepší? Otázka, kterou si žádný majitel nechce pokládat. Veterináři ale upozorňují, že důležitější než délka života bývá jeho kvalita.
Pro mnoho lidí jsou domácí mazlíčci plnohodnotnými členy rodiny. Jsou to parťáci, čtyřnohé děti, s nimiž sdílíme každodenní radosti, důležité životní okamžiky i obyčejné chvíle, které se postupně stávají těmi nejcennějšími vzpomínkami. O to těžší je okamžik, kdy si musíme přiznat, že společná cesta se blíží ke konci. A zatímco o pořízení psa nebo kočky se mluví často, o jejich odchodu se toho příliš nedozvíme. Dokud nepřijde onen čas. Přitom právě poslední fáze života bývá pro zvíře i jeho rodinu jednou z nejnáročnějších. Celý článek