Tyto nepříjemné projevy jsou důsledkem nepřirozeně dlouhého sezení u obrazovek. Ostříme totiž nepřetržitě nablízko a chybí nám střídání pohledových vzdáleností. „Na počítač se díváme zhruba ze 75 centimetrů, na tablet nebo mobilní telefon obvykle asi ze 30 centimetrů. Čím předměty sledujeme z bližší vzdálenosti, tím je to pro oči namáhavější. Nejvhodnější vzdálenost držení mobilního telefonu pro naše oči je asi 40 centimetrů,“ dodává Valešová.

Nechte oči odpočinout!

Abyste očím ulevili, dopřejte jim odpočinek a pravidelné pohledy do dálky. „Kdo denně pracuje na počítači, měl by do svého režimu zařadit pravidlo 20/20/20. Tedy po každých dvaceti minutách hledění na monitor se nejméně na dvacet vteřin zadívat na bod vzdálený minimálně dvacet stop, což odpovídá zhruba šesti metrům. Uleví se tak zaostřovacím svalům, procvičí se oči a zabrání se jejich vysychání. Podstatné je rovněž upravit osvětlení na pracovním stole a pozici monitoru,“ nabádá oční lékařka Lucie Valešová. Jestliže máte pocit suchých očí, občas zavřete víčka, zamrkejte, anebo sáhněte po umělých slzách na svlažení povrchu oka. Díky tomu zmírníte pocit pálení a únavy.

Pozor na dehydrataci!

Přirozenou tvorbu slzného filmu nenarušuje pouze hledění do elektronických zařízení. Pocit suchých očí a jejich pálení může způsobit i klimatizace, vítr, pobyt v přetopené místnosti, prašném, suchém či zakouřeném prostředí, svou roli hraje také stres anebo některé nemoci, jako jsou cukrovka, zánět očí, infekce, alergie, autoimunitní onemocnění, u žen pak menopauza spojená s výkyvem hormonů… Vliv má také užívání některých léků, dlouhodobé používání očních kapek, ale i nevhodné dioptrie nebo nošení kontaktních čoček, jelikož po jejich aplikaci není slzný film rozprostřen po povrchu celého oka. Co s tím? Nespoléhejte jen na umělé slzy z lékárny, ale vypravte se k očnímu lékaři a nechte si zkontrolovat zrak, abyste se ujistili, že máte správnou korekci dioptrií. Zároveň lze u oftalmologa podstoupit speciální test – analýzu slzného filmu. Na doporučení lékaře je možné se syndromu suchého oka trvale zbavit díky implantaci takzvaných plugů, tedy speciálních ucpávek slzných kanálků. Zákrok je ambulantní a bezbolestný.

Zdraví očí začíná na talíři

Zrak do jisté míry ovlivňuje i složení jídelníčku. Co si tedy pravidelně servírovat na talíř? Očím prospívá vitamin A (mrkev, meloun, meruňky), vitamin E (ořechy, obilné klíčky), vitamin C (ovoce a zelenina), nenasycené mastné kyseliny Omega 3 (ryby), zinek (luštěniny, vaječný žloutek), selen (tuňák, česnek), karotenoidy lutein a zeaxantin nebo mezozeaxantin (listová zelenina a bobulovité ovocné plody). Staré známé rčení také praví, že kdo jí mrkev, má zrak jako rys. Jak to je ve skutečnosti? „Mrkev je bohatá na vitamin A, který vyživuje sítnici. Nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu na sítnici. Podobnou službu poskytují i další zraková barviva (flavonoidy, zeaxantin a lutein nacházející se v zelené listové zelenině a kukuřici) nebo nenasycené Omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji,“ vysvětluje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Druhým dechem ovšem dodává: „Bohužel to však nefunguje tak, že když schroupete každý večer jednu nebo dvě mrkve, udržíte si ostrý zrak až do stáří!“ Kromě správné výživy je tu totiž i řada dalších aspektů, které mají na váš zrak důležitý vliv.

