Když Linus Pauling vydal před osmadvaceti roky v USA knihu Jak déle žít a lépe se cítit, bylo mu osmdesát pět let a po všech stránkách byl ve skvělé kondici. Svůj výborný tělesný i duševní stav přisuzoval zejména užívání vysokých dávek vitamínu C. Pauling se výzkumu působení vitaminu C intenzivně mnoho let věnoval a nakonec sestavil funkční návod, jak skutečně déle žít a opravdu se i ve vyšším věku lépe cítit.
Jak napovídá samotný název, kniha Jak déle žít a cítit se lépe nám radí, jak prožít zdravý a dlouhý život. Zabývá se hlavně výživou, v prvé řadě pak vitaminy, z nichž nejdůležitější je vitamin C. Rozebírá působení vitaminů v lidském těle a jejich účinky proti různým nemocem, od nachlazení přes psychické poruchy až třeba po rakovinu či onemocnění srdce. Kniha se hned po svém vydání stala v USA bestselerem. Jedná se dosud o základní práci v oboru, který autor nazývá „ortomolekulární medicína“, což je léčba a prevence nemocí pomocí užívání optimálních dávek vitaminů a dalších látek, které jsou normálně přítomné v lidském těle.

Linus Pauling (1901–1994), jeden z mála dvojnásobných laureátů Nobelovy ceny; podle mínění odborníků nejvýznamnější chemik dvacátého století. Pomocí kvantové mechaniky odhalil podstatu chemické vazby, za což obdržel v roce 1954 první ocenění od Královské švédské akademie věd. Druhou Nobelovu cenu (za mír) pak získal v roce 1962 za svou celosvětovou kampaň proti testování jaderných zbraní.
Významně přispěl k pokroku v mnoha vědních oborech, např. v anesteziologii či psychologii. Patřil také k zakladatelům molekulární biologie a ortomolekulární medicíny, jejíž základní myšlenkou bylo udržování dobrého zdraví a léčení nemocí změnami v koncentraci látek, které se normálně v těle nacházejí a které jsou za zdraví odpovědné. S tím souvisela také jeho pozdější iniciativa, kdy propagoval pravidelné užívání vysokých dávek vitaminu C, neboť věřil, že jde o nejlepší způsob, jak předcházet mnoha chorobám – včetně rakoviny. V tomto ohledu naprosto předběhl svou dobu, a teprve dnešní onkologická teorie i praxe mu dává zcela za pravdu.
Paulingovu osobnost i dílo snad nejlépe vystihuje jeho charakteristický výrok: „Nejlepší cesta, jak mít dobrý nápad, je mít hodně nápadů.“

Vydalo Argo, 395 stran, doporučená cena 348 Kč. Přeložil Tomáš Hakr

Ukázka z knihy:

Dobrá výživa pro dobrý život

Domnívám se, že při dodržování několika jednoduchých a levných pravidel můžete déle žít a prodloužit si svoje období životní pohody. Mým nejdůležitějším doporučením je, že byste měli denně užívat v optimálním množství vitaminy, abyste doplnili jejich množství přijímané ve stravě. Tato optimální množství jsou mnohem vyšší, než je minimální příjem v doplňcích stravy, jejž obvykle doporučují lékaři a odborníci na výživu, kteří vycházejí ze zastaralých poznatků. Doporučovaný příjem vitaminu C například není o mnoho vyšší než množství potřebné k prevenci onemocnění z jeho nedostatku v potravě, kurdějí. Moje doporučení, abyste užívali větší množství vitaminu C a dalších vitaminů, vychází z nových a lepších poznatků vysvětlujících roli těchto složek výživy (nejedná se o léčiva) v chemických reakcích v živých organismech. Skutečnost, že vyšší doplňkový příjem vitaminů doporučovaný na základě těchto poznatků je prospěšný, bez výjimky potvrzují provedené klinické zkoušky a první průkopnické studie v oboru nové epidemiologie zdraví.
Jak se domnívám, pokud budete od mládí nebo středního věku užívat správné množství vitaminů a dalších živin a dodržovat několik dalších pravidel pro zdravý život, můžete si prodloužit život a období životní pohody o dvacet pět, nebo dokonce třicet pět let. Prodloužení období životní pohody je přínosné tím, že se v životě člověka prodlouží doba, kdy je šťastný. Mládí je nešťastným obdobím; mladí lidé, kteří se snaží najít svoje místo ve světě, žijí pod velkým stresem. V důsledku zhoršujícího se zdraví ve vyšším věku je doba před smrtí rovněž nešťastným obdobím. Je přitom zdokumentováno, že úmrtí ve vysokém věku je pro umírajícího člověka i jeho okolí méně nešťastné než úmrtí v nižším věku.

