Jak se připravit na spokojené stáří? Odborníci nabídli zajímavé rady

Kulatý_stůl_nn_ke_stáří_1

Nikdy není příliš brzy na to, začít se chystat na důchod podle vlastních představ. Shodli se na tom experti při veřejné diskuzi projektu Cena života, která se uskutečnila pod záštitou NN Penzijní společnosti. Pětice hostů patřících mezi špičky v oboru medicíny, sociologie, demografie, ekonomie nebo péče o seniory potvrdila, jak citlivá a mnohovrstevnatá je otázka stáří. Aby mohl být podzim života opravdu zaslouženým odpočinkem, je podle doporučení všech zúčastněných dobré nepodcenit fyzickou, psychickou, ale ani finanční přípravu.

Hosté veřejné diskuze komentovali vybrané výsledky průzkumu NN Penzijní společnosti, který zjišťoval mezigenerační rozdíly v uvažování o stáří, penzi a finančním zajištění, ale také v hodnotách, snech a plánech na důchod. Každý z odborníků u kulatého stolu v průběhu večera nabídl vlastní pohled na problematiku stáří. Všichni se shodli také například na tom, jak je důležité o stáří mluvit a bořit mýty s ním spojené. Dlouhodobý projekt Cena života, jehož generálním partnerem je NN Penzijní společnost, si klade za cíl rozpoutat širší debatu nejen o ceně života, ale především o jeho hodnotách a proměnách v různých fázích a situacích.

Zaznělo v diskuzi u kulatého stolu „Co říkají o Češích představy o stáří“:

Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. – přednosta kardiocentra IKEM

„Mladou generaci správně nevychováváme. Důchod není chudoba. Když se projdete po Karlově mostě, potkáváte tam spoustu českých důchodců, kteří si na to celý život spořili. Ve školách by se mělo říkat, že lidé mají šanci žít zdravý plnohodnotný důchod, ale musí se na to celý život připravovat. A nemluvím pouze o zdravotní stránce věci. Šetřete si a budete mít klid, volný čas a peníze na to, abyste mohli cestovat. Měly by to řešit rodiny i školy.“

„Medicína zásadně prodloužila průměrnou dobu dožívání. Dokážeme dnes zvládat onemocnění, která před dvaceti lety léčit nešla. Základ je ale to, aby se lidé o sebe starali. Člověk je pohybující se část živé přírody. Už děti by měli vědět, že je potřeba běhat.“

Kateřina Štěrbová – členka představenstva NN Penzijní společnosti

„Moje rada je jednoduchá. Nebojte se si to spočítat. Kdo nechce být v důchodu překvapený, měl by si dopředu udělat představu, jak dlouho očekává, že v důchodu bude, a kolik peněz bude chtít mít měsíčně, aby si penzi užil.“

„V zahraničí je spoření na stáří přirozený hygienický faktor. Lidé si začínají spořit v okamžiku, kdy vstoupí do pracovního procesu. V Česku se oproti tomu stále příliš spoléháme, že se o nás postará stát. Lidé u nás začínají spořit pozdě – průměrný věk klienta je 48 let – a odkládají si stranou příliš málo – průměrná měsíční úložka je 614 Kč. Spoření na penzi v penzijních fondech je přitom skvělý produkt, který podporuje stát. Lidé mohou začít už od malých částek, nejlépe hned od první výplaty, a díky dlouhodobosti investování využít dynamičtějších strategií s vyšším zhodnocením.“

RNDr. Tomáš Kučera, CSc. – demograf, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze

„Zarazila mě nízká gramotnost mladé generace o věku dožití. Mladá generace ve věku okolo 25 let očekává, že se dožije 80 let, stejně jako čekají dnešní padesátníci. Už dnes přitom, kdyby se nezměnila úmrtnost, tak se dvě třetiny žen dožívají 80 let, a u mužů je to 45%. Mladá generace by měla vědět, že ti, kterým je dnes 25 let, čeká v průměru 90 let života.“

„Už nikdy se nevybere tolik na důchodovém pojištění, kolik bude potřeba vyplatit. Z hlediska HDP dáváme skrze daně na důchody výrazně menší procento, než na Západě. Budoucnost systému tak bude záležet na stavu našeho hospodářství. Prubířským kamenem bude konec 30. let, kdy půjdou do důchodu nejpočetnější generace. Dnes máme 1,8 milionu seniorů starších 65 let, zatímco kolem roku 2050 bude při stejném počtu obyvatel třetina lidí ve věku nad 65 let. Husákovy děti to budou mít náročné, až půjdou do důchodu.“

PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. – socioložka a publicistka

„Lidé jsou zvyklí naplňovat čas tím, že pracují. Přijdou do důchodu a neví, co s časem. Příprava na stáří je vytváření si sociálních kontaktů, vhodného bydlení, koníčků. Úvahy o dalších faktorech, jako je velikost bytu, odstranění překážek, přítomnost výtahu. Člověk to samozřejmě odkládá, jako všechny nepříjemné věci. Nikdo si nechce úplně přiznat, že už se ho stáří týká.“

„I starý a nemocný člověk může být šťastný. Důležitá je rekapitulace života. Ta může být smutná, nebo dobrá. Je fajn moci si říci, že za život jsem prožil bezpočet změn a moc jsem toho nezvoral.“

Jiří Hrabě – ředitel obecně prospěšné společnosti Elpida

„Mediální obraz stáří hraje klíčovou roli v tom, jak tuto část života společnost vnímá. Když se valorizují důchody, reportáž ilustrují obrázky pořízené v domově důchodců. Přitom jen 10 % seniorů je na tom tak, že potřebuje nějakou péči. Média často zobrazují jen tu desetinu, ale těch důležitějších 90 % zůstává skryto.“

„Je důležité si připravit nějaký plán, jak trávit čas v důchodu a nahradit pracovní život. Zůstat doma je nejhorší přístup, co může člověk zvolit. Seniorů je dnes v Česku okolo 2 milionů a je to velmi heterogenní skupina. Patří sem i lidé, kterým bylo v roce 1989 okolo 35 let a ještě startovali nějakou druhou kariéru. Ten rozdíl mezi seniory v roce 1990 a těmi dnešními je obrovský. Lidé mají stále více chuť pracovat i v důchodu. Dnes mluvíme o asi 350 tisících pracujících důchodců a tento trend je rostoucí“

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>