Pocit těžkých nohou nebo mírné otoky kolem kotníků nejsou jen daní za náročný den, mohou být signálem problémů s žilním nebo lymfatickým systémem.
Dobrou zprávou je, že pro zlepšení cirkulace krve a lymfy nemusíte trávit hodiny v posilovně. Stačí porozumět rozdílu mezi žilním a lymfatickým otokem, včas vyhledat odborníka a zařadit do svého dne pár jednoduchých pohybů. Klíčem k rozpoznání otoku žilního a lymfatického původu je denní doba, kdy se objevuje, i to, zda se zmenší po odpočinku. Rozdíl vysvětluje angiolog, kardiolog a certifikovaný lymfolog MUDr. David Ručka, Ph.D.:
„Otoky při lymfedému jsou přítomny celý den, ustupují pouze při kompresi obvazem nebo kompresní punčochou. Polohové změny – vyložení nohou večer nahoru – mají jen malý vliv na zlepšení otoku. To je právě velký rozdíl od otoků žilních, které jsou ráno minimální, během dne se zhoršují a nejvíce obtěžují večer, po celodenní námaze v podobě dlouhého sezení nebo stání. Vyložení nohou na stůl nebo do vyšší polohy pak přináší úlevu“.
Pětiminutová sestava cviků pro každý den
Pohybová, případně dechová cvičení pomocí rytmického stahování a uvolňování svalů podporují lymfatický i žilní oběh. Základem je proložit dlouhé sezení nebo stání každých 20 až 30 minut změnou polohy, krátce vstát, projít se nebo aktivovat svaly nohou a vědomě zapojit dech. Zdravotní pětiminutovku cvičte ideálně 1–3× denně, vždy po delším sezení nebo stání.
- Aktivace dechu (1 minuta)
Hluboké dechové cvičení (brániční dýchání) podporuje lymfatický oběh díky změnám tlaku v dutině břišní. Postavte se nebo se posaďte vzpřímeně, pokud to podmínky dovolí, aktivaci dechu provádějte vleže (je to zdravější pro žíly). Položte si jednu ruku na spodní část hrudníku, nebo na břicho. Pomalu se nadechujte nosem tak, aby se hrudník i břicho mírně rozšířily, a klidně vydechujte ústy. Dýchejte plynule, bez zadržování dechu.
- Kotníková a lýtková pumpa (2 minuty)
Vestoje nebo vsedě pomalu zvedejte paty a přecházejte na špičky (10–15×), poté kružte chodidly v kotníku (5–10 kroužků každým směrem). Tuto takzvanou žilní gymnastiku můžete doplnit střídavým propínáním a pokrčováním kolen. Svalovou pumpu může zefektivnit i lehké posilování s elastickou gumou. Pokud tedy máte několik minut navíc, zařaďte propínání špiček proti odporu gumy (3 série po 10 opakováních).
- Jemná mobilizace trupu a pánve (1–2 minuty)
Pomalu se uklánějte do stran. Proveďte několik plynulých rotací trupu. Cvičte bez bolesti, s plynulým dýcháním.
- Krátká chůze po rovině nebo do schodů (1–2 minuty)
Pokud to prostředí dovolí, vyjděte několik schodů a krátce se doma nebo venku projděte. V případě, že máte více času, dopřejte si 30minutovou svižnou chůzi, případně plavání nebo jízdu na kole. Naopak se vyhněte sportům s nárazy, jako je tenis, vzpírání či kulturistika. (2)
Při lymfedému cvičte vždy s kompresní punčochou nebo bandáží. Více cviků a tipů na rozproudění krve i lymfy najdete na webu Žilní poradny.
Otoky: Co dělat a čemu se naopak vyhnout
Pomoci svému tělu můžete nejen pohybem, ale i relaxací. Odtok krve i lymfy podpoří během odpočinku vyvýšená poloha nepřekřížených nohou (kotníky nad úrovní kyčlí a kolen). Naopak omezte vystavování se teplu v podobě horkých koupelí, sauny nebo přímého slunění. Pro zlepšení pružnosti cév střídejte při sprchování teplou a studenou vodu. Noste volnější oblečení, které nebrání proudění krve ani lymfy, nezapomínejte na dostatečný pitný režim a zdravý a pestrý jídelníček. Ten je součástí prevence nadváhy a obezity zatěžujících krevní i lymfatický oběh.
Léčba žil i lymfy musí být nepřetržitá a dlouhodobá
Léčba obou diagnóz by měla být v rukou lékaře. Pokud praktický lékař usoudí, že je zapotřebí odborné vyšetření, doporučí návštěvu vhodného specialisty.
Léčba lymfedému je dlouhodobá, u těžších lymfedémů trvalá, doživotní. Spočívá v kompresní terapii punčochami vytvořenými pro pacienta speciálně na míru a v manuální i přístrojové lymfodrenáži. „Nutná je péče o kůži, odborně vedená rehabilitace (dechové cviky) a dodržování životních návyků, které otok nezhoršují (dostatek pohybu, jako jsou chůze nebo plavání, vyhýbání se teplu atd.). U některých pacientů může pomoci mikro-chirurgická léčba, našití lymfaticko-venózních spojek. Čím později bude adekvátní léčba zahájena, tím déle bude trvat „návrat k normálu,“ říká zkušený angiolog, kardiolog a certifikovaný lymfolog MUDr. David Ručka, Ph.D.
Léčba chronického žilního onemocnění se opírá o tři pilíře:
- užívání venofarmak – léků na zpevnění žilní stěny a zamezení žilního zánětu, které předepíše lékař;
- kompresní terapii (nošení kompresních punčoch), což pomáhá zlepšit proudění krve zpět k srdci;
- režimová opatření, tedy úpravu životního stylu, která zahrnuje mimo jiné pohyb, ale také omezení dlouhého sezení, stání nebo pobytu v sauně.
Na webových stránkách www.zilniporadna.cz je možné získat přehled o příznacích a možnostech léčby žilního i lymfatického onemocnění, konzultovat potíže s odborníky.
Zdroje:
- Karetová et al. Doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře: Chronické žilní onemocnění – Novelizace 2021. SVL ČLS JEP Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2021.
- Macháčková, Elena a Vlastimila Šalmanová. Lymfedém – cviky, které pomáhají. Olomouc, [s.a.]. Edukační materiál pro pacienty.
Marta Molínová
Foto: Shutterstock