Kdo z nás by si nepřál prožít stáří důstojně, být svému okolí co nejdéle prospěšný, nikoliv na obtíž. Jenže realita je taková, že až 120 tisíc seniorů v České republice trpí demencí, v zemích Evropské unie odhady hovoří o 7,3 milionu lidí s tímto nevyléčitelným onemocněním. Nejčetněji je demence zastoupena u Alzheimerovy choroby, a to asi šedesáti procenty. Častěji přitom bývají postiženy ženy.
V kontextu těchto neradostných čísel je velkou nadějí Smyslová aktivizace – metoda zaměřená na seniory trpící demencí, jejímž cílem je podpořit a co nejdéle zachovat jejich samostatnost a soběstačnost. Klíčovými pojmy jsou respekt, úcta a láska. Myšlenka Smyslové aktivizace (Sensorische Aktivierung) pochází z Rakouska, v České republice je její neúnavnou průkopnicí Hana Vojtová. „Před osmi lety jsem nastoupila jako ředitelka do domova seniorů, ve kterém se
s lidmi s demencí prakticky nepracovalo, přestože právě oni potřebovali cílenou podporu více než aktivní senioři. Má cesta za poznáním vedla do Vídně, kde v jednom z domovů pro seniory právě zaváděli Smyslovou aktivizaci. Tam jsem v praxi viděla, že díky vnímavé a citlivé vztahové péči mezi pečovatelem a člověkem s demencí a cílené aktivizaci je možné významně podpořit a dlouhodobě zachovat dostupné zdroje takto nemocného člověka,“ vzpomíná ředitelka Institutu Smyslové aktivizace a garantka konceptu Hana Vojtová na dobu, kdy se rozhodla vydat na náročnou cestu, nabourat zažité stereotypy a systémy péče a pokusit se zavést principy Smyslové aktivizace do praxe českých geriatrických zařízení.
Smyslová aktivizace se orientuje na jedinečnost člověka, na jeho zdroje, nikoliv na deficity, člověka vnímá celostně – v oblasti tělesné, duševní a duchovní – všechny tyto části pak v péči a aktivizaci propojuje. Cílenou stimulací smyslů je podporována činnost mozku. Tím, že mozek dostává stálé impulzy, je udržován aktivní a může dlouhodoběji zachovat schopnosti a dovednosti člověka – například v oblasti péče o vlastní osobu (hygiena, oblékání, používání příborů, příprava stravy…) nebo schopnost nadále vykonávat oblíbené, důvěrně známé činnosti (pečení, vaření, sázení květin …). „Vše začíná v přístupu pečovatelů, v jejich komunikaci, v naslouchání a sdílení. Smyslová aktivizace učí pečovatele nehledat chyby a nedostatečnosti, ale hledat zdroje stárnoucího a demencí nemocného člověka a péči a aktivizaci cílit na jeho individuální potřeby. Jednoduše řečeno – znovu jej rozhoupat, rozpohybovat, motivovat, aby mohl spoluutvářet svůj život i ve stáří a dále se účastnit na životě společnosti,“ upřesňuje Hana Vojtová.
Co konkrétně si pod Smyslovou aktivizací představit?
Každé setkání a setkávání mezi pečovatelem a pečovaným naplňuje čtyři základní pilíře. Prvním je dotyk, kontakt a pozdravení se podáním ruky. Dalším pilířem je emocionální podpora, aktivní zájem o život konkrétního seniora, třetím pilířem je verbální i neverbální komunikace a čtvrtým pilířem nedělitelná pozornost, oční kontakt, neboť pohledem do očí vnímáme pocity druhých.
„Hlavním rizikovým faktorem pro Alzheimerovu nemoc je věk. Ve věku 60–65 let je postiženo zhruba 1 % populace a četnost onemocnění se zdvojnásobuje přibližně každých pět let. Ve věku 91 let a starších je pak demencí postiženo přibližně 50 % lidí. Vzhledem k vzrůstajícímu věku dožití, který podle odhadů za posledních dvacet let vzrostl průměrně o osm let, je pravděpodobné, že se počet takto nemocných osob zvýší,“ přidává další neradostnou statistiku Hana Vojtová. Pozitivní efekt Smyslové aktivizace u seniorů s onemocněním demencí přitom jednoznačně prokázal pilotní výzkum na Katedře sociální práce Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity z let 2012 a 2013. Nezbývá tedy, než doufat, že se u nás najdou další osvícení ředitelé domovů pro seniory a odborným školením pořádaným Institutem Smyslové aktivizace, který Hana Vojtová založila, projdou další pečovatelé. Jen tak máme šanci, že i v pokročilém věku budeme moci spoluutvářet svůj život, i když se jej nedočkáme dostatečně tělesně a duševně fit.
