Zastával teorii, že křik dokáže člověka přenést do dětství, kde vznikají traumata. Tím, že potlačovaným emocím dáme hlas, podle něj dochází k uvolnění a očištění od starých programů. Ve své době byla tato teorie naprosto revoluční, podle současných psychologů však metoda nemůže sloužit jako plnohodnotná psychoterapie. To ale neznamená, že „vykřičení se“ nemá žádné účinky. Terapii křikem podstupují i slavné osobnosti. Mezi nimi John Lennon a Yoko Ono, ale také Kanye West, který se s tím svěřil deníku The New York Times.

Terapie křikem

„Vědomý a regulovaný křik má skvělé terapeutické účinky. Uvolňuje často potlačovanou agresi nebo nahromaděné emoce hněvu, smutku či strachu. Pokud si dovolíte opřít se do křiku celým tělem, každou buňkou, může to být opravdu mimořádný zážitek, při němž se uvolňuje dny a týdny zatuhnutá energie. Z toho důvodu má křik také antistresové účinky, protože právě stres souvisí s nahromaděnou a nevyužitou energií v těle,“ vysvětluje Tomáš Kvapilík, psycholog a psychoterapeut. Na křičení je vůbec nejlepší to, že je zadarmo a může to udělat každý.

Co spouští potřebu křičet?

Když si položíte tuto otázku, pravděpodobně vás jako první napadne vztek nebo frustrace. Podle vědecké studie, jejímž autorem je kognitivní neurovědec Sascha Frühholz, však křik spouští 6 různých emocí. První z nich je zmiňovaný vztek, dále pak strach, bolest a smutek. Potřeba křičet však nemá jen negativní spouštěče. Lidé křičí také, když mají extrémní radost nebo zažívají intenzivní potěšení. Výzkum navíc odhalil, že lidé mnohem více reagují na výkřiky radosti, které upevňují sociální vazby. Důkazem, že pozitivní křik sbližuje, je například jásání fanoušků na stadionech nebo koncerty oblíbených interpretů. Stačí si vybavit vystoupení Elvise Presleyho, kde lidé doslova řvali nadšením. Podle Frühholzovy teorie tak dávají najevo, co cítí a přirozeně se sbližují.

Proč by si měl každý občas zařvat

Křik především funguje podobně jako pláč, takže se vám po něm uleví. Kromě toho je do jisté míry prevencí kardiovaskulárních nemocí a depresí. Vědci také zjistili, že tenisté na kurtu před odpalem křičí, aby zvýšili intenzitu, s jakou míček odrazí. Jiný průzkum vědců ze Státní univerzity v Iowě ukázal, že bojoví umělci mají o 7 % silnější stisk, když používají bojový pokřik než bez něj.

„Je velká škoda, že křik je mnoha lidmi vnímán negativně, i když to může být zcela pochopitelné s ohledem na jejich minulost. Často při terapii cítím, že by si klient potřeboval zakřičet nebo něco vykřičet. A pokud se nám podaří, že si sám rozhodne o času a místě, kdy křikem ventiluje emoce, zpravidla nenásledují pocity viny nebo studu. Naopak přichází velká úleva, tělesné uvolnění a někdy také zvýšená motivace a odhodlání ke změnám. S tím úzce souvisí, že křik způsobuje krátkodobé zvýšení krevního tlaku, což ovlivňuje naši připravenost k akci nebo reakci,“ vysvětluje Tomáš Kvapilík.

Nela Kleinová

Zdroj foto: Noah Buscher, Unsplash