• Čas vysévat teplomilnou zeleninu, jako fazole, okurky, dýně nebo cukety. Sejeme také zelí, kedlubny a brokolici. Ještě pořád můžeme zasít i červenou řepu, mrkev, mangold, hrášek, pórek nebo ředkvičky.
• Zeleninu se hned po výsevu vyplatí přikrýt netkanou bílou textilií, pod teplou peřinkou zůstane až do prvního protrhávání řádků. Ochrání ji i před dřepčíky.
• Z truhlíků se na venkovní záhony stěhují sazeničky předpěstovaného zelí, polorané kedlubny, kapusty a květáku. Úplně nakonec, až po půlce měsíce, vysazujeme salátové okurky i nakladačky, celer a teplomilná rajčata a papriky. Na slunná stanoviště koncem května sázíme i lilek a meloun. Při dřívějším přesunu by „zmrzlíci“ totiž mohli choulostivé sazeničky spálit během jediné mrazivé noci.
• Předtím než partu sazeniček, které jsme od zimy piplali v truhlíku za oknem, přesídlíme do záhonů, musíme je minimálně týden postupně otužovat, aby si zvykly na slunce i venkovní teploty. „Venčit“ začínáme opatrně ve stínu a každý den rostlinám pobyt venku prodlužujeme a přidáváme na sluneční lázni.
• Stěhování na záhony je ta pravá chvíle pro sypké organické hnojivo, nejlépe to s příměsí kvašených slepičinců, a následně probiotickou zálivku. Hnojivo dodává do půdy živiny pozvolna a rovnoměrně po celou sezonu, takže rostlinky nejsou nikdy hladové ani překrmené, a podíl kvašených slepičinců zase dodá fosfor, který je potřeba pro sladké plody a krásné květy. Zálivka s prospěšnými bakteriemi probudí potřebný život v půdě, probiotika pomohou rostlině dobře zakořenit a vstřebávat živiny z hnojiva a podpoří ji v růstu. Navíc se nám tahle drobná investice mnohokrát vrátí v podobě větší a zdravé úrody.
• Pravidelně okopáváme a plejeme.
• Hurá pro zaslouženou sklizeň! Dozrává letošní kopr, špenát nebo ředkvičky.

Tip: Pozor na přízemní mrazíky: jsou zákeřné a přicházejí bez varování. Křehounké sazeničky slupnou jak malinu během jediné chladné noci. Jak s nimi bojovat? Při přesazování usadíme rostliny do vrstvy kompostu nebo mělce zapracujeme do půdy sypké organické hnojivo. To je přirozeně zahřeje. Na noc sazenice zakrýváme netkanou fólií nebo je přiklopíme přepůlenými PET lahvemi. Odolnost vůči mrazu a výkyvům teplot také přirozeně posílí probiotická zálivka.

• Brambory v řádcích přikryjeme další vrstvičkou půdy, ale stále ještě je můžeme také sázet. Pěstovat brambory lze kromě klasického kopčení i ve slámě.
• Bylinky, které dřevnatí, můžeme namnožit hřížením – spodní větvičky zatížíme a schováme pod peřinku zeminy. Až zakoření, můžeme použít jako sazeničky.

Ovoce

• Kvetoucí jahodníky při hrozbě přízemních mrazíků zakryjeme na noc netkanou textilií. Přes den ji odstraníme, aby včely mohly květy opylovat. Jahody také pravidelně zaléváme, okopáváme, odplevelujeme a přihnojujeme sypkým organickým hnojivem s obsahem slepičinců. A jednou za dva týdny jim dopřejeme probiotika pro rostliny, která pomůžou k větší a zdravější úrodě.
• Pod keříky umístíme slámu nebo černou netkanou textilii. Až jahody dozrají, ochrání je před znečištěním a uhníváním. Zároveň tím rostliny zamulčujeme, sláma či textilie totiž brání odparu vody a prorůstání plevele.
• Kvetoucí stromy za tu nádheru odměníme okopáváním a pravidelnou zálivkou. A když jsme u toho rozmazlování, nezapomeneme na příznivé mikroorganismy, které budou hýčkat i jejich kořeny.
• Pokud jsou jabloně, hrušně nebo broskvoně doslova obsypané zárodky plodů, protrháme je, aby měl každý dostatek místa pro život.
• Pozor, útočí mšice: pravidelně sledujeme mladé výhony rostlin, zda si na nich nepochutnávají mšice. V tom případě musíme zasáhnout nejen proti mšicím, ale hlavně proti mravencům, kteří si mšice na stromech „chovají“ pro jejich sladkou medovici. Pomohou například lepové pásy kolem kmenů.

