Výduť mozkové cévy neboli mozkové aneuryzma má zhruba každý pětadvacátý Čech. Většina lidí o výdutích celý život neví, nemoc se u nich vůbec neprojeví. Pokud ale výduť praskne, polovina lidí zemře.
Ročně jen v Česku na tuto zákeřnou nemoc umírá kolem 250 lidí. Onemocnění je téměř bezpříznakové a účinná prevence neexistuje. Mozkové aneuryzma častěji postihuje ženy. Neprasklá výduť mozkových cév se často nijak neprojevuje a pacient tak nemá sám šanci poznat, že se něco děje. Menší výdutě poznat nejdou, zpravidla se odhalí až v momentě, kdy prasknou. Celý článek
Nohy bez křečových žil? Teď je ideální doba na léčbu
Chronické žilní onemocnění zná z vlastní zkušenosti až 60 % Čechů nad 40 let. Přesto se jedná o problém, který obzvláště v zimě mnoho lidí přehlíží a neřeší, protože cítí zmírnění příznaků.
Žilní onemocnění bývá nejhorší přes léto. S příchodem chladných dní se projevy často zmírní, což vyvolává pocit, že je nemoc na ústupu. Jestli se tím necháte ukolébat, mohou vás na jaře překvapit příznaky znovu. Není ani výjimkou, že původně drobné žilky a metličky se nečekaně rozvinou v křečové žíly. Při žilní nemoci totiž dochází ke zhoršení nebo selhání funkce chlopní hlubokých nebo povrchových žil, které ženou krev zpět k srdci. Krev se hromadí v dolních končetinách, což vede k zánětlivé reakci žilní stěny. V chladném počasí se sice projevy zmírní, ale s nástupem jara se ukáže, jak chlopně málo pracují a žilní stěny budou pod tlakem. Celý článek
Nošení roušek a svalové potíže s tím spojené
Povinné nošení roušek patří k základním vládním opatřením proti šíření koronaviru v populaci. Dotýká se většiny lidí, ovšem ne každý snáší zakrytí úst a nosu dobře.
Přibývá svalových napětí, migrén a bolestí krční páteře. Z čeho tyto problémy plynou a jak jim předcházet?
Bolesti hlavy a krku
„Dlouhodobé nošení roušek a respirátorů má bohužel i svá fyziologická negativa. Lidé, kteří mají ústa a nos zakryté celý den, se často potýkají s vysokým napětím svalů v oblasti šíje, záhlaví, ucha, žvýkacích a polykacích svalů, což má za následek bolesti hlavy a krční páteře. Především lidem, kteří běžně trpí migrénami, způsobuje tlak gumiček za ušima nebo po obvodu hlavy a šíje častější a intenzivnější nepříjemné stavy, Celý článek
Nebojte se operace katarakty! Odstranění šedého zákalu krok za krokem
Ačkoliv je šedý zákal nejčastější příčinou oslepnutí ve světě, ve vyspělých zemích lze vyřešit rychlou a bezbolestnou operací.
Přesto se stále řada lidí zákroku obává a návštěvu očního lékaře odkládá, i když se jim horší vidění a okolní svět se začíná schovávat za šedavou záclonu. Podívejme, jak výměna poškozené nitrooční čočky za umělou probíhá a co se děje při předoperačním vyšetření i samotném zákroku z pohledu pacienta i lékaře.
- Předoperační vyšetření
Šedý zákal přichází společně s přibývajícím věkem, protože postupem času se oční čočka zakaluje a vytváří jakousi „clonu“. U lidí nad 65 let má kataraktu každý druhý člověk, po 75. roce věku jsou to už tři čtvrtiny populace. Celý článek
Měníme cukrovku pohybem
Jste připraveni změnit izolaci ve společný cíl? Chybí vám motivace začít s pohybem? Zapojte se do listopadového projektu Měníme cukrovku pohybem určeného NEJEN pro diabetiky a jejich blízké.
