Správná výživa pro zachování vitality

Výživa ve stáří nabývá v důsledku změn ve věkové struktuře obyvatelstva neustále na významu. Výživa ve stáří se vyznačuje řadou zvláštností, které souvisí se změnami organizmu v tomto období života a s celkovým zdravotním stavem člověka.

U seniorů mohou být důsledky nesprávné výživy daleko závažnější než u osob středního věku. Správná výživa zvyšuje obranyschopnost organizmu, přispívá ke zlepšení hybnosti, a tím i k soběstačnosti a k rychlejšímu uzdravování a hojení ran.

Potřeba živin a energie


Se stárnutím organizmu je logicky spojeno i zhoršené vstřebávání a využívání živin získaných v potravě. Potřeby živin i energie tak jsou vyšší, respektive vyžadují kvalitnější (optimálně využitelné) zdroje.
Zhoršené vstřebávání vitaminů způsobuje u seniorů v mnoha případech jejich nedostatek. Přitom potřeba vitaminů je v souvislosti s vyšší nemocností seniorů vyšší než u mladších lidí. Proto je důležité jejich množství spíše lehce zvyšovat. Důležitý je zejména příjem antioxidantů, které pomáhají bojovat proti škodlivým účinkům volných radikálů. Jedná se o vitaminy E, beta-karoten, vitamin C. Častý je také deficit kyseliny listové a vitaminu B12. Dostatečné množství většiny těchto látek souvisí s pravidelnou konzumací ovoce a zeleniny, ale i dalších potravin (maso, mléčné výrobky, rostlinné tuky). Senioři často trpí nedostatkem některých minerálních látek, a to zejména železa, zinku a vápníku. Je tedy třeba zaměřit se na jejich přísun v potravě, případně s lékařem konzultovat jejich substituci.
Skladbu konzumovaných potravin je pro seniory nutné upravit tak, aby umožňovala maximální využití v ní obsažených živin. Například dávky bílkovin není možné snižovat, protože jejich využití je s přibývajícím věkem nižší. Zvýšená nemocnost v tomto stadiu života navíc klade zvýšené nároky na dostatečný příjem bílkovin a také na jejich kvalitu. Upřednostňovat je třeba bílkoviny živočišné, protože běžně doporučovaný poměr rostlinných a živočišných bílkovin 1:1 se u seniorů významně mění ve prospěch živočišných, které najdeme v mase, mléce a mléčných výrobcích, vejcích. Tepelnou úpravou je dále třeba zlepšit jejich stravitelnost, která by měla být co nejsnadnější. Nejhůře stravitelná jsou jídla připravovaná smažením, výhodnější je přírodní úprava, co možná nejjednodušší.
Ve vazbě na vysoký výskyt diabetu II. typu v této populační skupině je vhodné, aby dávky sacharidů ve stravě byly vyvážené, tedy bez výrazných výkyvů v průběhu celého dne. Tuky jsou v tomto věkovém období velmi důležité, a to jak z hlediska obsahu energie, tak z hlediska důležitých nenasycených mastných kyselin. Proto není vhodné ve většině případů jejich množství omezovat. Důležité je ale vybírat správné druhy tak, aby byla průběžně k dispozici dostatečná dávka nenasycených mastných kyselin, zejména omega 3 a omega 6. Zdrojem těchto mastných kyselin jsou zejména některé rostlinné oleje (např. řepkový), margaríny (v některých tucích je množství těchto kyselin navýšeno) či rybí tuk. Některé z těchto mastných kyselin jsou navíc esenciální, tedy takové, které si náš organizmus neumí vytvářet sám a musíme mu je dodávat stravou.
Ve výživě této populační skupiny se musí klást důraz na zajištění potřebných živin z konzumačně přijatelných zdrojů a navíc ve formě, která co nejméně zatěžuje organizmus. Nelze tedy aplikovat obecná doporučení „zdravé výživy“. Každý, kdo má v rodině někoho v seniorském věku, ví, že konzumace většího množství zeleniny je provázena zažívacími obtížemi, celozrnné pečivo je komplikované sníst a syrové ovoce působí také obtíže. Historicky proto byla strava seniorů obvykle kaší (nejčastěji obilnou).