Okrasná zahrada

• Vykvétají ovocné stromy, šeříky, kolkvície, z květin tavolník, azalka, plamének nebo srdcovka. Mezi kvetoucí trvalky patří také konvalinky, sasanky, ozdobné česneky a pryskyřníky. U šeříku raději odstraňujeme usychající květy, aby se keř zbytečně nevysiloval tvorbou semen.
• U keřů, které kvetou brzy zjara, provedeme co nejdříve po odkvětu řez.
• V období nasazování na květ rozmazlíme naše krásky kompostem nebo kvalitním sypkým organickým hnojivem s obsahem zkvašených slepičinců (jsou báječné pro velké a bohaté květy). Přidáme zálivku se speciálními probiotiky pro rostliny, šitými na míru přímo květinám nebo právě stromům, keřům i okrasným dřevinám. Probiotika jim totiž pomohou získat z hnojiva, kompostu a půdy co nejvíce živin, což právě teď opravdu potřebují. Nasadí více květů a pokvetou déle.
• Prostříháme výhony živého plotu.
• Mulčujeme rozdrcenou borkou, slámou nebo dřevěnou štěpkou, aby se mezi rostlinami nešířil plevel a udržela se vláha v půdě.
• Vyséváme některé popínavé rostliny, třeba povijnice, a také další letničky, jako aksamitníky, měsíčky, sluncovky nebo lichořeřišnice, a dvouletky pro podzimní výsadbu. Třeba karafiáty, astry nebo pomněnky. Proti chladnějšímu počasí je můžeme ochránit netkanou textilií.
• Průběžně odlamujeme a sbíráme semeníky odkvetlých narcisů a tulipánů, listy ponecháme a odstraníme, až když zcela seschnou.
• Pokud pěstujeme speciální odrůdy a hybridy tulipánů, je důležité po důkladném zatažení a seschnutí nadzemní části rostlin cibulky vyrýpnout ze země a uložit si je na chladném a vzdušném místě, abychom je mohli na podzim opět zasadit. Jinak tulipány ztratí barvu a velikost.
• Můžeme si nařízkovat některé okrasné keře – třeba tavolník, zlatici, vajgélii nebo brslen.

Trávník jako z golfového hřiště

• Sekáme, sekáme, sekáme, aby nestihl vykvést. Trávník už je v květnu pěkně hustý a žene se do výšky.
• Trávník zkracujeme maximálně o jednu třetinu výšky, jinak hrozí, že vyschne a zažloutne.
• V květnu je také ideální čas na probiotickou zálivku, elixír namíchaný přesně pro sílu, krásu a zdraví. Trávník díky ní zesílí a krásně poroste.
• Pokud potřebujeme trávu dosít, uděláme to do konce měsíce.

Skleníky a fóliovníky

• Ve vyhřátém skleníku už se těší na sklizeň ředkvičky, salát, raná mrkev, kopr nebo špenát.
• Koho přestěhujeme na jejich místo? Z předpěstovaných sazeniček to budou rajčata, papriky, okurky a bylinky. Znovu zaséváme letní ředkvičky a ředkve, letní špenát, kukuřici nebo pozdní mrkev.
• V květnu už se do skleníku dovede slunce pěkně opřít. Využíváme teplé dny a větráme. Lepší cirkulace vzduchu vyhání plísně a patogeny. Preventivně také odstraňujeme odumřelé květy a listy.

