Celkový počet alergiků se za poslední dvě dekády rovnou zdvojnásobil. Ve většině případů se alergie objevují již v dětství, výjimkou ale není ani pozdější věk. Významnou roli při jejich vzniku hraje dědičnost, okolní prostředí či psychická pohoda člověka.
U nejmenších dětí kojeneckého věku jsou nejběžnější alergie na bílkoviny kravského mléka, které se projevují především atopickým ekzémem. U předškolních a mladších školních dětí se pak začíná objevovat alergická rýma a záněty spojivek. „Nejčastějšími původci těchto potíží jsou alergeny roztočů, pylů, srsti zvířat nebo plísní. Pokud nestačí omezit vystavení těmto alergenům, nasazujeme léky proti alergiím, tzv. antihistaminika,“ vysvětluje MUDr. Anežka Dědková z ambulance alergologie a klinické imunologie Nemocnice AGEL Nový Jičín s tím, že za vznikem alergií stojí často geny.
Pokud není nikdo z rodičů alergik, pak je riziko vzniku alergie u člověka asi 10%. Jsou-li oba rodiče alergici, pak je riziko vzniku alergie u jejich dětí asi 60%. „V mé praxi se mi často stává, že začnu léčit první dítě z alergické rodiny a časem si přibírám další mladší sourozence. Výhodou těch mladších je, že se myslí dříve na možnou alergickou příčinu jejich potíží. U starších sourozenců někdy trvá i 3 pylové sezóny, než se přijde na to, že by ta rýma a slzení očí mohla být alergie,“ popisuje MUDr. Anežka Dědková.
Velký vliv na vznik alergie má ale samozřejmě také prostředí. Roli může hrát například velká vlhkost a s tím související větší výskyt roztočů a plísní v bytech, nevhodné vytápění, velká prašnost, přítomnost zvířat nebo cigaretového kouře. „Vhodné je proto doma nekouřit, správně větrat a vytápět, nepoužívat agresivní úklidové prostředky ani silné vůně. V rodině alergika můžeme používat čističku vzduchu a provádět protiroztočová opatření, což obnáší častější převlíkání nepéřových pokrývek, častější vysávání vysavači se speciálními filtry nebo stírání na vlhko. Vhodné je i minimum plyšových hraček nebo jejich časté praní. Ale pozor, někdy až přehnaná hygiena může naopak přispívat k tomu, že si v rodině vypěstujeme alergika,“ varuje MUDr. Dědková, s tím, že samostatnou kapitolou je pak psychická pohoda, která může míru alergických projevů u člověka také velmi výrazně ovlivnit.
Pokud se alergie přeci jen projeví, doporučuje lékařka kromě omezení styku s alergenem především vhodné léky. Běžným alergikům stačí antihistaminika, ideálně v nesedativní variantě, aby případné užití například na výletě nezpůsobilo útlum a spavost, a tím pádem komplikace při návratu domů. Kožní alergické reakce spojené s pálením a svěděním je dobré namazat chladivým gelem nebo mastí s kortikoidy. Silnější alergici se zkušeností proběhlé celkové alergické reakce by měli s sebou nosit takzvaný pohotovostní balíček, který obsahuje tablety antihistaminik, kortikoidů, autoinjektor s adrenalinem a sprej proti dušnosti.
Marta Molínová
