Že kompost patří jen na zahrádky našich babiček? Omyl! Nejen že díky němu budete moct zpracovat všechen rostlinný materiál, který byste jinak museli vyvážet, ale zbavíte se i některých zbytků z kuchyně.
Pokud už dávno třídíte odpad, snažíte se šetřit vodu a využíváte dešťovku nebo omezujete spotřebu plastů, založení kompostu je dalším krokem k udržitelnosti.
Jak založit kompost na zahradě?
Důležité je kompost oddělit od zbytku zahrádky. Lze využít plot nebo řadu keřů, nejvhodnější je vysazení černého bezu, který z něj neodčerpává živiny, a navíc z rostliny můžete využít jak květy, tak i plody.
Keř také vytvoří vhodný stinný kout, na kompost by totiž nemělo dopadat přímé slunce, vítr, či déšť. Kompost většinou nebývá to nejhezčí místo na zahradě a takto jej můžete alespoň částečně skrýt.
První patro by měl tvořit hrubší materiál, který umožní provzdušnění a odtok přebytečné vody. Platí pravidlo, že čím různorodější skladba, tím lépe. Obsah je vhodné dobře promíchat, tak aby se spojilo vlhké se suchým, porézní s hutným a zejména složky bohaté na uhlík s těmi, které obsahují většinu dusíku. Čerstvý zelený odpad obsahuje více dusíku, naopak starší a tmavší materiál se skládá z většího množství uhlíku.
TIP: Samotná posekaná tráva se kompostovat nedá, na to je příliš dusíkatá a kompost by pak hnil a zapáchal. Proto je vhodné ji míchat například se starým listím či dřevní štěpkou.
Aby byl výsledný humus co nejkvalitnější, přidejte do kompostu zeminu. Proces tlení urychlíte přidáním chlévského hnoje. Zda jste kompost založili správně zjistíte přibližně po dvou dnech, začne se totiž zahřívat na teplotu kolem 50° Celsia. Tato horká fáze, kterou způsobuje aktivita mikroorganismů, trvá několik dní až týdnů. Poté začne teplota postupně klesat a je třeba začít přidávat větší množství materiálu najednou. S probíhajícím tlením směs sedá a snižuje se provzdušnění. Zápachu a zahnívání předejdete průběžným přehazováním.
Kdy můžete humus využít?
Opravdu vyzrálý kompost získáte přibližně za rok. Platí, že při využití kompostéru probíhá přeměna na humus rychleji než při klasickém procesu v dřevěné ohrádce. Na jaře i na podzim skvěle poslouží jako hnojivo. Nelze jej ale využít samostatně jako zeminu, do květináče tak přidejte jednu čtvrtinu kompostu a zbytek doplňte substrátem.
Co do kompostu patří a co nikoliv?
Do dřevěného kompostu či plastového kompostéru z recyklovaného plastu můžete umístit novinový papír, posekanou trávu a listí, ovocné a zeleninové odpady, kávové a čajové zbytky, třísky a piliny, mléčné produkty, skořápky z ořechů, hobliny a kůru, větvičky, trus hospodářských zvířat či dřevěný popel. Vyvarujte se naopak kostem, odřezkům masa, tukům, slupkám z tropického ovoce, napadeným rostlinám, chemicky ošetřeným materiálům, časopisům nebo popelu z uhlí.
Kompostování v domácích podmínkách
Pokud žijete v domácnosti bez zahrady, ale přesto chcete založit kompost, můžete zkusit takzvané vermikompostování. Organický odpad se v tomto případě rozkládá díky práci kalifornských žížal. Horká fáze je zde potlačena. Nádoba se skládá z několika pater a jímky na žížalí čaj, který perfektně vyživí domácí rostliny. Lze ji umístit na chodbu, balkón či do dílny. Je ale třeba žížalám zajistit optimální tepotu kolem 20° Celsia. Do vermikompostu patří zejména zbytky zeleniny a ovoce, kávová sedlina či namočené proužky papírové lepenky. Do nádoby naopak nedávejte mléčné výrobky, tuky či zbytky masa.
Marta Molínová