Z toho důvodu má smysl dodržovat v životě pravidla, která prodlouží období životní pohody a délku života. Pokud začnete užívat vitaminové doplňky ve správných množstvích a dodržovat další pravidla, která zlepší vaše zdraví, až ve vysokém věku, bude to mít na proces stárnutí menší vliv, může vám to ale stejně přidat patnáct nebo dvacet let.

U většiny tvrzení v následujících kapitolách uvádím odkazy na zveřejněné články popisující výzkumy, z nichž tato tvrzení vycházejí. Nemohu nicméně stejným způsobem doložit svoje výše uvedené názory o prodloužení období životní pohody a délky života. Dospěl jsem k nim na základě svých znalostí o velkém množství pozorování týkajících se vlivu vitaminů v různých množstvích na zvířata a lidi v dobrém či špatném zdravotním stavu, včetně několika významných epidemiologických studií. Neexistuje však žádná studie, kterou bych mohl citovat, dokládající s vysokou statistickou významností, že přínosy jsou tak vysoké, jak se domnívám. Jednou z komplikací, rozebraných níže, je to, že lidé se od sebe navzájem liší; výrazně se vzájemně biochemicky odlišují. Je mnohem jednodušší získat spolehlivé informace o faktorech podmiňujících zdraví morčat nebo opic než lidí – do určité míry proto vycházím ze studií provedených na těchto zvířatech i jiných druzích zvířat.
Překvapuje mě například skutečnost, že Výbor pro krmení laboratorních zvířat (Committee on the Feeding of Laboratory Animals) Národní rady pro výzkum Národní akademie věd USA doporučuje pro opice mnohem více vitaminu C než Komise pro potraviny a výživu (Food and Nutrition Board) téže Národní rady pro výzkum doporučuje pro lidi. Jsem si jistý, že zmíněný Výbor věnoval mnoho úsilí nalezení optimální dávky vitaminu C pro opice, tedy dávky, při níž je jejich zdraví nejlepší. Zmíněná Komise se naopak nijak nesnažila nalézt optimální dávku vitaminu C nebo jakéhokoli jiného vitaminu pro americké občany. Jako doporučené denní dávky, které Komise zveřejnila a které se dostaly do povědomí veřejnosti do té míry, že na krabicích s cereáliemi se pro ně uvádí jen zkratka DDD, stanovila Komise taková množství jednotlivých vitaminů, která příliš nepřevyšují jejich minimální denní příjem nutný k prevenci chorob z jejich nedostatku.

Žádné důkazy nevedou k závěru, že se minimální nutná dávka jakéhokoli vitaminu blíží dávce, která je optimální pro udržení dobrého zdravotního stavu. V prvních kapitolách knihy uvádím, v jakém množství je dobré vitaminy jako doplněk stravy užívat a jak je nejlépe užívat, v následujících kapitolách pak rozebírám důvody, proč je užívat. Jak se dozvíte, domnívám se, že nejdůležitější je vitamin C, v tom smyslu, že zvýšení jeho příjmu nad úroveň, kterou přijímáte běžně ve stravě, má u něj větší význam než u vitaminů jiných. Ostatní vitaminy jsou však rovněž důležité.
Když hovoříme o péči o zdraví, důležitou otázkou je, do jaké míry by měl být člověk závislý na svém lékaři. V současnosti je hlavním úkolem lékaře pokusit se vyléčit pacienta, který přijde do jeho ordinace s určitým onemocněním. Lékaři se obvykle příliš nesnaží provádět prevenci onemocnění, ani nestojí o to, aby se s nimi lidé radili, jak být co nejzdravější.

V nedávné době (roku 1984) vyšla pozoruhodná kniha dr. Eugena D. Robina, profesora lékařství a fyziologie na Lékařské fakultě Stanfordské univerzity. Její název zní Matters of Life and Death: Risks vs. Benefits of Medical Care (Otázky života a smrti: rizika a přínosy zdravotní péče). Autor v ní rozebírá nedostatky i silné stránky dnešní medicíny. Jak tvrdí, „základní postupy, jejichž pomocí se v lékařství zavádějí a používají diagnostická a terapeutická opatření, mají závažné nedostatky“ a „pacienti, či potenciální pacienti, mohou snížit rizika a zvýšit přínosy zdravotní péče, která jim bude poskytována, pokud budou o těchto nedostatcích v lékařství vědět“. Doktor Robin píše, že pokud dbáte na své vlastní zdraví a nepovažujete „lékaře za Boha“, „můžete se vyhnout vážným chybám v péči o svou osobu“. Podle jeho rad máte „vyhledat lékaře jenom v případě, když se domníváte, že jste skutečně nemocní. Pokud omezíte svoje návštěvy u lékaře na ty, které jsou zcela nezbytné, vyhnete se rizikům, jež jsou nevyhnutelně spojena s většinou diagnostických a terapeutických postupů.“

