Senioři představují nedoceněnou zásobu dovedností, zkušeností a znalostí. Stárnoucí společnost musí využívat velký lidský potenciál v době, kdy takový potenciál začíná chybět.
Naše společnost svou pracně nabytou dlouhověkost reflektuje nedostatečně. Neumíme nebo nechceme využít potenciál starších lidí.
Co s sebou přináší stárnutí?
Stárnutí přináší do lidského života řadu ekonomických i sociálních problémů. Stojí za nimi měnící se postoje a chování mladších lidí k seniorům, změny v ekonomické aktivitě, ve vzdělanosti a kulturní úrovni. Všechny tyto změny mohou vést ke generačním konfliktům, které společnost rozdělují. Proto je nutné naučit se chápat starší občany, pomáhat jim a žít s nimi ve vzájemné úctě.
Pro mnoho lidí je základním předpokladem kvalitního života udržení si samostatnosti v každodenním životě. Obavy seniorů z možné závislosti pro ně představují zásadní problém. Běžný život staršího člověka je však plný překonávání nejrůznějších překážek.
Nemocnost starších obyvatel se zvyšuje. Převažují u nich zejména chronické choroby, u kterých se s postupujícím věkem množí komplikace. Ruku v ruce s vyšší nemocností jde zvýšená potřeba předepisovaných i volně prodejných léků, čímž pro seniory stoupá finanční zátěž, spojená s jejich úhradou. Další komplikace plynou z nedostatečné propojenosti informačních systémů preskripce léků. Bylo vysledováno, že v zemích západní Evropy dochází ke špatnému užívání léků u 15 % seniorů, v Česku se to prokázalo u 41 %. Objevují se např. kombinace nevhodných léků, protože lékaři nevědí, co všechno jejich pacienti užívají. Další nebezpečí vzniká z tzv. lékové kaskády. Potíže vzniklé nevhodným léčivem řeší příliš často lékaři předepsáním dalšího léku. Pacient tak bere stále více léků, jejichž vzájemné reakce přinášejí další zdravotní komplikace.
Komunikace se starým člověkem není jednoduchá, vyžaduje nejen trpělivost, ale i dostatečnou profesionální způsobilost a kvalitní přípravu. Komunikace se starším člověkem je oboustranným procesem, zahrnuje jak vyslechnutí a přijetí jeho sdělení, tak předání potřebných informací.
Pro správnou komunikaci se starším člověkem je důležité prostředí, které by mělo být klidné a vlídné a mělo by zajišťovat pocit soukromí.
Komunikace se seniory by měla obsahovat:
- správné oslovení, které posiluje sebeúctu,
- ochranu před projevy pohrdání, odmítání a zesměšňování,
- trpělivost při rozhovoru s ohledem na zrakové a sluchové nevýhody, které starého člověka vůči okolí handicapují,
- srozumitelné vyjadřování,
- zabránění negativně vnímanému podceňování,
- aktivní naslouchání,
- nespěchat, neprojevovat netrpělivost či podrážděnost.
Politika aktivního stárnutí získává širokou podporu. Aktivní stárnutí vyplývá ze skutečnosti, že žijeme déle, těšíme se lepšímu zdraví a kondici než předchozí generace. Podpora aktivního stárnutí znamená podporu příležitostí pro lepší život, ne redukci práv ve stáří.