Věkem podmíněné změny využití živin
Tak, jak více či méně viditelně stárne každý člověk, stárne i jeho organizmus a zhoršují se jeho funkce. Všimneme si slábnoucího zraku, sluchu, potíží se zuby, zhoršující se fyzické zdatnosti, ale už nevnímáme, že se zhoršují i další funkce organizmu. Výběr potravin se omezuje pro obtíže s nadýmáním, problémy se zácpou či průjmem. Neuvědomujeme si, že obtíže se zuby, případně zubní protézou ovlivňují rozkousání jídla, a tím zhoršují možnost jeho trávení. Snižuje se množství chuťových pohárků a zhoršuje se čich, což ve výsledku znamená značné snížení požitku z jídla, protože méně vnímáme jeho chuť a vůni. Často se objevují obtíže s „pálením žáhy“, ale i zhoršeným polykáním. Menší tvorba slin a trávicích šťáv ovlivňuje schopnost trávení, a tím i šanci na využití živin obsažených v potravě. Ve střevní sliznici je menší šance na vstřebání živin, proto je toto období charakteristické tím, že z většího množství poskytnutých živin dokáže organizmus efektivně využít jen jejich část.
Seniorům se v důsledku snížených fyzických aktivit omezuje i možnost nákupu potravin a jejich zpracování. Často jim chybí i motivace k přípravě jídel, protože není třeba zajistit stravu pro rodinu a „vařit pro jednoho se přeci nevyplatí…“. Všechny tyto příčiny samy o sobě, ale zejména jejich společné působení, výrazně zvyšuje riziko nedostatečné výživy. Reálným rizikem v této věkové kategorii se proto stává podvýživa. Jejím důsledkem je velmi křehká rovnováha, kdy starší člověk sice není nemocný, ale jakákoliv drobná příčina vede k závažnému onemocnění. Například nachlazení, které znamená ulehnutí na 3-5 dní, může vést k zápalu plic a trvalému upoutání na lůžko.

Vliv zhoršené ekonomické situace na kvalitu výživy
Stále častějším problémem seniorů je špatná ekonomická situace, která znamená významné omezení jídelníčku a jeho skladby směrem k levným a neplnohodnotným potravinám, zejména s nedostatkem kvalitních bílkovin. Výjimkou nejsou ani případy, kdy si pro nedostatek finančních prostředků senioři nevyzvednou předepsané léky či potřebné doplňky stravy, a tím opět zhoršují svůj zdravotní stav. Senioři stále častěji preferují nákupy potravin ve slevě, což může vést ke konzumaci potravin s prošlou zárukou, protože je nestihnou zkonzumovat v krátkém termínu, a tím se vystavují i hygienickým rizikům.
Pro optimální stravování seniorů měly velký význam malé krámky v blízkosti jejich bydliště. Byly místem společenského kontaktu, konzultací k nakupovaným potravinám („když kupujete mouku, nepotřebujete také droždí?“) a nákup v nich nevyžadoval orientaci v široké nabídce různých výrobků. Ve velkých nákupních centrech je pro seniory velmi obtížná orientace a sama doprava do takovéhoto obchodu a zpět může vést k omezení nákupu na pečivo a mléko z dostupnější večerky za rohem. Zkusme se rozhlédnout po okolí svého bydliště a aktivně se zamyslet nad tím, jaké potraviny a v jakých cenách jsou tam dostupné.

Doporučení k zajištění správné výživy zdravých seniorů

  • Jíst alespoň 3x denně, nevynechávat jídlo
  • Jíst pokud možno u stolu, nikoli v křesle či v posteli 
  •  Vypít nejméně 200 ml (1 sklenku) vody každé 2 hodiny (8-10 x denně)
  •  V každém denním jídle sníst nějakou potravinu s obsahem bílkovin, převážně z živočišných zdrojů
  • Vybírat si snadné a rychlé přípravy pokrmů (kompletní pokrmy lze připravit za 30 minut)
  •  Zeleninu využívat mraženou a připravenou v páře či mikrovlnné troubě 
  • Využívat mixér k mechanické úpravě čerstvého ovoce, případně dalších potravin
  •  Používat k přípravě jídel rostlinné oleje a tuky, a to i do pomazánek
  • Čím menší porce jídel jsou konzumovány, tím častěji je třeba jíst 
  • Jakékoliv omezení jídla je třeba ihned kompenzovat odpovídajícím doplněním vhodných kompletních forem výživy (obvykle určeny k průběžnému popíjení)
  • V domácnosti je třeba mít obnovovanou zásobu potravin s dlouhou trvanlivostí pro případ onemocnění (vhodné jsou výše uvedené přípravky kompletní výživy)

Bc. Tamara Starnovská, Fórum zdravé výživy

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.