Zářijový návrat do školních lavic s sebou přináší nejen opětovné setkání se spolužáky a nové učebnice, ale také rýmy, virózy nebo angíny. Může za to jak pobyt ve větší skupině dětí, tak také stres z odlišného denního režimu, z kolektivu a nových povinností.
Dlouhodobý tlak a oslabená imunita jsou totiž spojené nádoby. Víte, proč psychická nepohoda ovlivňuje dětskou imunitu? Jak dětem pomoci stres zmírnit? A čím obranyschopnost podpořit?
Psychika má na imunitu větší vliv, než si myslíme
Letní prázdniny končí a první školní den ťuká na vrátka. Ať se jedná o dítě na druhém stupni nebo nadšeného prvňáčka, začátek školního roku představuje pro všechny významnou změnu. Najednou je potřeba vstávat s budíkem, spěchat do školy, úspěšně zvládnout pobyt v kolektivu i probíranou látku nebo také náhlou změnu denního režimu. To s sebou přirozeně přináší také značnou míru stresu, která může mít negativní vliv na obranyschopnost organismu školáka.
„Krátkodobý stres je přirozený a může být v mnoha situacích pro školáky dokonce užitečný. Pomáhá jim třeba zvládnout vystoupení před třídou, uběhnout závod v tělocviku nebo složit test. Pokud je však napětí dlouhodobé, potom škodí,“ vysvětluje pediatr MUDr. Richard Rýznar, který mimo jiné působí na pozici odborníka ve společnosti Vegall Pharma. „Při dlouhodobém stresu dochází ke zvyšování hladiny hormonu kortizolu, který narušuje imunitní reakce organismu. Tělo je tak zranitelnější vůči infekcím. U dětí je tato souvislost velmi citelná – jakmile se ocitnou pod tlakem, onemocní častěji,“ potvrzuje lékař. Řadu dětí tak trápí třeba tzv. školní bříško, kdy se úzkost a obavy, které ještě mnohdy nedovedou pojmenovat, přelévají do bolesti břicha a zažívacích obtíží. Jak si s tím poradit?
Pomůže pravidelný spánkový režim, klidné večery i rána
Jedním z nejjednodušších, ale také nejúčinnějších způsobů, jak dětem pomoci odbourat stres a tím posílit imunitu, je postupný návrat k pevnému režimu. Ideálně ještě před samotným začátkem školního roku, aby změna nebyla náhlá. Pomůžete například tím, že zavedete pravidelnou spánkovou rutinu – tedy aby děti chodily v přibližně stejnou hodinu spát a ideálně ve stejnou dobu také vstávaly. Počítejte s tím, že děti ve věku od šesti do dvanácti let potřebují 9 až 11 hodin spánku denně, teenageři pak alespoň 8 až 10 hodin. „Dětský organismus je velmi citlivý na rytmus. Když dítě chodí spát každý den v jinou dobu, může být přetížené. Před spaním je pak důležité omezit obrazovky a namísto toho zavést uklidňující rituály,“ radí MUDr. Rýznar. Těmi mohou být třeba teplá koupel a klidné čtení před spaním, nejlépe při teplém oranžovém světle, které neobsahuje modrou složku. Ložnice by měla být dobře větraná, s nižší teplotou, zatemněním a pokud možno také s tichem. Dobrá je rovněž přiměřená únava před spánkem získaná pohybem – ideálně po plavání, cvičení nebo například pomocí při domácích pracích. Podobně pokojné, jako večer, by mělo být také ráno před odchodem do školy. Shon a křik hned po probuzení totiž dítě rozladí a přivodí mu stres, který si přenese i do školní lavice. V tom může velmi pomoci příprava oblečení, aktovky nebo také svačiny již den předem.
Naučte dítě pečovat o duši, pomohou dýchací techniky
Zatímco o čištění zubů, koupání nebo mytí rukou před jídlem se hovoří často, duševní hygiena bývá i v dnešní době často podceňována. Přitom je jedním z klíčových faktorů silné imunity. Pokud chcete dětem pomoci posílit obranyschopnost, můžete je naučit základním dechovým technikám, které mohou použít, kdykoliv cítí napětí. Jednou z nich je tzv. dýchání do čtverce (nebo také boxové či krabicové dýchání), což je technika kontrolovaného dechu. Jedná se o tisíce let starou dovednost, kterou využívají i speciální jednotky amerického námořnictva. Kdykoliv je dítě ve stresu, na čtyři doby se rovnoměrně nadechne, na další čtyři doby dech zadrží, na čtyři doby pomalu vydechne a na poslední čtyři doby opět dech zadrží. Pak cyklus opakuje, dokud nepocítí úlevu. Duševní hygienu podporují také procházky přírodou, pobyt v lese, klidná četba nebo odpočinek při relaxační hudbě. Rovněž pomůže otevřená komunikace a pojmenování emocí, obav a strachů.
Důležitá je strava, dejte dítěti vejce, ovesné vločky nebo mrkev
Vedle kvalitního spánku, pravidelného režimu a pobytu v přírodě je samozřejmě vhodné zařadit také vhodnou stravu. Ta je totiž zásadní nejen pro zdravý růst a vývoj, ale i pro správnou funkci imunitního systému. Ideální jsou potraviny bohaté na vitaminy A, C a D, zinek, selen nebo omega-3 mastné kyseliny. Mezi takové potraviny patří například vejce, ovesné vločky, červená čočka, ořechy, brokolice nebo mrkev. Skvělou volbou jsou i zakysané mléčné produkty nebo kysané zelí, které podporují zdravou střevní mikroflóru, jež je s imunitou úzce propojena. Pokud víte, že vaše děti těmto potravinám právě neholdují, můžete imunitu podpořit cíleným doplňováním potřebných látek prostřednictvím přírodních doplňků stravy. Pokud chcete imunitu skutečně posílit, je však také dobré vědět, jakým potravinám by se děti měly vyhýbat, nebo je alespoň omezit. Jedná se třeba o cukr (zejména o jeho nadměrnou konzumaci v podobě limonád a sladkostí), jídla z fast foodu a průmyslově zpracované potraviny (uzeniny, párky, sušenky, instatní polévky, balené pečivo, brambůrky, polotovary…).
Zdroj: Vegall Pharma
Marta Molínová
Foto: Shutterstock