„Tato rada,“ jak uvádí dr. Robin, „vede k omezení důležité funkce, kterou lékaři v naší společnosti získali: starat se o pacienty, jejichž hlavním problémem je nešťastný život. Máte právo vyhledat lékaře za tímto účelem, měli byste však vědět, že jen málo doktorů je úspěšných při léčení nešťastného života, takže pravděpodobnost, že vám lékař skutečně pomůže, je malá. Vaše návštěva u lékaře může navíc vést k řadě potenciálně nebezpečných zdravotních testů a léčebných opatření. Pokud po přečtení této knihy pochopíte, že i pouhé rozhodnutí navštívit lékaře je závažné a potenciálně riskantní, že je při něm potřeba zvážit potenciální rizika a potenciální přínosy, nečetli jste knihu zbytečně. Upozorňuji vás, že byste se měli vyhnout hospitalizaci, kromě případů, kdy jste vážně nemocní a vybavení pro vaši léčbu je k dispozici pouze v nemocnici. Mnohé hospitalizace nejsou nutné. Nemocnice mohou být nebezpečným místem.“

Doktor Robin ve své knize nerozebírá úlohu vitaminů, což je pravděpodobně důsledkem toho, že nemá o vitaminech víc znalostí než většina ostatních lékařů. Pokud by toho o vitaminech věděl víc, možná by své čtenáře upozornil, aby si dávali pozor při poslouchání rad svého lékaře, týkajících se vitaminů a dalších otázek výživy, protože lékaři se o této problematice během studia medicíny většinou mnoho nedozví a po dokončení studia se setkávají s mnoha dezinformacemi.
Je zejména důležité, aby vás lékař nepřiměl přestat užívat vaše vitaminové doplňky stravy v době hospitalizace. V té době je nejvíc potřebujete.
V dubnu 1970 jsem napsal dopis, jehož adresátem byl dr. Albert Szent- -Györgyi, muž, který jako první izoloval kyselinu askorbovou (což je jen jiný název pro vitamin C) z rostlinných a živočišných tkání, v nichž se vyskytuje. Požádal jsem jej o jeho názor na vitamin C, zejména pokud jde o optimální výši příjmu tohoto vitaminu. Dovolil mi, abych ocitoval následující část jeho odpovědi: „Pokud jde o kyselinu askorbovou, od samého začátku jsem cítil, že lékaři poskytují veřejnosti zavádějící informace. Pokud v potravě nepřijímáte kyselinu askorbovou, dostanete kurděje. Lékaři tedy říkali, že pokud nemáte kurděje, je všechno v pořádku. Domnívám se, že to je velmi vážný omyl. Kurděje nejsou prvním příznakem nedostatku vitaminu C, ale předsmrtným symptomem, a pro dosažení plného zdraví potřebujete vitaminu C o mnoho více, o velmi mnoho více. Já osobně užívám přibližně 1 g denně. To neznamená, že se jedná skutečně o optimální dávku, protože nevíme, co přesně rozumět pod výrazem plné zdraví, a jaké množství kyseliny askorbové je potřeba pro jeho dosažení. Mohu vám říci, že člověk může užívat jakékoli množství kyseliny askorbové, aniž by to představovalo sebemenší nebezpečí.“

„CHTĚLA BYCH TROCHU TOHO PREVENTIVNÍHO LÉKU, O KTERÉM JSEM TOLIK SLYŠELA.“
Lékaři a vlivné medicínské instituce a podniky v USA dbají na to, aby o sobě hovořili jako o zdravotnících, centrech zdraví a zdravotnických firmách. To je nesprávné pojmenování pro něco, co je ve skutečnosti průmyslem nemocí. Líbí se mi definice zdraví uvedená v Ústavě Světové zdravotnické organizace: „Zdraví je stav úplné fyzické, mentální a sociální pohody, ne jenom nepřítomnost nemoci nebo poruchy.“

V Ústavě Světové zdravotnické organizace se dále uvádí: „Dosažení nejvyšší možné úrovně zdraví je jedním ze základních práv každého člověka bez ohledu na rasu, víru, politické názory a ekonomické a sociální podmínky.“ Je to ale právo, kterého může zatím využívat jen malá část lidí na světě. Je to právo, které mohou uplatňovat šťastní lidé v bohaté části světa, kteří mají materiální prostředky na to, aby je využili. Je to právo, které můžete uplatňovat vy. Jediná věc, kterou musíte udělat, abyste toto právo uplatňovali ve svém životě, je rozumně se chovat. A co víc, díky novým poznatkům v oboru výživy můžete znásobit přínosy zdravých návyků tím, že budete každý den užívat optimální množství nezbytných vitaminů.
Nikdo nezná váš zdravotní stav lépe než vy sami. Je důležité myslet na svoje zdraví a jednat takovým způsobem, abychom ho zlepšovali.