S kočkou člověk sdílí v průměru zhruba pět tisíc dní. Na podzim, kdy se dny krátí a kočky tráví víc času doma, se z nich stávají hlavně dny na gauči, u okna a v teple.
Podzim přináší kočkám několik změn najednou. Srst se připravuje na zimu a mnoho koček v tomto období výrazněji líná, takže péče o kůži a srst dostává větší význam. S topnou sezónou přichází suchý vzduch v bytech a kočky, které od přírody pijí málo a velkou část tekutin přirozeně přijímají z potravy, ocení vlhkou stravu. Kratší dny a méně pohybu se navíc mohou projevit i na trávení. Nic z toho není důvod k obavám, spíš připomínka, že sezóna se mění i pro naše mazlíčky a péče o ně by se jí měla přizpůsobit. Celý článek
Vláknina funguje nejlépe, když je pestrá
Na vlákninu se při sestavování jídelníčku často zapomíná, přestože má pro zdraví zásadní význam. Ovlivňuje trávení, střevní mikrobiom, hladinu cukru v krvi i celkové metabolické zdraví. Nejde navíc o jednu látku, ale o pestrou skupinu složek s rozdílnými vlastnostmi.
Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Každá z nich se přitom v těle chová jinak a největší přínos má právě jejich vhodná kombinace. Vláknina je souhrnné označení pro nestravitelné sacharidy a další složky potravy, které nejsou tráveny enzymy v tenkém střevě. Dlouho proto byla považována za něco, co trávicím traktem jen projde. Dnes už ale víme, že její role je podstatně aktivnější. Celý článek
Švestky netradičně: Sladké jáhlové nočky se švestkovou klevelou
Pozdní léto a stromy obalené švestkami. Bylo by škoda si tuhle chuť nechat uniknout. A proto na scénu vstupuje jednoduchý recept, kterým zpříjemníte jak poslední dny prázdnin, tak začátek školního roku celé rodině.
Recept: Sladké jáhlové nočky se švestkovou klevelou
Ingredience:
Jáhlové nočky
- 250 g uvařených jáhel
- 130 g jemných bezlepkových ovesných vloček (případně trochu navíc podle potřeby)
- Cukr podle chuti
- Špetka soli
Ztráta vlasů není jen kosmetický problém
Větší množství vlasů zachycených na hřebenu, pramínky jemné na dotek nebo culík, který v gumičce najednou ztrácí obvyklý objem. Podobné změny většina z nás zpočátku řeší v koupelně, nákupem prémiového šamponu, masky nebo změnou stylingu. Skutečná příčina problému však málokdy leží jen na povrchu.
Vlasové folikuly jsou mimořádně citlivé živé struktury, které reagují na vnitřní změny v organismu. Ztráta kvality a hustoty vlasů tak může být jedním z prvních viditelných signálů, kterým tělo upozorňuje na hormonální výkyvy, chronický stres nebo nesprávnou funkci štítné žlázy. Celý článek
Recept na prémiový letní salát, který si zamilujete
Tajemství dokonalého letního talíře spočívá v harmonii textur, vysoké nutriční hodnotě a bezchybném dressingu, který celé dílo korunuje. Správná kombinace prémiových surovin dokáže i z obyčejného salátu vytvořit rafinovaný pokrm hodný michelinské restaurace.
Tento salát povyšují na plnohodnotný gastronomický zážitek zejména vybrané suroviny. Nejenže skvěle chutnají, ale také vašemu tělu dodají maximum prospěšných látek: Celý článek
Nečekejte na žízeň. Tělo už v tu chvíli dohání ztrátu
Letní dehydratace? Nedostatek tekutin se projevuje nenápadně. Hůř se soustředíme. Častěji nás něco vyvede z míry. Za volantem nám ujede detail, kterého bychom si jindy všimli. Proč? Protože dehydratace často nejdříve ovlivňuje pozornost a soustředění.
Některé novější výzkumy ukazují, že i mírná dehydratace souvisí se zhoršením dlouhodobé pozornosti, tedy schopnosti udržet soustředit se na úkol po delší dobu. Nejde přitom o dramatické výpadky. Spíš o drobné trhliny v pozornosti. Chvíle, kdy čteme stejný odstavec podruhé apod. Celý článek
Na zdraví střev má vliv i spánek, stres a genetika
Někdo dodržuje striktní jídelníček, a přesto ho trápí nadýmání, únava nebo horší trávení. Jinému naopak stačí pár režimových změn a rychle pocítí rozdíl. Zdraví střev totiž neurčuje jen to, co jíme, ale také celkový způsob života a vrozené nastavení organismu.
Střevní mikrobiom kromě stravy reaguje na pravidelnost spánku, stres, pohyb, užívané léky i prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. Právě genetika může pomoci vysvětlit, proč univerzální doporučení nemusí fungovat u každého stejně a proč má u mnoha lidí smysl přemýšlet o prevenci více do detailu. Celý článek
Jak funguje osa mozek–střevo?
Myslíte si, že váš trávicí trakt má na starosti jen zpracování vydatného oběda? Ve skutečnosti je domovem fascinujícího ekosystému, který funguje jako samostatný orgán a propisuje se do naší imunity, nálady i celkové psychiky.
Osa mozek–střevo představuje živé obousměrné propojení, které neustále ovlivňuje fungování celého těla. Pokud je tato síť v rovnováze, střevo má vysokou druhovou rozmanitost a pevnou slizniční bariéru bránící průniku toxinů do krve. Jakmile se však komunikace zadrhne, tělo vyšle jasné varovné signály.
Horká linka mezi břichem a hlavou Celý článek
Tuky v jídelníčku: Které tělu prospívají a kdy je potřeba zpozornět?
O tom, zda tuky organismu prospívají, nebo ho naopak zatěžují, rozhoduje hlavně jejich typ, množství a dlouhodobé zastoupení v jídelníčku. Větší smysl než radikální vyřazování tuků proto dává celková úprava jídelníčku a životosprávy.
Je potřeba mít na paměti, že samotná přítomnost tuků ve stravě není problém. Tím se může stát až jejich složení a dlouhodobý poměr. V zásadě totiž rozlišujeme tři hlavní skupiny tuků: nasycené, nenasycené a trans. První dvě skupiny v rozumné míře obvykle nebývají problematické. Nasycené tuky najdeme například v másle, mase nebo kokosu. Není je třeba démonizovat, ale jejich příjem by měl být omezený, protože při nadbytku mohou způsobovat potíže. Nenasycené tuky se naopak běžně vyskytují například v olivovém oleji, rybách nebo ořeších a mají ochranný efekt. Třetí kategorie, trans tuky, se však od prvních dvou zásadně liší. Celý článek
Co střevnímu mikrobiomu nesvědčí?
O střevním mikrobiomu se dnes mluví stále častěji a není to náhoda. Tento ekosystém představuje soubor miliard mikroorganismů – především bakterií, ale i virů a kvasinek – které osídlují náš trávicí trakt a fungují jako samostatný orgán.
Pokud je v pořádku, vyznačuje se vysokou rozmanitostí druhů a funkční střevní bariérou, jež brání průniku toxinů do krve. Jakmile se však jeho stabilita naruší, začne tělo vysílat jasné signály v podobě nadýmání, bolestí břicha nebo nepravidelného vyprazdňování. Cesta k nápravě přitom vede přes pochopení toho, které skupiny potravin našim bakteriím skutečně škodí. Celý článek