V Česku žije téměř 2,4 milionu lidí, kteří pobírají starobní důchod. Ten ale vždy nepokryje všechny životní náklady a zadlužených seniorů přibývá. Letos v červnu mělo 84 699 lidí exekuci z důchodu. Navíc podle letošního průzkumu Českého statistického úřadu je 15 procent tuzemských penzistů žijících samo ohroženo chudobou.
Řada důchodců řeší svou finanční situaci návratem do práce. A těch, kteří se rozhodnou přilepšit si k důchodu, je rok od roku víc. Na konci roku 2015 si k penzi přivydělávalo 356 tisíc seniorů. V roce 1996 to bylo necelých 170 tisíc lidí.
Řada podnikatelů se rozhodne s nástupem do důchodu ve své činnosti pokračovat. Výjimkou ale nejsou ani ti, kteří si zřídí živnostenský list až v důchodovém věku. Čtvrtina pracujících důchodců podniká bez zaměstnanců. Těch, kteří svým podnikáním nabízejí nová pracovní místa, je necelých šest procent. Důchodci mají navíc podnikaní o něco jednodušší. „Pokud člověk pobírá starobní důchod a zároveň podniká, nahlíží se na jeho podnikání jako na vedlejší činnost. První rok podnikání je u vedlejší činnosti administrativně nenáročný – není třeba odvádět zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Ty se platí až zpětně po odevzdání přehledů a počítají se z reálného ročního výdělku z podnikání. Pokud roční příjem po odečtení výdajů nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, která pro rok 2016 činí 64 813 korun, sociální pojištění se neplatí. Ani v následujícím roce není třeba platit zálohy. Pokud rozhodnou částku člověk přesáhne, vypočítá se doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku,“ vysvětlila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.
Daňovým povinnostem se ale pracující důchodci nevyhnou. „V případě, že má důchodce v daném roce příjem jen z jednoho zaměstnání, vyřídí za něj roční vyúčtování daně zaměstnavatel. V případě, že senior pracuje pro víc zaměstnavatelů naráz, podává daňové přiznání sám. Stejné to je v případě podnikání – tedy pokud celkové roční příjmy přesáhnou hranici 15 tisíc. V opačném případě nevzniká povinnost podávat daňové přiznání a výdělek se nedaní. Je však třeba myslet na odvod zdravotního pojištění. Pokud je penzista zaměstnaný a zároveň podniká nebo má jiný přivýdělek, aby nemusel podávat přiznání a mohl si nechat udělat roční zúčtování, je hranice pro přivýdělek šest tisíc korun za rok,“ uvedla Blanka Štarmanová.
O slevy v daňovém přiznání výdělečně činní senioři nepřijdou – mohou totiž uplatnit všechny zákonné slevy na dani. „Jedná se zejména o základní slevu ve výši 24 840 korun ročně. Jako zaměstnanec může senior využít jedné dvanáctiny této částky, tedy 2070 korun měsíčně. Základní slevu na poplatníka tak lze přiznat i starobním důchodcům, kteří pobírají starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Při ročním základu daně 165 600 korun a sazbě daně 15 procent vychází po uplatnění základní slevy na dani nulová daň z příjmů. Základ daně 165 600 korun například v případě 60procentního výdajového paušálu odpovídá příjmu 414 tisíc korun, ze kterého tedy díky slevě na poplatníka vychází daň nulová,“ řekla Blanka Štarmanová.
Daňové povinnosti se ale týkají i důchodců, kteří se rozhodnou v práci dál nepokračovat. „Zdanění podléhají důchody vyšší než 36násobek minimální mzdy platné k 1. 1. daného kalendářního roku. Letos to bylo 9900 korun. Pokud tedy důchod poplatníka přesáhne hranici 356 400 korun ročně, uvádí se do daňového přiznání. Tomuto zdanění podléhají i zahraniční důchody. Naopak pracující důchodci mají o jednu povinnost méně. Ještě v roce 2015 zdanění podléhal důchod u poplatníka, jehož další příjmy přesáhly částku 840 tisíc korun za rok, do této částky se sčítaly příjmy ze zaměstnání, podnikání a pronájmu. Naopak se nezahrnovaly ostatní příjmy, například z prodeje nemovitosti, akcií či podílu na společnosti a podobně. Toto ustanovení však v červenci 2016 napadl Ústavní soud a od roku 2016 se tedy už nepoužije,“ upozornila Blanka Štarmanová.
Přivýdělek k důchodu může být navíc výhodný. „Pokud je člověk pobírající starobní důchod nadále výdělečně činný a stále si platí sociální pojištění nebo ho za něj odvádí zaměstnavatel, může se časem jeho důchod navýšit. Za každých 360 kalendářních dní výdělečné činnosti se může výpočtový základ navýšit o 0,4 procenta. O zvýšení je možné žádat po uplynutí 360 dní,“ doplnila Blanka Štarmanová.
Pozor ale na odchod do předčasného důchodu. Ten s sebou nese řadu omezení. „V předčasném důchodu je možnost přivýdělku omezená: senior nesmí mít výdělek, který zakládá účast na nemocenském pojištění nebo ze kterého se platí sociální pojištění. To znamená, že senior nesmí být v klasickém zaměstnaneckém poměru a případné podnikání může být jen drobné. Toto omezení trvá jen do doby, než člověk dosáhne řádného důchodového věku, potom může pracovat bez omezení,“ uzavřela Blanka Štarmanová.
