Chuťové preference koček se mění v průběhu jejich života, stejně jako u lidí. Mladé kočky musí správně růst, zatímco dospělé kočky potřebují dostatek krmiva ke svým aktivitám. Starší kočky zase ocení jídlo snadno stravitelné a šetrné k trávicímu systému.
Jak přizpůsobit stravu koček podle jejich aktuálního životního období?
Sladké jim nechutná
Kočičí jazýčky se vyvíjí už od narození. Koťata, která jsou odstavena od mateřského mléka, začínají objevovat pevnou stravu a tím si vytvářejí preference k určitým potravinám. Kočky jsou od přírody masožravci a dokážou rozeznávat tři základní chutě – slanou, hořkou a kyselou. Tato citlivost může za to, že některé kočky odmítnou šunku, která byla otevřená déle než dva dny, kvůli intenzivnější chuti. Na jazyku mají receptory i pro sladkou chuť, jsou ale nefunkční, proto sladkost prakticky necítí. Proto se také nedoporučuje dávat jim sladkosti určené pro lidskou spotřebu, mohou jim totiž poškodit zdraví a nevyhovují jejich přirozeným preferencím. Na co si opravdu potrpí jsou masité a aromatické chutě, které pro ně mají větší přitažlivost než pro lidi. Celý článek
Znaménka „krásy“ je třeba je hlídat
Velké množství pih, tmavé skvrny nebo vystouplá mateřská znaménka – za vším stojí takzvaná hyperpigmentace kůže. Obvykle jde o estetický „problém“, zdravotně neškodný, náhlé proměny znamének ve tvaru či barvě ale mohou být signálem nemoci.
Přirozené zabarvení kůže zajišťuje množství melaninu, tedy pigmentu, který vyrábí specifické buňky nazývané melanocyty. „Tyto pigmentové buňky jsou roztroušené především ve vrchní vrstvě pokožky a vlasových folikulech, ale najdeme je také ve vnitřním uchu, srdci a kostech. Hlavní funkcí melaninu je ochrana před UV zářením, díky němu se opalujeme dohněda. Méně příjemným důsledkem zvýšené produkce melaninu je hyperpigmentace, kdy se na pokožce objeví například stařecké skvrny. Hyperpigmentace sama o sobě neovlivňuje zdravotní stav člověka, může však být jedním z příznaků onemocnění jater, žlučníku a žaludku,“ uvedla Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky. Celý článek
21. listopad aneb mezinárodní nekuřácký den
Letos uplynulo již sedm let od zavedení protikuřáckého zákona. Na základě tohoto omezení bylo zakázáno kouření v restauracích, kavárnách, barech a v ostatních podnicích podobného typu.
Po zavedení protikuřáckého zákona došlo k poklesu počtu kuřáků klasických cigaret, především mezi mladými lidmi a osobami, které kouřily pouze příležitostně. Zároveň však došlo k výraznému nárůstu používání alternativních nikotinových produktů, jako jsou tzv. vaporizéry – ochucené e-cigarety na bázi liquidů, zahřívaný tabák (např. IQOS) a nikotinové sáčky. Celý článek
Význam klinických studií v léčbě mnohočetného myelomu
Mnohočetný myelom je geneticky komplexní a heterogenní maligní onemocnění, které zatím neumíme vyléčit. Strategie léčby mnohočetného myelomu v České republice (ČR) se řídí klinickými doporučeními (guidelines), která jsou pravidelně vydávána Českou myelomovou skupinou (CMG).
Jejich zatím poslední aktualizace proběhla na sklonku roku 2023. Tato doporučení samozřejmě vycházejí z aktuálně dostupných doporučení mezinárodních. Existence společných doporučení má nepostradatelný význam pro argumentaci v rámci jednání zástupců CMG s regulatorními orgány při schvalování úhrady nových léčebných postupů u mnohočetného myelomu v ČR. Nicméně je logické, že schvalovací řízení pro použití nových léků musí vycházet i z ekonomické situace našeho zdravotnictví. Celý článek
Řízek, smažák a palačinky: Děti v restauracích stravujeme nezdravě
Dětská jídla má ve své nabídce přibližně polovina restaurací v České republice. Ačkoliv až 90 % Čechů by si přálo, aby stravovací zařízení nabízela dětem pestřejší a vyváženější jídelníček, realita jejich volby je často odlišná.
Výběr rodičů se obvykle omezuje na několik oblíbených, avšak nezdravých pokrmů, které navíc neobsahují důležité ingredience – například zeleninu, kvalitní sacharidy či bílkoviny. Až v 64 % případů se dětská jídla od těch dospělých liší pouze velikostí porce, nikoliv složením. Pouze ve 45 % případů navíc obsahují méně soli než běžné pokrmy. Experti přitom varují, že složení jídelníčku dětí má velmi silný vliv na to, jaké stravovací návyky si odnesou do dospělého života. Data vycházejí z nejnovějšího průzkumu Barometr FOOD, mapujícího stravovací návyky Čechů, který koordinuje společnost Edenred. Celý článek
Zimní nafta se na čerpací stanice dodává už v listopadu. Na co si dát pozor, aby vám palivo přesto nezamrzlo?
