Horké dny ukázaly, že lidé podceňují dehydrataci a neumějí rozpoznat její příznaky. Nedostatečný příjem tekutin se totiž neprojevuje jen pocitem žízně, ale způsobuje bolest hlavy, únavu i podrážděnost.
Odborníci upozorňují, že správný pitný režim je velmi individuální a závisí na počasí, fyzické aktivitě i váze, ale i na druhu požitých tekutin. Lidé projevy dehydratace běžně zaměňují za důsledek stresu, vyčerpání či vyššího věku. Podceňují tak důležitost vhodného pitného režimu. „V uplynulých dnech s vysokými teplotami si lidé často stěžovali na bolesti hlavy, sníženou výkonnost a celkové vyčerpání. Častou příčinou těchto projevů je nedostatečná hydratace,“ upozorňuje celostní lékař Bohumil Ždichynec.
Když organismu chybí přísun tekutin, začne se běžně ozývat pocitem žízně. Ten ale mnoho lidí včas nevyslyší a může tak dojít i k vážnějším důsledkům. „Mezi symptomy dehydratace patří právě bolesti hlavy, nevrlost, neschopnost soustředění či výrazná únava. Ve vážnějších případech se mohou projevit závratě nebo i bezvědomí. Indikátorem správné hydratace organismu je pak barva moči – neměla by být tmavá,“ dodává lékař.
Pitný režim závisí na hmotnosti i počasí
Odborníci upozorňují, že neexistuje univerzální rada na množství tekutin, které by měl člověk za den vypít. „Adekvátní pitný režim je individuální a závisí na okolnostech, jako jsou věk, hmotnost, fyzická aktivita, teplota těla a prostředí,“ říká výživová poradkyně Petra Kuřátková. Zdravý jedinec by měl vypít zhruba tolik tekutin, co vyloučí. „Optimální příjem tekutin pro dospělého člověka v teplotně neutrálním prostředí je 35 až 40 mililitrů na jeden kilogram váhy, ale neplatí to pro ty, kdo mají větší fyzickou zátěž nebo jsou nemocní,“ vysvětluje Kuřátková a zároveň upozorňuje, že nepijeme kvůli žízni. Pitný režim je nutné dodržovat s určitou pravidelností, je vhodné pít po troškách v průběhu celého dne, nikdy ne nárazově. Více vody je pak potřeba vypít například při zvýšené námaze a v teplých dnech. Obojí se totiž projevuje zvýšeným pocením, a tedy vyloučením většího množství vody.
Nevhodné jsou limonády i alkohol
Dodržování správného pitného režimu závisí rovněž na druhu tekutin, které v rámci jednoho dne požíváme. Obecně se nedoporučuje pití výrazně slazených limonád. „Při testování různých variant nápojů se ukázalo, že silně perlivé či přeslazené pití osvěží člověka jen zdánlivě. Po prvotní úlevě se dostavuje únava a pocit nafouklého břicha, který způsobuje přidávaný oxid uhličitý. Cukry navíc zvyšují pocit žízně a člověk se dostává do začarovaného kruhu. Pro hydrataci a zároveň přísun energie jsou vhodné přírodní bylinné výluhy, které mají adaptogenní a povzbudivé účinky,“ vysvětluje Matěj Murín, spoluzakladatel značky Erebos, jež vyrábí přírodní energetické nápoje.
Stimulační a adaptogenní účinky mají například byliny jako maral, mateřídouška, kozinec či yerba maté. „Traduje se, že kofein dehydratuje, protože vede ke zvýšenému vylučování moči. Není to tak docela pravda. Ačkoliv může kofein u některých jedinců působit mírně močopudně kvůli zvýšení krevního tlaku, můžeme kofeinové nápoje do pitného režimu klidně započítat, stejně jako třeba polévky,“ vysvětluje Kuřátková. Nevhodné jsou však podle odborníků běžné energetické nápoje či kolové nápoje s obsahem kofeinu, právě kvůli vysokému podílu cukru a sycení oxidem uhličitým. „Pro hydrataci je nejvhodnější neperlivá voda či nakyslé a nahořklé přírodní nápoje. Do pitného režimu se pak rozhodně nepočítá alkohol, který dehydratuje,“ uzavírá lékař Bohumil Ždichynec.
Marta Molínová