Stáhněte si do telefonu aplikaci „Měníme cukrovku pohybem“ a zvolte si hlavní výzvu připravenou pro váš kraj. Hýbejte se, plňte úkoly, přečtěte si více o diabetu a nechte se inspirovat tipy i recepty. Čas, který během měsíce listopadu strávíte pohybem, ať už při procházce, úklidu nebo práci na zahradě, se bude sčítat s dalšími účastníky z vašeho kraje i z celé České republiky. Kolik času strávíme pohybem společně? Více informací i průběžné výsledky najdete na www.menimecukrovkupohybem.cz, připojit se k nám můžete také na Facebooku „Světový den diabetu, 14. listopad“. Celý článek
Jak si správně umývat ruce a ještě přitom ušetřit
Mytí rukou je základním hygienickým návykem, který v době koronavirové nabral na vyšší důležitosti. Jedno z hlavních lékařských doporučení říká, kdo se nechce nakazit covidem, nechť si pravidelně a důkladně omývá ruce.
Spolu se zvýšeným apelem na hygienu rukou však roste také spotřeba vody. Jak si tedy umývat ruce, aniž bychom zbytečně neplýtvali? Obecně se doporučuje namočit ruce, vypnout kohoutek, důkladně namydlit alespoň po dobu 20 sekund a pak znovu pustit a opláchnout. Po dobu mydlení totiž není třeba plýtvat tekoucí vodou. Jejím zastavením tak rovnou 20 sekund „šetříte“. V případě, že se obáváte bakterií po umytí během vypínání, využijte jednoduchou radu Centra pro kontrolu a prevenci nemocí a pro vypnutí kohoutku použijte papírový ručník či loket. Celý článek
Rakovina prostaty – včasná diagnostika odhalí nemoc i o 10 let dříve
Karcinom prostaty patří k nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. V České republice je po rakovině kůže dokonce druhým nejvíce se vyskytujícím karcinomem.
Za posledních 20 let se počet mužů s tímto typem nádoru ztrojnásobil, na odhalení nemoci má zásadní podíl především lepší diagnostika. Pozitivním trendem je, že díky většímu záchytu rakoviny prostaty se významně snížil počet úmrtí, a naopak zvýšila šance na prodloužení života nemocných i o několik let. Celý článek
Fibrilace síní je častou příčinou mozkové mrtvice, až u 40 % lidí probíhá bez příznaků
Fibrilace síní neboli česky míhání síní patří v současné době k nejčastějším poruchám srdečního rytmu. Aktuálně se s fibrilací síní potýká přibližně 6 milionů Evropanů. Počet pacientů stále roste a do budoucna se očekává až jejich zdvojnásobení.
Fibrilace síní se může projevovat u každého pacienta jinak, až u 40 % je ale průběh bezpříznakový a o nemoci nemusí vůbec vědět. Ačkoliv samotná fibrilace síní nebývá pro pacienty život ohrožující, podstatným nebezpečím je zhruba pětkrát vyšší riziko cévní mozkové příhody čili mrtvice, zapříčinit může i srdeční selhání. Celý článek
Příběh vodní kapky aneb Odkud se bere voda, kterou pijeme?
Vodu považujeme za samozřejmost, nijak zvlášť nad ní nepřemýšlíme, přitom stojí za povšimnutí…
Někdy si voda najde cestu do hloubek nikoliv desítek, ale stovek až tisíců metrů
pod povrchem a pak se může stát, že se jí cesta zpět za slunečním světlem z nějakého důvodu uzavře – voda se ocitne doslova v pasti, zůstane izolovaná od dění na povrchu po stovky tisíc až miliony let. A když ji člověk dostane opět na povrch, například vrtem, nestačí se divit, jak se původně dešťová voda změnila. Celý článek
Slzy, střeva i brzlík chrání tělo před viry. Jak funguje imunita a jak se bránit nemocem?
Imunitní systém je v dnešních dnech jedním z nejskloňovanějších výrazů. Proč je imunita tak důležitá a jak nás chrání proti bakteriím a virům?
Co je součástí imunitního systému a co ho oslabuje? Jak podpořit obranyschopnost, abychom se vyhnuli nemocem? Imunita je varovný systém, který rozpoznává rozdíl mezi buňkami našeho těla a buňkami cizími. Když objeví vetřelce, pomáhá tělu škodlivé buňky ničit. Je-li imunitní systém v dobré kondici, jeho správné fungování vlastně ani nepoznáme a nezjistíme, že nás každý den chrání proti virům a bakteriím. Jeho význam ovšem pocítíme v případě, kdy je s imunitou něco v nepořádku a my se opakovaně potýkáme s náporem nemocí. Celý článek