Archiv rubriky: Ze života

Chronický chrapot může mít vážný zdravotní důvod 

Chrapot, nebo chcete-li nakřápnutý hlas, je běžným jevem, se kterým se většina z nás setkala. Po několika dnech by se však měl hlas začít vracet ke své obvyklé podobě. Pokud tomu tak není, je na místě zpozornět.

Chronický chrapot, který přetrvává déle než několik týdnů, totiž může být varovným signálem těla, že se děje něco vážného. Chrapot způsobený infekcemi dýchacích cest patří k těm nejčastějším. Také přetížení hlasivek, konzumace příliš studených potravin a nápojů, nebo obyčejné nachlazení, to vše dokáže hlas změnit natolik, že se sami nepoznáváme. Celý článek

7 každodenních drobností, kterými nevědomky škodíte svým očím

Mnutí očí, prošlá kosmetika, špatné osvětlení a další na první pohled neškodné návyky mohou škodit očím a přispívat k jejich namáhání, podráždění či dokonce dlouhodobému poškození.

Čím lidé nejčastěji nevědomky ubližují svému zraku, vysvětluje optometristka společnosti Lentiamo Petra Průchová.

  1. Mnutí očí 

„Mnutí a jakékoliv jiné sahání do očí může vést k podráždění a dokonce k drobným poraněním rohovky. Tímto návykem také zvyšujete riziko přenosu bakterií z rukou do oka a tím i potenciální infekci, například zánět spojivek,” vysvětluje optometristka. Celý článek

Vůně a jejich význam v našem životě – Své místo zde mají i aviváže

Touha po voňavém prostředí neznamená pouze touhu po příjemném parfému. Ostatně která vůně je ta pravá? A proč voní každému úplně jiné aroma? Vůně odjakživa očišťovaly prostor, povzbuzovaly i uklidňovaly mysl a měly také silný léčebný efekt.

Jsme-li přitahování nějakou vůní skutečně silně, znamená to, že naše tělo po ní volá, potřebuje ji ke svému vyladění. Vůně nám dodávají balanc v životě. Cítíme se jednoduše hezky. To je pravá podstata úspěchu aviváží na prádlo. Nejenom, že rituál praní prádla nám dává pocit nového cyklu, očištění domácnosti. Vůně pak ještě prohlubují tento dobrý pocit z čistoty. Navíc mají avivážní prostředky i funkční efekt. Jsou určeny pro změkčení prádla po vyprání, a to zejména tehdy, nepoužíváme-li sušičku, která prádlo změkčí i bez použití aviváže. Celý článek

Chůze jako po střepech? Bolavé paty ukazují na vadné držení těla

„Plantární fasciitis“ či „calcar calcanei“ nebo lidově „patní ostruha“ patří k rozšířeným ortopedickým problémům. Během života postihne 10 až 15 procent populace. Bodavá bolest paty se objeví náhle, jen tak ale nezmizí.  

Podle americké podiatrické asociace (APMA) platí patní ostruha za nejčastější příčinu bolesti paty, která se každoročně projeví u dvou milionů Američanů. V Česku odborníci odhadují tisíce pacientů, problém se dotýká každého desátého čtyřicátníka až šedesátníka. Celý článek

Energošmejdi opět úřadují. Pozor nejenom na podomní prodej, ale i nové triky

Zpomalení energetického trhu vlivem krize přineslo hlavně nevýhody, jedna pozitivní věc by se ale přece jen našla. Byla jí snížená aktivita takzvaných energošmejdů, kteří se snaží nalákat důvěřivé odběratele do spárů nevýhodných a často až podvodných smluv.

I když aktivity energošmejdů nejsou tak masivní jako před lety, stále úřadují a je dobré se před nimi mít na pozoru. A vymýšlejí stále nové triky. Celý článek

Proč je důležité znát svou krevní skupinu?

Krevní skupiny hrají důležitou roli při transfuzích, operacích i během těhotenství. Systém AB0 a Rh faktor určují, kdo může komu darovat krev. Jak je to ale s děděním krevních skupin a jak je možné zjistit, jakou krevní skupinu máte?

Dospělému člověku koluje v cévách v průměru 5–6 litrů krve, přičemž nejobjemnější složkou vzácné tekutiny je plazma, která tvoří 55–60 % krve. Plazma obsahuje 90 % vody, 2 % minerálních látek a 8 % plazmatických bílkovin. Další složky krve jsou krevní buňky: v jednom mililitru krve je přibližně 4–5 miliard červených krvinek, 4–9 milionů bílých krvinek a 150–300 milionů krevních destiček. Červené krvinky obsahují hemoglobin, který pomáhá přenášet kyslík po těle, bílé krvinky se podílejí na imunitním systému (např. chrání tělo před infekcemi a cizorodými látkami) a krevní destičky se podílí na srážení krve a zastavení krvácení při poranění. Celý článek

Proočkovanost seniorů v ČR je nízká, roste počet jejich onemocnění i úmrtí

Aktuální data ukazují nízkou proočkovanost českých seniorů v porovnání s ostatními zeměmi EU či s ohledem na doporučení WHO. Následkem je řada zbytečných onemocnění, těžšího průběhu nemoci či bohužel i úmrtí. Například v případě invazivních pneumokokových infekcí vzrostl meziročně počet úmrtí u seniorů o 38 %.

Chřipka, pneumokoky či klíšťová encefalitida. To jsou onemocnění, která ohrožují celou populaci, ale především rizikové skupiny mezi které patří senioři či pacienti s chronickými onemocněními. Společným prvkem těchto onemocnění je, že prevence je velmi dostupná v podobě očkování, které je i ve většině případů plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Celý článek

Stočený tachometr má každé třetí auto. Jak nenaletět?

Podle nejnovějších statistik společnosti Cebia má zhruba každé třetí auto, které klienti u Cebia prověřují, stočený tachometr, přičemž průměrné stočení činí přibližně 110 000 kilometrů.

Nárůst počtu vozidel se stočeným tachometrem je přisuzován špatné ekonomické situaci domácností a jejich neochotě slevit ze svých požadavků. Podvodní prodejci toho využívají a nabízejí vozidla „na míru“, kde stáčejí kilometry na požadovanou hodnotu a uměle omlazují vozy. Kupující tak často netuší, že se stali obětí podvodu. Celý článek

Češi si chtějí užívat blízké, nestresovat se a mít na to

Máme šanci, že budeme žít až o 20 let déle než naši prarodiče. Jak dát delšímu životu smysl?

Češi věří, že klíčem je trávit čas s těmi, které mají rádi, být v pohodě a mít dostatečné finanční zajištění. Ukázal to letošní průzkum NN životní pojišťovny a penzijní společnosti. Každý desátý Čech navíc věří v sílu nezištné pomoci druhým a celoživotní učení. Průzkum NN posbíral názory téměř 12 tisíc respondentů z 11 zemí světa, včetně Česka, ve věku od 18 do 79 let. Nejčastěji lidé vidí smysl prodlužujícího se života ve společnosti těch, které mají rádi. Zvlášť to cítí skoro dvě třetiny Řeků a Belgičanů (65 %) nebo Nizozemců (63 %), hned následují Češi (62 %), a naopak nejméně to vnímají Japonci (39 %). Celý článek