Osteoartróza – její příčiny, projevy a možnosti léčby

Osteoartróza je celosvětově nejčastějším degenerativním kloubním onemocněním. Artroticky může být poškozen kterýkoli kloub v těle, nejčastěji se však vyskytuje v nosných kloubech, tedy kolenních a kyčelních.

Osteoartrózou trpí asi každý druhý člověk starší 65 let. V České republice jde o 12 % populace, tedy asi 1,3 milionu pacientů, častější je u žen. Tato nemoc nepostihuje ale jen starší lidi. Mnoho postižených je i mezi mladými, kteří intenzivně sportují, mají zvýšenou zátěž kloubů například obezitou či jsou po úrazu kloubu. „Pacienti s artrózou nosných kloubů, drobných kloubů rukou a kloubů páteře tvoří v ambulanci praktického lékaře až tři čtvrtiny všech nemocných s pohybovými obtížemi,“ dokládá MUDr. Robert Frei. Riziko samozřejmě s věkem stoupá, stejně tak s nadváhou, s přítomností dědičných faktorů a s prodělaným zraněním kloubů. Důležitým prvkem pro prevenci a zmírnění příznaků je správná a včasná

informovanost a edukace veřejnosti i pacientů, kteří se již s tímto onemocněním léčí.

Podle MUDr. Roberta Freie z Centra pohybové medicíny v Praze v současné době neexistuje kauzální léčba. „Můžeme však terapeuticky zpomalit rozvoj onemocnění a zlepšit funkčnost kloubů. Jedná se o soubor opatření, kterým by se měl člověk s koleny bolavými artrózou, řídit. Je třeba začít u edukace pacientů s ovlivněním vzorců chování (obezita, mechanické přetěžování kloubů), přes farmakologické snížení bolesti i chronického zánětu kloubů až po viskosuplementaci, tedy lokální aplikaci kyseliny hyaluronové, “ říká MUDr. Robert Frei.

Co se děje v kolenu postiženém osteoartrózou?

Ve zdravém kolenním kloubu se nachází chrupavka, která je obklopena kloubní tekutinou nazývanou synoviální tekutina. Právě ta je pro zdravé koleno velice důležitá. Chrání a vyživuje (regeneruje) chrupavku, umožňuje bezbolestný pohyb, tlumí nárazy při pohybu.
V počáteční fázi onemocnění osteoartrózou dochází právě kvůli změnám kvality synoviální tekutiny k postižení kloubní chrupavky a jejímu postupnému úbytku. Chrupavka, která chrání styčné plochy kostí v kloubu, se postupně opotřebovává, rozpadá se. Artróza je však komplexním onemocněním, které poškozuje všechny části kloubů, a tedy s postupem onemocnění se objevují změny i v kolemkloubních vazech a pouzdru, kde dochází ke zbytnění, snížení elasticity a k vápenatění, synoviální tekutina ztrácí schopnost absorbovat nárazy způsobené pohybem a zátěží. Kosti bez chrupavky nedokážou správně tlumit nárazy při pohybu, což je vnímáno mechanoreceptory, projevem je pak bolest. Zbytnění pouzdra, snížení elasticity tkání a usazování vápníku zase přináší omezení hybnosti kloubů. Artróza, která poškozuje kloub jako celek, je důsledkem oslabení ochranné funkce synoviální tekutiny, jejíž složení se zásadně mění. Ochranné působení zejména jedné složky – kyseliny hyaluronové – mizí. „V synoviální tekutině po 20. roce života klesá hladina kyseliny hyaluronové a tím se snižuje viskozita a elasticita této tekutiny,“ říká MUDr. Frei.

Stupně postižení

Při popisu závažnosti osteoartrózy lékaři používají rozdělení dle nálezu na rentgenovém snímku kloubu (Kellgner/Lawrence stupnice) I. – IV. stupeň. Pacientům však bývá srozumitelnější přiřazení adjektiva mírná, střední nebo závažná.

Ovšem pozor – stupeň nebo stadium osteoartrózy nemusí vždy odpovídat intenzitě bolesti. Můžete mít mírnou osteoartrózu provázenou značnou bolestí nebo těžkou osteoartrózu s bolestí nepříliš výraznou. Pokud se bolesti objeví náhle, většinou po zvýšené fyzické námaze, může dojít k tzv. dekompenzaci artrózy provázenou bolestí, otokem i náplní kloubu.

