Zánět dutin je infekční onemocnění, které probíhá s očekávanými příznaky. Viry
nejdříve infikují sliznici nosní dutiny, kde způsobí změny na sliznici. Více jak 90 %
těchto virů prostupuje nejčastěji při kýchání, smrkání či kašli dále do vedlejších
nosních dutin. V zánětlivém prostředí často pokrytém nosním sekretem se mohou
uchytit bakterie a způsobit superinfekci. Čirý výtok po několika dnech zhoustne,
zežloutne až zezelená, ovšem nemocní často cítí celkovou úlevu. Bakteriální zánět
dutin, kdy sekret nepřestává ani po týdnu, se vyskytuje zřídka zejména u pacientů
s imunitní nedostatečností.

Vyznáte se v pojmech?
Abychom se vyznali v tom, co znamenají slova, jimiž lékaři označují tyto nemoci,
připravili jsme si pro Vás přehled vybraných onemocnění. Mezi časté záněty horních
cest dýchacích patří zánět nosní sliznice též nazývaný jako rinitida, dále zánět jedné
nebo více vedlejších nosních dutin, ten se nazývá sinusitida. Hranice mezi oběma
nemusí být jasně vyjádřená, a proto se od 90. let minulého století používá název rinosinusitida.
Pro rýmu jsou typické příznaky: výtok z nosu, pocit ucpaného nosu, ztráta nebo zhoršení čichu, svědění nebo bolest v nosu, tlak v oblasti kořene nosu. Toto vše ukazuje, že jde o onemocnění sliznice nosní dutiny. Zánět vedlejších nosních dutin má většinou těžší průběh než rýma, kromě zmíněných příznaků se při něm navíc objevují bolesti v oblasti postižené dutiny. Bolesti jsou výraznější na té straně hlavy, kde se dutina nachází.

Tzv. běžná rýma z nachlazení je nejběžnějším onemocněním vůbec a existuje jen
velmi málo lidí, jejichž organismus se s ní během roku vůbec nemusí potýkat. Stres je
jedním z faktorů, které též přispívají k možnému onemocnění.

Při náhle vzniklém zánětu vedlejších nosních dutin dochází k otoku jejich sliznice.
Řasinky sliznice nedokážou odstraňovat hlen a ten se v dutinách hromadí. To je
živnou půdou pro baktérie, které se zde množí. Objeví se hnisavý výtok z nosu
zelenožluté barvy, horečka, otok tváří, bolesti hlavy, pocit tíhy a bolesti nad dutinami,
bolesti zubů, uší, očí, tlak v lebce, potíže s dýcháním, ztráta čichu, celková únava a
nevolnost. Pokud se špatně léčí, přechází v chronický zánět vedlejších nosních dutin,
což může vést až k vleklým a častým zánětům horních cest dýchacích.

Nemoci z nachlazení – příčiny
Téměř epidemický výskyt nemocí z nachlazení a nachlazení obecně je spojen
s podzimními a zimními měsíci. Sezóna nachlazení začíná koncem srpna či
začátkem září a pokračuje až do března či dubna. Nemoci jsou provázány s dvěma
důležitými fakty. V tomto ročním období se lidé z důvodu chladného počasí více
zdržují v uzavřených místnostech a zvyšují tak šanci na přenos virových
onemocnění, současně dětem začíná školní docházka, což vede opět k jejich častějšímu shlukování v uzavřených místnostech a lepší prostředí pro přenos virů.

Antibiotika a záněty dutin?
Mnoho lidí jako první možnost, jak řešit zánět dutin, napadnou antibiotika. Avšak
pozor – pokud jde o virový zánět či se nevyskytnou komplikace, jejich podávání se
nedoporučuje. Zbytečné užívání antibiotik snižuje imunitu a schopnost bránit se
nákazám. U rizikových pacientů nebo v případě, že se vyskytnou komplikace, je
samozřejmě situace odlišná.

Zánět vedlejších nosních dutin je zpravidla virového původu a imunitní systém si s ním poměrně rychle poradí do týdne. Proto více než polovina pacientů, jež jím onemocní, nemusí podstoupit nějakou konkrétní léčbu.

Jak správně léčit?
Léčba akutního zánětu dutin spočívá v uvolnění nosních dutin, potlačení bolesti a
infekce a prevenci přechodu do chronické fáze.
K uvolnění ucpaného nosu nám slouží tzv. dekongestiva, která snižují překrvení
zánětem postižené nosní sliznice, čímž dochází k oplasknutí zduřelé nosní tkáně a
obnovení nosní průchodnosti i volného dýchání nosem.

Lokální dekongestiva (spreje, kapky) mají výrazný, ale pouze přechodný účinek na
překrvení nosní sliznice, a tím i na nosní průchodnost. Dlouhodobá aplikace může
vést k významnému zhoršení průchodnosti nosní dutiny. Oproti tomu celková
dekongestiva dlouhodobě snižují překrvení nosní sliznice a sliznic vedlejších nosních
dutin prakticky bez rizika jejich následného zduření. Déletrvající podávání těchto
přípravků je bezpečnější než jejich aplikace ve formě nosních kapek nebo sprejů.
Protože nedílnou součástí léčby každého onemocnění je terapie bolesti, vhodnou
kombinací je Ibalgin Grip. Obsahuje fenylefrin hydrochlorid s ibuprofenem. Fenylefrin hydrochlorid uvolňuje ucpaný nos a snižuje otok v nosní dutině, a tím snižuje tlak, který může způsobovat bolest hlavy. Ibuprofen je účinný proti zánětu, bolesti a otoku.

V případě, že po 5 dnech léčby dochází k zmírnění příznaků a jejich intenzity,
následuje fáze doléčení, která bývá někdy problematická. Pokud ale ani po 14 dnech
léčby příznaky neustupují, praktický lékař by měl zvážit konzultaci s odborným
lékařem.

Nastat může také varianta, kdy se intenzita a míra příznaků po 5 dnech naopak
zvyšuje, nosní sekrece je většinou hnisavá a objevují se další příznaky (bolest v čele,
tváři apod.). V tomto případě je na místě nasazení antibiotika. Příznaky by pak měly
ustupovat během následujících 7 dnů. Pokud ale během 48 hodin po nasazení
antibiotika intenzita příznaků nadále stoupá, je již vhodné kontaktovat odborného
lékaře.

Není nad prevenci
Jako prevence zánětu vedlejších nosních dutin je možné očkování proti nejčastějším
vyvolavatelům – např. proti chřipce. Dále se doporučuje omezit kontakt s nemocnými,
nezdržovat se ve velkých kolektivech v chřipkovém období, dodržovat hygienu (časté
umývání rukou). Nedoporučuje se pobyt ve studeném a větrném nebo suchém
prostředí, proto je vhodné použití zvlhčovačů vzduchu.