Dermatologické zdroje se shodují na tom, že pro bezpečné opalování neexistuje žádná pevná hranice. Rizika se totiž s každou další dávkou ultrafialového záření v těle kumulují.
Místo bezhlavé honby za bronzovou pokožkou je proto třeba pochopit, jaké procesy slunce v hlubších vrstvách kůže reálně spouští a jak pleť v létě podpořit cíleněji.
Co se děje pod povrchem pokožky?
Zatímco UVB záření proniká do svrchních vrstev kůže a aktivuje zmíněnou tvorbu vitaminu D, současně s UVA zářením vyvolává v buňkách oxidační stres. Pokožka na toto přetížení reaguje přirozenou obranou, tedy zvýšenou produkcí pigmentu melaninu. Dočasné opálení proto není důkazem zdraví, ale signálem, že kůže už byla vystavena UV záření.
Akutní projevy nadměrné expozice zná většina z nás v podobě zarudnutí, pocitů horka, štípání či napnutí pleti. Tyto reakce souvisejí se začínající zánětlivou odpovědí a narušením ochranné kožní bariéry, v důsledku čehož dochází ke zvýšeným ztrátám vody z pokožky. Proto může být pleť po pobytu na slunci sušší, citlivější a hůře snášet kosmetiku, kterou běžně toleruje bez problémů.
Mnohem závažnější jsou však chronické změny, které se v čase sčítají, i když se člověk vyloženě nespálí. UVA záření proniká hlouběji do kůže, kde urychluje rozpad kolagenu a elastinu. Tento proces, odborně nazývaný fotostárnutí, vede k předčasnému vzniku jemných linek i hlubších vrásek, ztrátě pružnosti, nerovnoměrnému tónu pleti, pigmentovým skvrnám a při dlouhodobé UV expozici může souviset i s vyšším rizikem přednádorových změn.
„Mnoho lidí žije v představě, že pokud se na slunci nespálí dočervena, jejich kůže netrpí. Jenže škodlivé účinky UV záření se v tkáních sčítají i při běžném vystavení. Z pohledu stárnutí pleti je zásadní hlavně dlouhodobé oslabování a degradace kolagenových a elastinových vláken, které se později projeví povolením kontur, vráskami nebo horší schopností pleti udržet hydrataci. Proto má smysl myslet nejen na ochranu před sluncem, ale také na následnou podporu kožní bariéry a regeneračních procesů,“ vysvětluje MUDr. Gabriela Kičmerová, dermatoložka a expertka značky Revalid.
Letní péče vyžaduje lehkost a funkční látky
V letním období, kdy je pleť vystavena vyšším teplotám a slunci, je vhodné kosmetickou rutinu odlehčit. Prvním krokem je vyvarovat se těžkých, hutných a mastných textur, které mohou pokožku v horku zbytečně zatěžovat. Stejně tak je na místě opatrnost u silných exfoliantů či vysokých koncentrací kyselin, jež mohou podrážděnou nebo přehřátou pleť snadno rozdráždit. Cílem letní péče je stabilita, hydratace a podpora kožní bariéry zvenčí i zevnitř, což znamená především dostatek tekutin, stravu bohatou na antioxidanty a dobře zvolené kosmetické složení. „Vhodně zvolené složení může pracovat například s kyselinou hyaluronovou, glycerinem, peptidy, rostlinným kolagenovým komplexem, antioxidanty, vitaminem E nebo extraktem ze švýcarského zimolezu,“ doplňuje MUDr. Kičmerová.
Slunci se tedy není třeba zcela vyhýbat. Rozdíl ale tkví mezi běžným pobytem venku a cíleným opalováním, při kterém je pokožka dlouhodobě vystavená intenzivnímu UV záření. Rizikové bývá zejména trávení delšího času na přímém slunci v době nejsilnějšího záření, opakované spálení nebo snaha „chytit barvu“ bez ohledu na aktuální citlivost kůže.
Zdravá letní strategie proto nestojí na cíleném opalování, ale spíše na stínu, oblečení, slunečních brýlích, pokrývce hlavy a následné péči, která pleti pomůže udržet hydrataci, komfort a pružnost.
Marta Molínová
Foto: Unsplash
