Studie MasterCard se zaměřuje na sledování počtu zahraničních návštěvníků, kteří v cílovém městě stráví alespoň jednu noc. Praha se umístila na 10. místě mezi evropskými městy s 4,4 miliony návštěvníků ročně, což je ale skoro čtyřikrát méně než kolik navštíví evropské město číslo jedna, kterým je Londýn. Na druhém místě v Evropě je Paříž a na třetím Istanbul.

Zajímavé ale je, že zatímco Paříž zaznamenává postupný propad v návštěvnosti (a také v objemu peněz, které zde návštěvníci utratí), Istanbulu naopak čísla dramaticky rostou a pokud tento trend bude pokračovat, tak v roce 2016 předstihne turecká metropole francouzskou. Nejvyšší nárůst, co se týče leteckého spojení, zaznamenává Berlín, který se v Evropě umístil na 17. místě.

V porovnání s městy ze zemí bývalého socialistického bloku je těsně za Prahou jen Moskva na 12. místě se 4,3 milionu návštěvníků (26. místo v celkovém pořadí), Budapešť pak až na konci druhé desítky – 18. místo (46. celosvětově) s 2,3 milionu a Varšava dokonce až 26. (a 81. na světě) s pouhým 1,1 milionem. Podíváme-li se však na to, kolik návštěvníci v daném městě utratí, pak Moskva Prahu předčí – zahraniční hosté tam utratí 4,5 miliardy amerických dolarů, zatímco v Praze 4,2 miliardy. Moskva také patří mezi dvanáct měst světa s nejrychleji rostoucí návštěvností.

Celkově bylo takto sledováno 132 měst, z toho v Evropě 36, nejvíce pak v oblasti Asie a Pacifiku – 42 měst. Dominantní postavení této oblasti podtrhuje nejen fakt, že se mezi prvními deseti nejnavštěvovanějšími městy světa poprvé od začátku uveřejňování Indexu objevilo asijské město. Ale také to, že většina z dvanácti měst, které zaznamenávají nejrychleji rostoucí návštěvnost v řádu deseti procent ročně, se nachází právě na vznikajících trzích v Asii a na Blízkém východě.

Ze studie MasterCard zároveň vyplynulo několik zajímavých ekonomických poznatků a trendů. Nehledě na pokračující celosvětovou ekonomickou krizi a nejisté předpovědi do budoucna, počet lidí cestujících do zahraničí od roku 2009 rostl dvakrát tak rychleji než světové HDP a výše jejich útraty v zahraničí dokonce 2,3krát. Znamená to, že mezinárodní cestovní ruch dlouhodobě roste a jen málo jej ovlivňují ekonomické výkyvy.

Cílová města byla vždy hospodářsky důležitá, ale zdá se, že do budoucna mohou hrát ještě mnohem významnější roli z hlediska podpory ekonomiky zemí, v nichž se nacházejí. Z mezinárodní turistiky v těchto městech totiž netěží jen sektor hotelnictví, gastronomie a služeb, ale pozitivní dopady má například i na nižší nezaměstnanost a na to, že se v dané lokalitě mnohem více investuje. Mimo jiné i do veřejné infrastruktury z čehož opět těží tamní obyvatelé. Mezinárodní turistika se pro tato města, potažmo země, stává nezanedbatelným exportním artiklem.