Děti doplácejí na pandemická opatření a nemají imunitní paměť, tvrdí pediatr

Aktuální masivní šíření koktejlu rozličných virů čekal podle pediatra MUDr. Richarda Rýznara málokdo. Jaká souhra událostí k alarmující situaci podle něj vedla?

Jak to, že u dětí poklesla imunitní paměť? Proč mohou být RS viry horší než černý kašel? Nejen nad tím se lékař zamýšlí v aktuálním komentáři.

Podobnou situaci nepamatuji, člověka může napadnout několik virů současně

Podobnou epidemiologickou situaci, jaká začala v období na konci listopadu 2022, si za celou svou dlouholetou praxi nepamatuji. V této sezoně respiračních onemocnění epidemiologové očekávali těžší epidemii chřipky a pokračující nákazy onemocněním covid-19, avšak frontální nástup závažného koktejlu rozličných virů čekal patrně málokdo. Platila totiž jakási poučka, že vždy dominuje jeden typ viru. V sezoně 2022/2023 se však současně vyskytují viry chřipky A+B, koronaviry, RS viry, adenoviry, enteroviry a další. A to mnohdy dokonce u jednoho člověka současně. Epidemie začala u předškoláků a školáků. Nyní již přechází na starší děti a dospělé.

Viry navíc doprovázejí bakterie. Třeba výskyt angín je nyní u dětí vysoký – a bohužel se současně překrývá s vrcholícím nedostatkem penicilínu. Případně bakterie viry v organismu následují jako jejich komplikace, což samozřejmě znamená, že je již často potřeba použít antibiotika.

Třetina aktuálních virů je extrémně nebezpečných, RSV se podobá černému kašli

Přibližně 30 % všech aktuálně vyskytujících se virů spadá do extrémně nebezpečné sekce RS virů, které bývají přirovnávány k černému kašli. Ten je však způsoben bakteriemi a lze ho tudíž, na rozdíl od RSV, léčit antibiotiky. Masivní výskyt těchto virů je způsoben zejména menším šířením v uplynulých letech. To zcela jistě alespoň zčásti souvisí s pandemickými opatřeními za poslední dva roky. Nařízení v podobě lockdownů, uzavření škol, homeofficů nebo používání ochrany dýchacích cest bránila rychlému šíření covidu a zahlcení nemocnic. Zároveň se však méně objevovala i jiná kapénková onemocnění. Kupříkladu chřipka se v posledních dvou letech prakticky nevyskytovala. Z tohoto důvodu se nyní obáváme masivnějšího šíření s těžšími průběhy, protože u populace došlo k oslabení imunitní paměti. Menší děti se s těmito viry například ještě nikdy nesetkaly, což je vidět na dětských JIP či na ARO. Ohroženi jsou současně i senioři.

Pokud je nemocné dítě spavé, s bolestmi hlavy či vyrážkou, vyrazte na pohotovost

Respirační onemocnění u dětí mohou v tomto období probíhat na škále od lehčího nachlazení přes zánět průdušek až po těžký zápal plic. Vždy dominuje velmi úporný, v záchvatech se dostavující a vyčerpávající kašel, který připomíná onemocnění černým kašlem.

Při infektu přesto není nutné hned první den běžet do čekárny plné dětí, které navíc mohou být nakaženy jiným virem. Nejdůležitější je hlídat tělesnou teplotu a při vzestupu nad 38 stupňů Celsia ji srážet za pomoci léků či fyzikálních prostředků. Mezi těmi bych zmínil zejména zábaly a vlažnou sprchu. Doporučuji vždy dbát na dostatečný přísun vlažných tekutin a navýšení dávky vitaminů. Jestliže ale teplota trvá více než tři dny, je dobré se k lékaři objednat, případně s ním alespoň stav telefonicky zkonzultovat.

Pokud se u dítěte objeví další příznaky jako větší spavost, prudké bolesti hlavy, zvracení, vyrážky a podobně, pak doporučuji vyhledat lékařskou pomoc bezodkladně. Obvykle je možné se při zhoršení stavu obrátit také na dětskou lékařskou pohotovostní službu, kde slouží zkušení pediatři.

Prevencí je očkování, zdravá životospráva a ochrana dýchacích cest

Nejdůležitější opatření spatřuji v očkování, je to takzvaná primární prevence. Češi jsou bohužel na rozdíl od občanů okolních států k očkování nedůvěřiví, zejména tomu proti chřipce. Za tuto neoprávněnou skepsi pak platí naše společnost zemřelými a nakonec i miliardovými ekonomickými ztrátami. Věřím, že kdyby stát (ale také my lékaři) očkování lépe vysvětloval a doporučoval, situace by byla odlišná. Samozřejmě bychom jako zdravotníci měli jít ve vlastním zájmu příkladem. V naší ordinaci jsme tedy očkovaní, abychom mohli o pacienty pečovat bez nutnosti jít kvůli chřipce na neschopenku.

Jako poučení z pandemie jsme si odnesli nošení ochrany dýchacích cest na veřejnosti. Pokud má někdo příznaky respiračního onemocnění, vždy prosíme o ohleduplnost k ostatním a nošení respirátoru. Vhodné je posilovat imunitu, a to jak u dospělých, tak u dětí, jejichž imunitní systém ještě není tak zralý. Doporučujeme volit kvalitní doplňky stravy. Například komplexní přípravky jako třeba Immun44 ve formě sirupu či kapslí. Immun 44 obsahuje totiž mimo jiné i denní přísun vitaminů a stopových prvků důležitých pro podporu imunity. Další možností jsou vitaminové přípravky včetně vitaminu D nebo imunoglukany. Také vždy doporučuji dodržovat zásady správné životosprávy, mít dostatek pohybu a kvalitně se stravovat. Žádoucí je rovněž omezit míru stresu, který hraje negativní roli. Raději se proto nedívejte na večerní zprávy.

Autor komentáře: MUDr. Richard Rýznar je praktickým lékařem pro děti a dorost s více než 30letou praxí. Získal dvě atestace z pediatrie i neonatologie, působil jako lékař JIP na dětské klinice, zastával pozici zástupce primáře dětského oddělení okresní nemocnice a ředitele dětského centra. V současné době provozuje soukromou dětskou praxi s přibližně 1400 pacienty, pro tuto činnost má specializovanou způsobilost.

 

Nela Kleinová

Zdroj foto: SergiiChalenko

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.