Co lze s osteoartrózou kolena dělat

Osteoartróza kolenního kloubu je chronické onemocnění, které se obvykle rozvíjí pomalu a časem
se postupně zhoršuje. Ačkoli příčinu osteoartrózy nelze odstranit, její příznaky léčitelné resp. ovlivnitelné jsou, především v časných fázích onemocnění. Artróza se může vyvinout v jednom nebo v obou párových kloubech zároveň, taktéž může poškodit zároveň i různé další klouby v těle. Osteoartróza postihuje kromě již uvedených nosných kloubů (kolenního a kyčelního kloubu) kterýkoli kloub v těle.
Osteoartrózou trpí asi každý druhý člověk starší 65 let. V České republice jde o 12 % populace, tedy asi 1,3 milionu pacientů, častější je u žen. Tato nemoc nepostihuje ale jen starší lidi. Mnoho postižených je i mezi mladými, kteří intenzivně sportují, mají zvýšenou zátěž kloubů například obezitou či jsou po úrazu kloubu. „Pacienti s artrózou nosných kloubů, drobných kloubů rukou
a kloubů páteře tvoří v ambulanci praktického lékaře až tři čtvrtiny všech nemocných s pohybovými obtížemi,“ dokládá MUDr. Robert Frei. Riziko samozřejmě s věkem stoupá, stejně tak s nadváhou, s přítomností dědičných faktorů a s prodělaným zraněním kloubů. Důležitým prvkem pro prevenci
a zmírnění příznaků je správná a včasná informovanost a edukace veřejnosti i pacientů, kteří se již s tímto onemocněním léčí.

Příznaky osteoartrózy

Osteoartróza se obvykle vyvíjí pomalu a postupem času jsou její příznaky stále intenzivnější.
• bolest nebo ostré bodání při pohybu, a dokonce i bolest v klidu
• ztuhlost kloubu/ů po období odpočinku
• otoky a náplně kloubů
• ztráta funkce nebo rozsahu pohybu
• deformace tvaru kloubu či změna osy končetiny, prstu
Bolest je možné zmírnit celou řadou farmakologických i nefarmakologických opatření.

Možnosti léčby

Nefarmakologická léčba
1. Režimová opatření a rehabilitace
Tzv. režimová opatření – zahrnují odlehčení kloubů (chůze s oporou, využívání ortéz, bandáží), přiměřené zatížení/cvičení, rehabilitace (fyzioterapie – funkční centrování kloubů, udržování rozsahu pohybu, fyzikální terapie na podporu metabolismu kloubu či působící proti bolesti, otoku) kontrolu tělesné hmotnosti.
Tipy na vhodná cvičení najdete na stránkách http://www.synviscone.cz
Existují potraviny či potravinové doplňky, které mohou pomoci v boji s osteoartrózou.

2. Operační ošetření
V počátečních stadiích se většinou provádí ošetření kloubních struktur, které mohou provokovat rozvoj osteoartrózy – ošetření poškozených kloubních struktur (menisků, vazů, defektů kloubní chrupavky). Dalším postupem je například operační úprava osy kloubu, snižující jednostranné přetížení kloubu, a při těžkém postižení a bolestech přichází na řadu implantace kloubních náhrad.

3. Léčebné ozáření kloubů RTG paprsky, protizánětlivé působení tzv. brachyterapie
Jedná se o metodu ozařování postiženého místa RTG paprsky, které vyvolají protizánětlivé pochody v ozářených tkáních.

4. Růstové faktory
Rozvoj tzv. regenerativní medicíny přinesl nově i možnost ovlivnění osteoartrózy například aplikací růstových faktorů  (získaných z pacientovy žilní krve). Tyto růstové faktory – bílkoviny působí zejména protizánětlivě. Tím zpomalují rozvoj artrózy a pacient subjektivně vnímá úlevu od bolesti i například snížení zvýšené náplně kloubu. Využití kmenových buněk v rámci terapie je dosud velmi diskutabilní. Příznivý účinek prokázaný při testování s využitím zvířecích modelů, kde byl nejčastěji léčen uměle vytvořený defekt chrupavky, tedy traumatický stav, je při klinickém testování u osob s osteoartrózou výrazně negativně ovlivňován celkovým stavem artrózou změněného kloubu s vyloženě nepřátelským prostředím pro potenciální nově tvořené buňky chrupavky, které se z kmenových buněk rekrutují.

