Zemřít bez závěti by měl být „trestný čin“, říká advokát

Bez závěti bude Vaše pozůstalost rozdělena dle zákona. Advokát v takovém případě upozorňuje na neprojevení pravé vůle i zvýšené riziko sporů mezi dědici.

Způsob řešení dědictví je nedílnou součástí právní ochrany majetku a péče o majetek obecně. Pokud nezanecháte závěť, bude Vaše pozůstalost rozdělena podle zákona. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad, tak v takovém případě zůstavitel neprojeví svou pravou vůli a zvyšuje se tak riziko sporů mezi dědici. Navíc mohou nastat i kuriozní případy, kdy byt zdědí napůl manželka a partnerka, nebo se dědictví může přesunout k nečekaným příbuzným – klidně až o tři generace k prarodičům rodičů zůstavitele.

„S nadsázkou říkám, že zemřít bez závěti by mělo být trestným činem. Když totiž neexistuje závěť, neprojeví zůstavitel svou pravou vůli. Kvůli sporům mezi dědici pak velmi často dochází až k ohrožení majetkové situace pozůstalých osob – partnera, dětí, rodičů nebo sourozenců. A téměř vždy i k narušení jejich vzájemných vztahů,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.

V případě, kdy zůstavitel nezanechá závěť, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákonné dědické posloupnosti

Zákon v těchto pravidlech stanoví, jaké osoby a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Principem jsou tzv. dědické třídy a dělení pozůstalosti na poměrné části. V takovém případě hrozí riziko zejména nesezdaným párům – partner totiž bude dědit pouze v případě, že zemřelý neměl děti a žili ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku před smrtí zůstavitele.

„Použití zákonných pravidel v případě neexistence závěti může vést i k extrémním případům. Dědictví tak připadne prarodičům rodičů nebo praneteřím a prasynovcům. Jiným příkladem může být situace, že vdova se stane spoluvlastníkem bytu – ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů – společně se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední dva roky ve společné domácnosti,“ doplňuje příklady z praxe Strnad.

„Problém při dědictví bez závěti však může nastat i v naprosto běžném případě, kdy dědí jen děti a pozůstalý manžel. Pokud se nedohodnou, komu která věc konkrétně připadne, stanou se všichni společně spoluvlastníky celé pozůstalosti. Tedy včetně nemovitostí. Často pak řešíme spoluvlastnické spory, které komplikují jak užívání, tak i správu nemovitosti,“ uvádí advokát Strnad.

V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti. Při sepisování závěti nebo jiných pořízení pro případ smrti s cílem dobře právně ochránit svůj majetek je třeba ale pamatovat na tzv. nepominutelné dědice, kterými jsou děti. Vyjma zákonem striktně vymezeného a v praxi poměrně obtížně realizovatelného vydědění, mají tito dědicové vždy dostat zákonem stanovený povinný díl, který u nezletilých potomků činí tři čtvrtiny a u zletilých vždy jednu čtvrtinu jejich zákonného dědického podílu.

Přehled dědických tříd

Zdroj: AK Polverini Strnad

 

Nela Kleinová

Zdroj foto: Spanic, Getty Images Signature

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.