Rozvod má nezanedbatelný dopad na výši příjmů rozvedených mužů a žen v důchodu. Ženy v případě potenciálního rozvodu přijdou v průměru o měsíční příjem odpovídající 7,1% jejich starobního důchodu. Muži ze stejného důvodu naopak v průměru získají měsíční příjem ve výši 2,9% svého měsíčního starobního důchodu.
Je to zejména tím, že ženy rozvodem ztrácejí svůj podíl na části odměn za práci manžela vykonávanou během manželství – na jeho starobních důchodech.
Ženy však vykonáváním tzv. netržních forem práce (péče o domácnost, děti, stárnoucí rodiče apod.) během manželství vytvářely manželovi podmínky pro jeho aktivitu na trhu práce, a tak by se měly podílet na všech jeho odměnách za tuto práci, tedy i na jeho starobních důchodech. Tato zjištění a také návrh, jak situaci řešit, přináší studie Dopad rozvodu na příjmy v důchodu, kterou Gender Studies zadala k vypracování IDEA při CERGE-EI v rámci sledování tématu genderových aspektů důchodové reformy.
Tyto propady a nárůsty v příjmech vznikají tím, že při majetkovém vyrovnání během rozvodu v současné době dochází k systémovému opomíjení vypořádání nároků na budoucí příjmy od státu, i když tyto nároky plně nebo částečně vyplývají ze zmíněných pracovních činností vykonávaných během manželství. Jde například o nárok na budoucí potenciální podporu v nezaměstnanosti nebo nárok na budoucí starobní důchod.
Analýza byla založena na reprezentativním vzorku populace SILC Českého statistického úřadu z roku 2010 – manželských párů ve věku 20 až 60 let, kde byli oba zaměstnáni, případně samostatně výdělečně činní, a jejich hrubé měsíční mzdy byly vyšší než tehdejší minimální mzda 8 000 korun.
Analýza konstatuje, že nejvyšší dopad by potenciální rozvody měly v rodinách, kde je jeden z manželů dlouhodobě v domácnosti a vykonává výlučně netržní formy práce, ale těmito páry se statisticky nezabývá.
Dalším důležitým aspektem je fakt, že rozvedení manželé ztrácí nárok na vdovský, respektive vdovecký důchod. Ztráta tohoto nároku dopadá relativně více na ženy, což je dáno jejich vyšší očekávanou délkou života a rozdílnou výší vdovských, respektive vdoveckých důchodů.
Negativní dopad rozvodu na výši příjmů mužů a žen v důchodu se dá řešit například zavedením manželského sdílení povinného důchodového pojištění. Je to situace, kdy si oba manželé odnášejí z manželství stejný vklad do důchodového pojištění.
„Opatření by pomohlo aktuálně vyřešit situaci rozdílných příjmů v důchodu, na druhou stranu neřeší problémy, které vedou k nerovnostem již během trvání manželství a pramení z nerovností mezi muži a ženami na pracovním trhu obecně,“ říká k tomu Lada Wichterlová z Gender Studies, o.p.s.
„Studie se zabývá manželstvím a váže problematiku rozdílných příjmů v důchodu na rozvodovou situaci a dostupná data, která poukazují na nižší příjmy žen v důchodu, zapříčiněné jejich postavením na trhu práce, v oblasti netržních forem práce a v rodině. Kdyby se uvažovalo v ČR o sdílení povinného důchodového pojištění, mělo by se uvažovat také o nesezdaných párech žijících ve společné domácnosti či o osobách žijících v registrovaném partnerství,“ dodává.
Související materiály:
Výnosnost důchodového systému a dopady jeho reforem na muže a ženy / Jiří Šatava, CERGE EI pro Gender Studies, o.p.s., Praha 2012.
Pečuj a vypečeme tě: zpráva o neplacené práci v ČR / Magdalena Hornová (ed.) Praha: Gender Studies, 1. vyd. 2012
