Chronické srdeční selhání představuje nejčastější příčinu hospitalizace u lidí starších 65 let. Podle Národního registru hospitalizovaných bylo v roce 2013 hospitalizováno přes 41 tisíc lidí se srdečním selháním jako primární diagnózou a více než 76 tisíc se srdečním selháním jako primární či sekundární diagnózou.
Přesto je povědomí o tomto závažném onemocnění stále velice nízké a lidé neznají jeho příznaky. K odhalení nemoci mnohdy vede až první hospitalizace v důsledku akutních potíží. Včasná diagnostika může nejen prodloužit životy pacientů, ale hlavně jejich životy zkvalitnit. Při chronickém srdečním selhání srdce nezvládá plnit svou funkci životně důležité pumpy v našem těle. Výsledkem je nedostatečné prokrvení např. mozku, ledvin či svalů, a naopak hromadění krve v plicích, orgánech dutiny břišní a v dolních končetinách, což vede ke vzniku dušnosti, otoků, únavy a vyčerpání. Celý článek
Jak být silný, i když máte slabé srdce
S vyšším věkem dochází často k oslabení organismu, změnám ve vnímání okolí i ke zpomalení reakcí. Mnohdy se ke stáří připojí ještě nemoc a člověk se může stát cílem různých podvodníků nebo zlodějů. Ti zneužívají zhoršené fyzické kondice a důvěřivosti starších lidí.
Přinášíme pár tipů, jak pracovat s různými situacemi a jak předcházet tomu, abychom pro okolní svět vypadali slabí.
Nebuďte snadná kořist
V dnešní době už běžně existují kurzy sebeobrany na míru uzpůsobené lidem se sníženou pohyblivostí či přímo pro seniory. Všechny kurzy se však drží přístupu, že nejlepší je předcházet situacím, kdy je samotná fyzická sebeobrana zapotřebí. Celý článek
Tip na výlet: výstava Fenomén Igráček v Orlickém muzeu v Chocni
Nový rok přivítá putovní výstava Fenomén Igráček v Orlickém muzeu v Chocni. Zahájena bude 12. ledna vernisáží, při které se představí žáci ZUŠ Choceň, a potrvá do 24. února 2019.
Součástí výstavy budou opět unikátní Igráčci, tentokráte v podobě Mistra Jana Choceňského, děkana filozofické fakulty, rektora Pražské univerzity (pozdější Univerzity Karlovy), radního Starého města Pražského a Tomáše N. Kautníka z dílny Miroslava Svobody. Muzeum představí návštěvníkům historii a současnost oblíbené české hračky, kterou znají již tři generace dětí. Návštěvníci si prohlédnou desítky figurek nejrůznějších povolání a charakterů v historických i moderních variantách. Celý článek
Jak je to s mrkví nebo barvou očí?
Oko je jedním z nejmenších orgánů v lidském těle – jeho průměr zřídka přesáhne 24 milimetrů a váha 28 gramů. Člověk zrakem získává kolem 80 procent všech informací.
Podle některých zdrojů dokáže oko za hodinu zpracovat až 36 tisíc informací. To je ale jen zlomek poznatků, které o jednom z nejsložitějších orgánů v lidském těle víme. Přinášíme deset zajímavostí o lidském oku.
- Lidské oko se vyvíjí až do sedmi let
Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka, zraková ostrost dosahuje asi pěti procent toho, co u dospělého člověka. Celý článek
Psí láska pomáhá dětem i unaveným dospělým
Canisterapie pomáhá nejen dětem v přirozeném motorickém i citovém vývoji, učí je zodpovědnosti a zklidňuje hyperaktivní neposedy, stejně blahodárně působí i na psychiku dospělých.
„Psi svým majitelům poskytují silné citové vazby a nejenom dětem, ale i lidem po úrazu či nemoci pomáhají aktivovat myšlení, paměť, komunikaci, učení se, ale i chůzi a jemnou motoriku rukou a prstů,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková, jejíž společnicí bývá i v ordinacích fenka pudla s canisterapeutickou certifikací „zdravotníka“. Celý článek
Hladovka nám k hubnutí nepomůže
Hladovka po Vánocích? Nesmysl! „Dříve či později začnou v těle chemicky působit zbytkové metabolity,” říká odbornice na Metabolic Balance Magdaléna Mikulandová. Doporučuje ale ulevit zažívání.
„Z přeplněného žaludku a střev po Vánocích nikdo dlouho hladovět nevydrží,“ říká k předsevzetí po svátcích hubnout Magdaléna Mikulandová, výživová poradkyně Metabolic Balance. „V těle začnou chemicky působit zbytkové metabolity a ty vás dříve či později dostanou: začnete mít chutě, návaly hladu a únavy,“ vysvětluje. Předsevzetí zhubnout by tak nemělo být záležitostí Nového roku, mělo by jít o změnu kompletní a doživotní a snahu změnit dlouhodobé špatné stravovací návyky. Lidem toužícím ulevit po svátcích svému zažívání M. Mikulandová doporučuje nikoli hladovky, nýbrž přizpůsobit jídelníček zimnímu období: Celý článek
O zrak vás může připravit i strach
Strach je nejpřirozenější lidskou emocí, která je stará jako lidstvo samo. Často se týká zdraví. Třeba obavy z operace a narkózy přiznává většina pacientů, a někteří z nich proto doporučené zákroky raději nepodstoupí.
Podle aktuálního průzkumu očních klinik DuoVize a NeoVize mezi 500 respondenty ve věku 15 až 60 let se jen operace očí bojí třetina pacientů, převažují muži nad ženami . V těsném závěsu za strachem z výsledku operace uvádějí pacienti, léčící se s očními problémy, strach z oslepnutí nebo z bolesti. Celý článek
Novoroční předsevzetí mívají jepičí život
Neexistuje nic jako úspěšné novoroční předsevzetí. Jediné, co existuje, je úspěšná změna myšlení.
Všichni máme zkušenost nadšeného rozhodnutí pro velkou změnu. Od zítřka pravidelně běhám, nejím cukr apod. Tak rychle, jak předsevzetí vzniklo, tak se i vracíme do stejných kolejí. Jestli chceme v životě cokoli jinak, musíme o tom jinak přemýšlet. Celý článek
Alkohol, přejídání a léky nejdou dohromady
Období Vánoc a blížícího se Nového roku znamená pro většinu z nás jiný denní režim. Více jídla a alkoholu a méně pohybu. Denní režim spojený především u starších lidí s pravidelným užíváním léků je více či méně rozvolněný. A někdy se na léky dokonce zapomene.
Konec roku většina lidí tráví jinak než běžné dny. O Vánocích se často přejídají, na silvestra to někdy přeženou s alkoholem. Nejen to zvyšuje výskyt trávicích obtíží, ale také to, že chroničtí pacienti zapomínají díky nevšednímu režimu užívat předepsané léky nebo jich nemají doma dostatek. Celý článek
Nejčastěji chceme zhubnout a změnit životní styl
S příchodem Nového roku si 56 procent lidí v Česku hodlá dát novoroční předsevzetí, ženy pak spíše než muži. Z exkluzivního průzkumu obchodů Albert vyplynulo, že nejvíce předsevzetí se bude týkat hubnutí a zdravého životního stylu. Další častá jsou přestat kouřit nebo lépe nakládat s penězi.
Nejčastěji se novoroční předsevzetí budou týkat hubnutí, zdravějšího jídelníčku a častějšího pohybu. Odhodlání ke změně se promítá i do lednového obsahu nákupních košíků. Celý článek