Chrápání sice ruší naše okolí, ale reálně nepředstavuje žádnou hrozbu pro naše zdraví. Dechové pauzy ale mohou vést k závažnějším zdravotním problémům.
Pozorujete-li například (občasné) několikavteřinové vynechávání dechu, je žádoucí vyhledat odbornou pomoc. S čím vším mohou pomoci specialisté na spánkovou medicínu? A proč bychom nad nekvalitním spánkem neměli mávnout rukou? Představte si situaci, kdy jdete k lékaři na ORL protože vás i partnera trápí každodenní chrápání. Lékař vás prohlédne a vy se dozvíte, že trpíte dechovými pauzami. Právě ty jsou prvotním příznakem syndromu obstrukční spánkové apnoe (OSAS). Apnoe tak představuje závažnější zdravotní rizika, kdežto prosté chrápání je vnímáno jako kosmetická záležitost.
„Platí, že pokud člověk vnímá svůj spánek jako nekvalitní, opakovaně se budí nebo je buzen bedpartnerem pro silné chrápání, je upozorňován okolím na přítomnost dechových pauz, přes den pozoruje zvýšenou únavu, usíná při běžných činnostech (sledování televize, četba), nebo v horším případě má i mikrospánky při řízení automobilu, je vyšetření ve spánkové laboratoři více než nutné,“ vysvětluje MUDr. Miloš Kotulek, vedoucí lékař poradny pro poruchy dýchání ve spánku a chrápání na ORL klinice v Pardubické nemocnici.
Na vzniku syndromu spánkové apnoe má významný vliv nadváha
Chrápání samo o sobě nepřináší žádná zdravotní rizika. Příčinou může být zhoršená nosní průchodnost, častěji však zúžení horních cest dýchacích v oblasti hltanu. „Složitější je to u syndromu obstrukční spánkové apnoe. Jedná se o přítomnost dechových pauz v průběhu spánku, které trvají alespoň 10 vteřin a jsou doprovázeny snížením saturace (množství kyslíku v krvi),“ upozorňuje Kotulek s tím, že je nutné vyhledat specialistu v oblasti spánkové medicíny.
Na základě vyšetření, které se zaměřuje na počet dechových pauz za hodinu, stanoví lékař apnoe/hypopnoe index, dle kterého jsou pacienti rozdělováni do třech základních skupin syndromu obstrukční spánkové apnoe. Máte-li:
- 5 až 15 dechových pauz za hodinu – lehký stupeň apnoe
- 15 až 30 dechových pauz za hodinu – střední stupeň
- více než 30 – těžký stupeň
Příčinou v tomto případě bývá částečné či úplné uzavření dýchacích cest ve spánku v důsledku snížení svalového napětí hltanu. Častý výskyt dechových pauz může být varovným signálem zvláště v případě, pokud jsou doprovázeny i dalšími příznaky. Doktor Kotulek uvádí například vliv nadváhy či obezity. „Na základě velkého množství studií je bez pochyby prokázáno, že právě nadváha se velmi významně podílí na vzniku a rozvoji chrápání i OSAS.“ Režimová opatření, která vedou k redukci tělesné hmotnosti, by tak měla být prvním/zásadním krokem u každého pacienta s chrápáním či přítomností dechových pauz. Snížení tělesné hmotnosti o 10 % vede samo o sobě ke zmírnění obtíží pacientů o významných 50 %.
Dechové pauzy obecně zhoršují průběh kardiovaskulárních, neurologických, plicních i endokrinologických onemocnění a pacienti se syndromem obstrukční spánkové apnoe mají mnohem vyšší riziko vzniku infarktu, diabetu nebo třeba cévní mozkové příhody.
Způsob léčby se odvíjí od závažnosti obtíží
První kontakt pacienta probíhá na všeobecné ORL ambulanci, kde je odebrána podrobná anamnéza, provede se komplexní ORL vyšetření a pacientovi je doporučen další postup, který většinou sestává z polygrafického vyšetření spánku (zjištění míry obtíží pacienta). Následně je pacient vyšetřen v poradně, kde je seznámen s výsledky vyšetření a je stanoven další postup diagnostické či terapeutické péče. Dle výsledků vyšetření, míry obtíží a v neposlední řadě i dle přání pacienta je určen individuální plán sloužící k následné léčbě.
Obecně platí, že prosté chrápání (ronchopatie) se řeší jednoduchým chirurgickým výkonem v lokální anestezii, při kterém je odstraněn čípek v hrdle na zadní straně měkkého patra a pomocí radiofrekvenční termoterapie je tímto ošetřeno měkké patro. „Výkon se provádí ambulantně a je pro pacienta v podstatě nezatěžující,“ sděluje doktor Kotulek s tím, že, takto lze do jisté míry vyřešit syndrom obstrukční spánkové apnoe lehkého a středního stupně.
U pacientů s těžkým stupněm OSAS a u těch pacientů, kteří nemohou nebo nechtějí podstoupit chirurgickou léčbu, je možné jejich obtíže řešit pomocí přetlakové ventilace. Přístrojová terapie má velmi dobré výsledky. Její nevýhodou ovšem je, že se jedná o léčbu trvalou, tedy každodenního používání přístroje
Spánková apnoe postihuje více muže
Dle dosud zveřejněných dat z odborné literatury trpí syndromem obstrukční spánkové apnoe přibližně 4 % populace, přičemž muži jsou postiženi 3–4x častěji než ženy. „Nové výzkumy však ukazují, že procento pacientů s OSAS bude v populaci mnohem vyšší (až 20 %). To nejspíše souvisí s moderním stylem života, sedavým zaměstnáním a narůstající obezitou,“ dodává Kotulek.
Během covidového období prošla budova ORL Pardubické nemocnice rekonstrukcí a vznikl také nový prostor pro oddělení spánkové medicíny. Klinika ORL v současnosti poskytuje monitorování průběhu spánku u jednoho hospitalizovaného pacienta. Od května tohoto roku klinika navýší kapacitu na dvě vyšetření za noc. V rámci poradny, která funguje jednou týdně na objednání, lékaři vyšetří nové pacienty a zkontrolují ty již zaléčené. Ročně projde poradnou více než 600 lidí s těmito potížemi.
Marta Molínová
Zdroj foto: Pexels.com
