Mnohočetný myelom je geneticky komplexní a heterogenní maligní onemocnění, které zatím neumíme vyléčit. Strategie léčby mnohočetného myelomu v České republice (ČR) se řídí klinickými doporučeními (guidelines), která jsou pravidelně vydávána Českou myelomovou skupinou (CMG).
Jejich zatím poslední aktualizace proběhla na sklonku roku 2023. Tato doporučení samozřejmě vycházejí z aktuálně dostupných doporučení mezinárodních. Existence společných doporučení má nepostradatelný význam pro argumentaci v rámci jednání zástupců CMG s regulatorními orgány při schvalování úhrady nových léčebných postupů u mnohočetného myelomu v ČR. Nicméně je logické, že schvalovací řízení pro použití nových léků musí vycházet i z ekonomické situace našeho zdravotnictví. Celý článek
Podzim a úbytek denního světla: škodí umělé zdroje zraku?
S nástupem podzimu ubývá každý den denního světla až o čtyři minuty. Kvůli jeho úbytku jsou oči více namáhány a vystavovány umělému osvětlení. Jaké typy světla našim očím škodí?
Lidé během podzimu více svítí i během dne, a proto by měli kvalitě osvětlení věnovat pozornost. Intenzita a délka světla je jeden z důležitých faktorů určující kvalitu spánku, a tím i psychickou nebo fyzickou kondici. „Denní světlo je složeno ze sedmi základních barev, které se v průběhu dne různě mění. To umělé osvětlení nedokáže a zůstává po celý den stejné. Navíc je umělé světlo většinou tvořeno pouze ze tří barev – žluté, oranžové a červené. Ty stimulují lidský organismus a při dlouhodobém působení mají vliv především na psychiku. Lidé mohou pociťovat ve větší míře podráždění či stres,“ upozornila Petra Uhlářová, lékařka z oční kliniky Gemini. Celý článek
Naše hormony ovlivňuje také znečištěné životní prostředí či nevhodné výrobky denní potřeby. Jak se můžeme chránit?
Současná klimatická krize a konzumní styl života přináší zvyšování hladin oceánů či znečištění ovzduší i přírody. To bohužel ovlivňuje i přímo naše tělo, může totiž působit na naše hormony.
Co je to endokrinní systém a k čemu slouží
„Endokrinní systém je taková naše řídicí jednotka složená ze všech hormonů v našem těle. Ty si uvědomujeme hlavně v souvislosti s premenstruačním syndromem, kdy ovlivňují naši náladu nebo energii. Ve skutečnosti však hormony pracují neustále a řídí vše, co se v našem těle děje. Regulují hladinu stresu, krevní tlak nebo se starají o zažívání,“ říká MUDr. Jiří Emmer.
Čtvrtina dospělých už se neumí narovnat. Jak se bránit shrbeným a bolavým zádům?
Sedavý způsob života, práce na počítači, neustálé sledování mobilu – to vše formuje páteř do shrbení, které si mozek fixuje jako přirozené. Zdravé narovnání je pak člověku nepříjemné a sklon ke kulacení zad se prohlubuje.
25 procent dospělých Čechů se už podle odhadu fyzioterapeutů ani vědomě narovnat nedokáže. „Shrbeným zádům se dlouhodobě přizpůsobuje geometrie celého těla. Špatná pozice hrudníku, krku a hlavy se odráží ve zkrácených svalech, mění se tvar obratlů i kloubů. Po deseti letech člověk zjistí, že už se narovnat ani neumí. Postavení těla se však stále zhoršuje. Dochází k útisku míšních kořenů i menších nervových vláken. Celý článek
Chřipka představuje pro kardiaky vážná rizika, lékaři a odborníci vyzývají k očkování
Očkování proti chřipce má z pohledu kardiovaskulární prevence velký význam. Riziko infarktu myokardu dokáže snížit až o 45 %, což je významný rozdíl. Kardiaci navíc vzhledem ke svému základnímu onemocnění patří mezi jedince, kteří jsou závažnými komplikacemi chřipky více ohroženi.