Pokojovky

• Můžeme oficiálně odstartovat letnění neboli stěhování pokojovek na balkon nebo zahradu. Rostlinám prázdniny na čerstvém vzduchu prospějí.
• Na začátku května mohou ven oleandry a kamélie, v půlce měsíce i většina klasických druhů.
• V polostínu se bude líbit fíkusu, zelenci, voděnce, dracénám, vánočním kaktusům a ibiškům.
• Do stínu patří kapradiny, bramboříky, azalky a břečťan.
• Na přímém slunci se můžou opalovat sukulenty, juka, palma, aloe, vavřín a durman.
• Pro postupné přivykání je nejlepší vybrat den, kdy je venku pod mrakem. Jakmile by teplota klesla pod 10 °C ve dne nebo 5 °C v noci, raději utíkáme s květináči ještě na pár dnů zpátky domů.
• Pro rostliny je pobyt venku prospěšný, ale každá změna prostředí pro ně taky znamená stres. Jako balzám na jejich kořínky bude působit zálivka s probiotiky pro pokojovky. Nejen, že se díky ní lépe adaptují na změnu prostředí a teploty, ale budou také odolnější proti případným útokům škůdců.

Balkon

• Věděli jste, že si můžete vlastní brambory vypěstovat i na balkoně?
• Balkonové brambory můžeme pěstovat v sudu, ale klidně i v pevných vegetačních pytlích. Důležitý je v obou případech otvor pro odtok přebytečné vody. Sud nebo pytel naplníme do dvou třetin zeminou, přidáme sypké organické hnojivo s obsahem slepičinců, hnůj nebo kompost a promícháme. Navrch položíme naklíčené brambory (tři až pět hlíz) a zasypeme substrátem. Jakmile vyraší první lístky, brambory opět přihrneme. A tak to opakujeme až do naplnění nádoby. Sklízíme zhruba za 4 měsíce – až bramborová nať uschne.
• Pravidelně přihnojujeme sypkým organickým hnojivem a nezapomeňte, každá svačinka chce pořádně zapít! My po přihnojení vždycky zaléváme probiotickou zálivkou. Obsažené mikroorganismy totiž pomohou nově dodané živiny „rozkrájet“ na sousta stravitelná pro rostliny.

Kompost

• Kam s vytrženým plevelem ze záhonků? Vyhazovat by ho byla škoda – i ten může na kompost. Má to ale podmínku: kompost nám musí opravdu „šlapat“, aby se v horké fázi rozkladu zničila i semínka plevelů. Jinak hrozí, že bychom si s kompostem zaplevelili zahradu. Správné rozkladné procesy si můžeme pojistit kombinací urychlovače kompostu a probiotik určených speciálně pro kompost. Zařídí, aby na konci zbyl jen načechraný voňavý humus bez plevele, plísní a dalších patogenů.
• Kompost musí dýchat, proto pozor, co na něj dáváme – dbáme, aby nebyl příliš hutný. Přirozené provzdušnění zařídí vrstva větviček nasekaných na hrubší kousky.

Další zahradní práce

• Ze zahradních jezírek průběžně odstraňujeme příliš rozrostlé vodní řasy.
• Z mladých kopřiv si vyrobíme blahodárnou jíchu – tekuté přírodní hnojivo je plné dusíku pro úspěšný start růstu rostlin.
• Připravíme si podporu pro všechny popínavé rostliny a liány, mezi které patří rajčata, okurky, fazole nebo hrách. Dřevěné opory mají tendenci v zemi zahnívat. Lepší jsou ty kovové. Pro rajčata jsou k dostání speciální spirály, po kterých se mohou obtáčet.
• Vytáhneme zazimovaný zahradní nábytek a lehátka. Dřevěný nábytek můžeme ošetřit lakem. Konečně je tu zase doba grilování a zahradních party.
• Znáte test úrodnosti půdy? Nejlepším indikátorem úrodné zeminy je počet žížal, které v ní můžete najít.

Marta Molínová