Alergie stále na vzestupu

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme. Imunitní buňky bojují proti pylům, chlupům, potravinám, prachu, roztočům.

Boj probíhá hlavně v tkáních, kam se alergeny přirozeně dostávají a kde je současně hodně imunitních buněk. Tedy v zažívacím traktu, v dýchacím ústrojí, na kůži, na sliznicích očí, úst a dalších místech. Tyto tkáně jsou ničeny zánětem, který vzniká při alergické reakci, což je celý řetězec imunitních reakcí.

Alergie patří do skupiny poruch imunitního systému tzv. imunopatologií (rozvrat imunitního systému, který místo aby nás chránil na nás útočí). Důležitou roli při všech imunopatologiích hraje i předrážděná psychika. Podle statistik má v Evropě nějakou formou alergie přibližně 50 % lidí. Nejčastější jsou alergie na roztoče 40 % a na kočky 30 %. Alergickým astmatem trpí 27 % obyvatel, potravinovými alergiemi 12 %. V USA je situace ještě horší: různými druhy přecitlivělosti trpí cca 55 % lidí. Je zajímavé, že k prudkému rozvoji alergií došlo v poměrně nedávné době, v posledních dvou až třech desetiletích.

Co je to alergie?

Alergie je typické civilizační onemocnění. Jednoduše řečeno jde o zblázněnou imunitu, která předrážděně reaguje na běžné podněty. Alergie může vzniknout prakticky na cokoli, u některých potravin a látek je to pravděpodobnější. Příčin vzniku alergií může být několik, v zásadě jde ale vždy o:

  • toxiny z životního prostředí, které narušují nejen imunitu přímo, ale poškozují i hormonální a nervový systém, který imunitu řídí
  • narušený mikrobiom, který má vždy návaznost na kůži, sliznice dýchacího traktu i střeva, která je pak propustná pro toxiny
  • emoční vzorce úzkosti, potlačenou agresivitu a sklony k depresi

I díky statistikám lze odvodit, jak nás chemie a toxiny z jídla, vzduchu a kosmetiky poškozuje. Kromě toho, co jíme, hraje svou roli také to, v jakém prostředí se pohybujeme, jak žijeme, jaké prožíváme stresy a emoce, ale také naše vrozené dispozice (atopie). To, zda alergické onemocnění u atopiků propukne, záleží na mnoha okolnostech a také na toxinech, se kterými se potkáme. Před rokem 1989 u nás trpělo alergiemi přibližně 5–10 % dětí a dospělých. Po uvolnění hranic a tedy i obchodu, se k nám postupně začaly dovážet nové produkty a lidé objevovali kouzlo kosmetiky, barevných sladkostí a limonád a dalších pochutin… A začalo přibývat alergiků. V roce 1996 už to bylo okolo 17 % populace. V letech 1996–2006, tedy v době hlavního rozmachu kosmetických gigantů počet alergických dětí stoupl na 35 %! Prakticky každý, kdo měl ve svém genetickém kódu rys atopie, tedy přecitlivělosti, začal díky chemickým toxinům reagovat předrážděně. Skokově se zvýšil počet ekzémů, senných rým, astmatu a dalších dýchacích potíží, potravinových alergií i problémů s trávením.

Toxinem, který spouští imunitní reakci může být téměř cokoli.

Nemusí to být jen složitější toxiny na které imunita může přímo reagovat imunitní reakcí a tvorbou protilátek. Často jsou to tzv. hapteny, nízkomolekulární látky, které v těle mohou působit jako chemické toxiny, ale imunita na ně nedokáže přímo zacílit. Hapteny se ale mohou navazovat na určité nosiče, nejčastěji jsou to různé mikrobiální zátěže včetně mikrobiálních toxinů jako jsou virové částice, buněčné stěny, bičíky, fimbrie a toxiny bakterií, případně i cizorodé bílkoviny. Po propojení může být spuštěna imunitní, alergická odpověď proti jakémukoli toxinu různé chemické povahy. Mikrobiální toxiny hrají ve vzniku alergie důležitou roli, protože se stávají nosiči chemických toxinů a umožňují vznik přemrštěné imunitní reakce. Kdyby v organismu nebyly, hapteny by byly buď neškodné nebo by k poškození docházelo jen přímým vlivem na buňky a tkáně, nedošlo by ale k alergické reakci na ně.

Typické toxiny při alergických reakcích:

  • potravinová aditiva a toxiny z potravin – siřičitany (konzervanty a bělící prostředky), syntetická aromata, barviva, glutamáty, pesticidy (alkylfenoly)
  • kosmetika, chemické úklidové prostředky včetně desinfekcí
  • chemické léky – antibiotika, kyselina acetylsalicylová, paracetamol, nesteroidní antirevmatika, kortikoidy
  • toxické kovy – hlavně rtuť a olovo, částečně nikl (kontaktní alergie), hliník
  •  toxiny z ovzduší – kouření a cigaretový kouř, smog, průmyslové zplodiny, zátěž rtutí,
  • automobilová doprava včetně prachu z obrušování cest a dopravních prostředků, jemný prach
  • toxiny z bytového prostředí, hraček, materiálů denní potřeby – výpary z lepidel, barviv, úprava textilu, kůže (alkylfenoly), ftaláty (hračky, PVC – podlahy), plastové nádobí, obalové materiály, napuštěné povrchy chemikáliemi
  •  mikroorganismy – plísňové toxiny, bakteriální toxiny, mikrobiální ložiska všech typů…

Alergie patří do skupiny poruch imunitního systému tzv. imunopatologií (rozvrat imunitního systému, který místo aby nás chránil na nás útočí). Důležitou roli při všech imunopatologiích hraje i předrážděná psychika. K harmonizaci imunitního systému lze přizvat na pomoc také informační doplňky stravy Joalis. A to například v podobě kúry – imunita – jaro. Ve všech doplňcích stravy Joalis se propojuje síla informací s účinky bylin.
Náš tip: Kúra přírodních doplňků stravy Joalis – imunita – jaro, přispívající k normálnímu stavu imunitního systému, aby reagoval přiměřeně a „nechránil“ nás i před neškodnými látkami. Kúra imunita – jaro se skládá ze tří přípravků, které se vzájemně doplňují a posilují tak své působení.
• Joalis LiverDren obsahuje řepík lékařský, který přispívá k normální činnosti jater a žlučníku.
• Joalis Anaerg s kozincem blanitým přispívá k přirozené obranyschopnosti a odolnosti organismu, podporuje také vyváženost imunitního systému. Působí též jako antioxidant.
• Joalis Streson s vitaminy B6 a B1 přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání a také k normální psychické činnosti.

Více na:  www.joalis.cz.

al

Foto: Shutterstock

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.