Česká republika patří mezi státy s velmi nízkou proočkovaností. „V porovnání s jinými evropskými státy máme co dohánět. V celorepublikovém přehledu se pohybujeme stále do 10 % proočkovanosti. V nejrizikovější skupině, tzn. v seniorní populaci, se dostáváme lehce nad 20 %. Snahou WHO (World Health Organization) přitom je, aby bylo proočkováno 75 % seniorů v populaci,“ uvádí MUDr. Barbora Macková, hlavní hygienička ČR a ředitelka Státního zdravotního ústavu. Celý článek
Chronický chrapot může mít vážný zdravotní důvod
Chrapot, nebo chcete-li nakřápnutý hlas, je běžným jevem, se kterým se většina z nás setkala. Po několika dnech by se však měl hlas začít vracet ke své obvyklé podobě. Pokud tomu tak není, je na místě zpozornět.
Chronický chrapot, který přetrvává déle než několik týdnů, totiž může být varovným signálem těla, že se děje něco vážného. Chrapot způsobený infekcemi dýchacích cest patří k těm nejčastějším. Také přetížení hlasivek, konzumace příliš studených potravin a nápojů, nebo obyčejné nachlazení, to vše dokáže hlas změnit natolik, že se sami nepoznáváme. Celý článek
7 každodenních drobností, kterými nevědomky škodíte svým očím
Mnutí očí, prošlá kosmetika, špatné osvětlení a další na první pohled neškodné návyky mohou škodit očím a přispívat k jejich namáhání, podráždění či dokonce dlouhodobému poškození.
Čím lidé nejčastěji nevědomky ubližují svému zraku, vysvětluje optometristka společnosti Lentiamo Petra Průchová.
- Mnutí očí
„Mnutí a jakékoliv jiné sahání do očí může vést k podráždění a dokonce k drobným poraněním rohovky. Tímto návykem také zvyšujete riziko přenosu bakterií z rukou do oka a tím i potenciální infekci, například zánět spojivek,” vysvětluje optometristka. Celý článek
Jak překonat podzimní únavu. Zdravé návyky pro lepší náladu
Podzim je fascinujícím obdobím, kdy příroda odhaluje svou proměnlivou krásu, a s ní se mění i naše nálady a pocity. Barvy listí a chladnější dny přinášejí osvěžení, ale mohou také vyvolávat stres, úzkost či melancholii.
Podívejme se na různé praktiky, jež vám pomohou zachovat rovnováhu a vnitřní klid. Celý článek
Chůze jako po střepech? Bolavé paty ukazují na vadné držení těla
„Plantární fasciitis“ či „calcar calcanei“ nebo lidově „patní ostruha“ patří k rozšířeným ortopedickým problémům. Během života postihne 10 až 15 procent populace. Bodavá bolest paty se objeví náhle, jen tak ale nezmizí.
Podle americké podiatrické asociace (APMA) platí patní ostruha za nejčastější příčinu bolesti paty, která se každoročně projeví u dvou milionů Američanů. V Česku odborníci odhadují tisíce pacientů, problém se dotýká každého desátého čtyřicátníka až šedesátníka. Celý článek
Proč je důležité znát svou krevní skupinu?
Krevní skupiny hrají důležitou roli při transfuzích, operacích i během těhotenství. Systém AB0 a Rh faktor určují, kdo může komu darovat krev. Jak je to ale s děděním krevních skupin a jak je možné zjistit, jakou krevní skupinu máte?
Dospělému člověku koluje v cévách v průměru 5–6 litrů krve, přičemž nejobjemnější složkou vzácné tekutiny je plazma, která tvoří 55–60 % krve. Plazma obsahuje 90 % vody, 2 % minerálních látek a 8 % plazmatických bílkovin. Další složky krve jsou krevní buňky: v jednom mililitru krve je přibližně 4–5 miliard červených krvinek, 4–9 milionů bílých krvinek a 150–300 milionů krevních destiček. Červené krvinky obsahují hemoglobin, který pomáhá přenášet kyslík po těle, bílé krvinky se podílejí na imunitním systému (např. chrání tělo před infekcemi a cizorodými látkami) a krevní destičky se podílí na srážení krve a zastavení krvácení při poranění. Celý článek