Jak dobře řidič na cestu vidí, je tak jen na jeho subjektivním uvážení. Podle primářky Věry Kalandrové z brněnské oční kliniky Lexum to představuje velký problém: „Nikoho nezajímá, jak řidič vidí. Svou oční vadu si nemusí uvědomovat, dokud nezpůsobí nehodu.“

Dobrý řidič = ten, který dobře vidí

Podle BESIPu, který od srpna do listopadu 2019 testoval zrak řidičů po celé republice, vidí špatně téměř polovina českých řidičů, až 8 % z nich by vůbec nemělo sedat za volant.

Každý řidič by si měl všímat už prvních příznaků zhoršeného zraku, ke kterým patří: Slzení a pálení očí Mhouření očí při řízení Pobolívání hlavy Zvýšená únava

Například šedý zákal se dnes přesouvá do stále nižšího věku – už i čtyřicetiletý člověk může hůře vidět vlivem rozvíjejícího se onemocnění. „Nejhorší na šedém zákalu je, že člověk začne špatně vidět především za šera a v noci. Navíc se toto onemocnění oka rozvíjí postupně a člověk ho tak dlouho nemusí vnímat, přestože jsou jeho řidičské schopnosti výrazně narušeny,“ říká primářka Lexum – Brno Věra Kalandrová.

A kdy tedy vyrazit k lékaři? Rozhodně nečekejte na povinnou kontrolu po 60. roce věku! „Každý z nás – a zvláště pak řidiči – by měl vyrazit k očnímu lékaři jakmile pocítí, že se mu vidění nějak mění,“ radí primářka Kalandrová. Dle Besipu by se četnost návštěv „očaře“ měla zvyšovat spolu s věkem – od 40 let alespoň jednou za dva až tři roky, od 65 let alespoň jednou do roka či dvou.

Zkuste si orientační test zraku dle BESIPu: Registrační značku vozu musí řidič rozpoznat a přečíst na vzdálenost 25 metrů!

Brýle nutné

Pokud patříte ke zhruba pětině českých řidičů, kteří mají na základě lékařského vyšetření v řidičském průkazu poznámku „brýle nutné“, pak jistě potvrdíte, že komfortní to vždy není.  Brýle nemusí každému a v každé situaci vyhovovat. Je třeba volit takové, které svými obroučkami a tvarem neomezí řidiče při pohledu do stran, na palubní desku a podobně. Jakékoliv brýle pak mohou představovat určité riziko při autonehodách – již byly zaznamenány případy, kdy po nárazu došlo k poškození skel a následně očí vlivem vystřelení airbagu. Zdánlivě tak lepší řešení zraku řidiče mohou představovat čočky. Ty však nevyhovují každému – například alergikům, nebo lidem s vyšší citlivostí očí mohou dělat problémy. Navíc i skutečnost, že ke korekci zraku lze použít čočky, je třeba mít zanesenou v řidičském průkazu.

Pomoci může chirurgie

K odstranění očních vad a zkvalitnění zraku nejen při řízení vozu lze dnes využít také širokou škálu chirurgických postupů – jako je laserový zákrok, nebo implantace nitroočních čoček. „Možnosti korekce zraku excimerovým laserem využívají ročně desítky tisíc lidí, protože umožňuje zkvalitnění vidění v poměrně širokém rozsahu dioptrické vady. Laserem se dnes běžně odstraňuje krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus,“ říká primářka MUDr. Urania Tavandzi z oční kliniky Lexum v Ostravě. Pokud lékař vyhodnotí, že pacient není vhodným kandidátem pro laserový zákrok, může ke zlepšení jeho zraku použít výměnu nitrooční čočky nebo implantaci speciální nitrooční čočky na čočku vlastní. „Při tomto zákroku dochází k výměně vlastní dioptricky nevyhovující  čočky za čočku umělou, která dokáže korigovat refrakční vady a snižuje či zcela eliminuje závislost na brýlích či kontaktních čočkách nebo implantaci další korekční čočky na čočku vlastní,“ vysvětluje paní primářka Tavandzi.  Výměna čočky se využívá vždy u šedého zákalu, kde korekce pomocí kontaktních čoček či brýlí není možná a operace je tak jedinou a již běžně využívanou metodou. Pacient má pak na výběr ze široké škály čoček od monofokálních, které umožňují ostré vidění pouze na jednu vzdálenost, až po trifokální, které můžou vylepšit zrak při vidění na dálku, střední vzdálenost i na blízko.

Marta Molínová