Každoročně od prosince musí být v prodeji tzv. zimní nafta třídy F s filtrovatelností −20 °C. Podle České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) jsou jí čerpací stanice zásobovány v předstihu už od 16. listopadu. Přesto ale může v palivovém systému dieselového vozu nastat problém, pokud se výrazně ochladí.
Čerpací stanice už od října prodávají tzv. přechodovou naftu třídy D s filtrovatelností −10 °C. Ve druhé půli listopadu již budou z rafinerií zaváženy naftou zimní, aby dostály povinnosti mít od 1. 12. na výdejních stojanech k dispozici výhradně naftu třídy F do −20 °C. Pokud ale někdo delší dobu vozem nejezdil a netankoval, mohou tyto okolnosti spolu s případným větším poklesem teplot způsobit, že svůj dieselový motor jednoduše nenastartuje. Celý článek
Podzim a úbytek denního světla: škodí umělé zdroje zraku?
S nástupem podzimu ubývá každý den denního světla až o čtyři minuty. Kvůli jeho úbytku jsou oči více namáhány a vystavovány umělému osvětlení. Jaké typy světla našim očím škodí?
Lidé během podzimu více svítí i během dne, a proto by měli kvalitě osvětlení věnovat pozornost. Intenzita a délka světla je jeden z důležitých faktorů určující kvalitu spánku, a tím i psychickou nebo fyzickou kondici. „Denní světlo je složeno ze sedmi základních barev, které se v průběhu dne různě mění. To umělé osvětlení nedokáže a zůstává po celý den stejné. Navíc je umělé světlo většinou tvořeno pouze ze tří barev – žluté, oranžové a červené. Ty stimulují lidský organismus a při dlouhodobém působení mají vliv především na psychiku. Lidé mohou pociťovat ve větší míře podráždění či stres,“ upozornila Petra Uhlářová, lékařka z oční kliniky Gemini. Celý článek
Naše hormony ovlivňuje také znečištěné životní prostředí či nevhodné výrobky denní potřeby. Jak se můžeme chránit?
Současná klimatická krize a konzumní styl života přináší zvyšování hladin oceánů či znečištění ovzduší i přírody. To bohužel ovlivňuje i přímo naše tělo, může totiž působit na naše hormony.
Co je to endokrinní systém a k čemu slouží
„Endokrinní systém je taková naše řídicí jednotka složená ze všech hormonů v našem těle. Ty si uvědomujeme hlavně v souvislosti s premenstruačním syndromem, kdy ovlivňují naši náladu nebo energii. Ve skutečnosti však hormony pracují neustále a řídí vše, co se v našem těle děje. Regulují hladinu stresu, krevní tlak nebo se starají o zažívání,“ říká MUDr. Jiří Emmer.
Jak zkrátit čekání na pojistné plnění? Drobné chyby mohou stát čas i peníze
Denně řeší pojišťovny v České republice tisíce pojistných událostí. Aby nedocházelo ke zbytečným průtahům v šetření, je potřeba se řídit třemi zásadami, které pomohou s rychlým a bezproblémovým vyřízením pojistného plnění.
První a nejdůležitější zásadou je pohlídat si dodání všech nezbytných dokumentů. „V případě, že vznikne škodní událost, je ideální připravit pojistnou smlouvu, fotodokumentaci nebo lékařské zprávy. Je taky důležité si přesně zaznamenat všechny relevantní informace o dané události, včetně data, místa a okolností, které k ní vedly,“ uvádí Denisa Kahánková z pojišťovny Youplus která se specializuje na životní pojištění. Celý článek
Čtvrtina dospělých už se neumí narovnat. Jak se bránit shrbeným a bolavým zádům?
Sedavý způsob života, práce na počítači, neustálé sledování mobilu – to vše formuje páteř do shrbení, které si mozek fixuje jako přirozené. Zdravé narovnání je pak člověku nepříjemné a sklon ke kulacení zad se prohlubuje.
25 procent dospělých Čechů se už podle odhadu fyzioterapeutů ani vědomě narovnat nedokáže. „Shrbeným zádům se dlouhodobě přizpůsobuje geometrie celého těla. Špatná pozice hrudníku, krku a hlavy se odráží ve zkrácených svalech, mění se tvar obratlů i kloubů. Po deseti letech člověk zjistí, že už se narovnat ani neumí. Postavení těla se však stále zhoršuje. Dochází k útisku míšních kořenů i menších nervových vláken. Celý článek