Farmakologická léčba
Léky chránící chrupavku (chorobu modifikující / chrupavku chránící léky – SYSADOA, např. Glukosamin sulfát/chondroitin sulfát)
* Vhodné od časných stádií, dobrá snášenlivost i při dlouhodobém používání

•  Léky tlumící bolest, snižující zánět
* Například paracetamol, ibuprofen a další nesteroidní protizánětlivé léky, které mohou poskytnout úlevu od bolesti. Neměly by se užívat dlouhodobě, protože mohou způsobit žaludeční nevolnost a jiné závažné gastrointestinální nežádoucí účinky.
* Opatrní při užívání těchto léků by měli být pacienti, kteří trpí potížemi se zažívacím ústrojím a také lidé se srdečními nemocemi a nemocemi oběhového systému, zejména při dlouhodobé léčbě.

Krémy tlumící bolest
* Aplikují se lokálně na postižené klouby, účinné látky se vstřebávají pokožkou.
* Samotný proces uvnitř kloubu nemají šanci ovlivnit, přetížené a zánětem sužované měkké tkáně v okolí kloubů však mohou zklidnit a ulevit pacientovi od bolesti.

Steroidní injekce
* Zejména jako „první pomoc“ při dekompenzaci osteoartrózy, zvláště při výrazné bolestivosti kloubu a rozsáhlé synovitidě, je možné použít aplikaci kortikosteroidů do kloubu.
* Poskytují obvykle přechodnou úlevu a zmírňují náplň.
* Opakované použití může vést k dalšímu poškození chrupavky.

Viskosuplementace a kyselina hyaluronová

„Viskosuplementace je poměrně nová, bezpečná a efektivní forma lokální léčby osteoartrózy. S produkty kyseliny hyaluronové pomáhá opětovně navodit fyziologické prostředí v artroticky změněných kloubech. Viskosuplementace je jednoduše řečeno aplikace (doplnění) chybějící synoviální tekutiny do prostoru kloubního pouzdra postiženého kloubu,“ vysvětluje MUDr. Robert Frei.

Jde o injekci s kyselinou hyaluronovou, která nahrazuje poškozenou synoviální tekutinu. Moderním viskosuplementem je Synvisc-One (obsahuje látku hylan G-F 20), ve formě jedné injekce, která poskytuje dlouhodobou úlevu od bolesti a pomáhá vrátit se k obvyklé fyzické aktivitě. Synvisc-One obsahuje kyselinu hyaluronovou o vysoké molekulové hmotnosti, čímž napodobuje kloubní tekutinu v kloubech mladého zdravého člověka. V klinických výzkumech byla potvrzena aplikace až 1x za 12 měsíců. Hlavní výhodou je, že z prostředků veřejného zdravotního pojištění je hrazena jedna injekce do každého kolene jednou za šest měsíců. Opakovaná aplikace je závislá na klinických příznacích pacienta.

Pozitiva viskosuplementace

U viskosuplementace se vyskytuje méně celkových vedlejších účinků (např. nedochází ke krvácení do trávicího traktu), protože se podává přímo do místa určení, tedy do kolene.
Obnovuje správné (fyziologické) vnitřní prostředí kloubu, zlepšuje pružnost a sílu chrupavky
a podněcuje buňky kloubní výstelky ke zvýšené tvorbě vlastní kyseliny hyaluronové.

Kyselina hyaluronová (HA)

Molekuly kyseliny hyaluronové mají výjimečnou schopnost vázat vodu. HA brání postupu virů
a bakterií k buňce a má analgetické účinky. Kromě toho, že je obsažená v synoviální tekutině v prostoru kloubního pouzdra, neobejdou se bez ní ani pojivové tkáně: šlachy a vazy, neboť díky ní zvládnou velké zatížení, napětí a namáhání.
Kyselinu hyaluronovou objevil v roce 1934 Karl Mayer a John Palmer izolací původně neznámé chemické substance a z bovinního sklivce. V současnosti se kyselina hyaluronová získává extrakcí z kohoutích hřebínků nebo je připravována biotechnologicky. K vůbec prvnímu komerčnímu využití této látky došlo ve 40. letech 20. století, kdy sloužila jako náhrada vaječného bílku. V 60. letech minulého století byla využívána na léčbu popálenin a kožních vředů, od 70. let ji používají oční lékaři jako příměs do očních kapek a roztoků na kontaktní čočky. Ve farmacii má díky svým vlastnostem stále větší využití, například na poli plastické chirurgie a v neposlední řadě právě při léčbě osteoartrózy. V poslední době nachází i široké uplatnění v kosmetickém průmyslu, který vyvíjí stále více přípravků proti stárnutí pleti a najdeme ji už dokonce v sérech na vlasy a nehty.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.