Navzdory řadě nových informací a zahájení devizových intervencí ze strany České národní banky v listopadu loňského roku se očekávaný růst české ekonomiky v roce 2014 oproti minulé prognóze výrazně nezměnil.
Za obdobnými čísly ovšem stojí rozdílné či zcela nové argumenty. Přestože rok 2013 byl pro českou ekonomiku spíše negativním překvapením, aktuální prognóza počítá pro letošek s růstem o 1,9 %.
Loni Česká republika ve srovnání s okolními zeměmi zaostávala. „Utlumení vládních investic se ukázalo v loňském roce jako ne příliš vhodný krok pro ekonomickou politiku státu,“ komentuje vývoj ekonomiky Luděk Niedermayer, předseda Vědeckého grémia ČBA. K vlivu nové politiky ČNB na prognózu dodává: „Hodnotit komplexně dopady intervence ČNB je prozatím předčasné – bude záležet nejen na vnějším prostředí, ale i na době jejího trvání a způsobu ukončení. Oslabení kurzu koruny ovšem bezesporu posílí vývoz, který by měl být letos hlavním tahounem růstu.“ Prognóza očekává, že i rok 2014 bude ve znamení slabé koruny a průměrný kurz bude mírně nad 27 korunami za euro. Opuštění stávající kurzové politiky ČNB je očekáváno až v roce 2015.
V letošním roce je prognózován růst všech složek HDP. „Mírné oživení spotřeby bude podpořeno růstem reálných příjmů. Ten je očekáván v souvislosti s poklesem inflace na začátku roku – mimo jiné z důvodu klesajících cen energií či rušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Vývoj inflace bude zároveň podstatný i pro další rozhodování ČNB v otázce měnové politiky. Její průměr je očekáván na hodnotě 1,2 %,“ popisuje očekávaný vývoj Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. Po loňském hlubokém poklesu investic je předpokládáno jejich postupné oživování. Investice a spotřeba budou mít zároveň vliv na zlepšení situace na trhu práce, k němuž však dojde až v návaznosti na růst obou ukazatelů. „Očekáváme rovněž další nárůst celkového objemu bankovních úvěrů v ekonomice, letos především těch domácnostem, v příštím roce by pak měly rychlejší tempo vykázat úvěry podnikům,“ doplňuje Pavel Sobíšek.
Inflace by měla po postupném růstu v letošním roce z hodnot nedaleko od nuly zrychlit v roce 2015 na 2,3 % (průměrná hodnota). Uvedenou hodnotu inflace ovlivní způsob a načasování opuštění politiky intervencí ČNB. Ekonomika eurozóny by měla po loňském poklesu (o 0,5 %) letos růst o 1 % a v příštím roce o 1,5 %. Vývoj v jednotlivých zemích však bude stále poměrně rozdílný, přičemž sousední země České republiky zřejmě porostou oproti průměru eurozóny rychleji. To bude mít, společně s vývojem měnové politiky ČNB, vliv i na vývoj české ekonomiky, jejíž růst je na rok 2015 odhadován na 2,5 %.
Rizika prognózy jsou vyvážená jak pro vývoj v Česku, tak pro ekonomiku eurozóny. Riziko směrem nahoru je v případě inflace zejména v roce 2015. Nelze totiž vyloučit, že vliv oslabení kurzu na maloobchodní ceny bude rychlejší a větší než očekávaný. Významným aspektem zůstává také otázka ukončení „politiky slabého kurzu“ ČNB, která ovlivňuje vedle cen i HDP. Volební výsledek a formování nové vlády zatím prognózu neovlivňuje, i když možné podstatné uvolnění rozpočtové politiky, například směřování k deficitům kolem 3 % HDP a nikoliv jejich pokles, by mohlo mít v delším horizontu vliv na vývoj ekonomiky.