Stop kouření

Zakouřené prostředí může způsobit podráždění očí a přispívat k jejich pálení, svědění a pocitu cizího tělíska pod víčky. Nestačí však vyvětrat a myslet si, že je tím vše vyřešené. Zlozvyk v podobě cigaret si může vybírat i větší daň: Kouření totiž přispívá k poškození nervů a k degeneraci makuly. Oči a sítnice jsou hustě protkané cévami a ty jsou vlivem kouření vystaveny rychlejší aterosklerotické změně, neboli kornatění. Navíc kouření může rovněž způsobovat vysoký krevní tlak, který je pro oční cévy také nebezpečný.

Nasaďte v létě sluneční brýle!

Zejména v letních dnech jsou nezbytnou výbavou sluneční brýle, které chrání oči před nebezpečnými paprsky. Viditelné světlo může dráždit oči, ale pokud se nedíváte přímo do slunce, nepoškodí je. „Škodlivou složkou slunečního záření je neviditelné UV záření. To může v dlouhodobém horizontu způsobit šedý zákal, věkem podmíněnou makulární degeneraci nebo i zhoubný nádor. Přímý pohled do slunce zase vyvolává vznik jizvy v místě žluté skvrny sítnice,“ uvádí primářka Lucie Valešová a radí pořídit si kvalitní sluneční brýle s filtrem alespoň 400, které brání zánětům spojivek či rohovky kvůli UV záření. Při pobytu u moře se dále doporučuje zatmavení brýlí 50 až 60 %. Pozor také na odraz UV záření od vodní hladiny. Důležité je uvědomit si, že zejména ve vysokohorských podmínkách slunce škodí i za mraky, proto se nevyplatí brýle odkládat ani dopoledne nebo v podvečer.

Každý rok k očaři!

Zrakem vnímáme až 80 % podnětů z okolí, proto je zvláště důležité o něj pečovat. Ostrý zrak totiž znamená kvalitnější život! Dobrou zprávou je, že současná medicína dokáže léčit nebo předejít okolo 75–80 % diagnostikovaných očních vad. Základem je ovšem nezapomínat na pravidlenou návštěvu očního lékaře a to i v případě, že nepociťujete žádné potíže! „V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje alespoň jednou ročně. Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu,“ nabádá oftalmoložka Šárka Skorkovská. Návštěva lékaře zabere pouhých 15 minut, ale můžete díky ní zabránit rozvoji vážných poruch zraku.

Ve vodě pozor na sinice!

K létu patří koupání… Ale pozor! V přírodních nádržích mohou číhat nástrahy v podobě sinic. Toxické látky, které jsou v nich obsažené, dokážou vyvolat alergické projevy na kůži a zároveň alergický zánět očí. „Ten se projevuje jednak svěděním a pálením očí, někdy i zarudnutím očí se zvýšenou sekrecí,“ varuje MUDr. Jana Mikšovská z Oční kliniky NeoVize Praha. Jako první pomoc je podle lékařky nejvhodnější vypláchnout oči čistou vodou, lépe borovou vodou nebo speciálními dezinfekčními očními kapkami. „Pokud nejsou přítomny další oční potíže, není nutná další léčba. Ale v případě přetrvávajících potíží je vždy vhodné navštívit očního lékaře kvůli vyloučení poškození rohovky,“ radí Mikšovská.

Mlha přede mnou…

V posledním roce se respirátory a roušky staly nedílnou součástí našich životů. Pro lidi, kteří nosí brýle, ovšem představují každodenní trápení. „V podstatě neexistuje spolehlivá a dlouhodobě fungující metoda, jak zabránit mlžení brýlí. Pacienti jsou tudíž i v psychicky nepříjemné situaci, protože velmi často skrz zamlžené brýle nevidí,“ připouští primářka Valešová. Problémy s nošením respirátorů se tak v mnohých případech stávají poslední kapkou, která vede k nárůstu zájmu o odstraňování dioptrických vad za pomoci laseru. „Na našich klinikách velmi vzrostl zájem o laserové operace očí. Zejména mladší pacienti si uvědomili, jak je brýle omezují a jak jsou v kombinaci s rouškou či respirátorem nepohodlné. Meziročně zájem vzrostl o téměř 40 %, což jsme dosud nezažili,“ připouští Bc. Petr Kocian, MHA, generální ředitel sítě očních klinik NeoVize. Zajímavé je též zjištění, že v době pandemie Covid-19 přibývá problémů se suchým okem kvůli nesprávně nasazeným ochranným pomůckám. Vydechovaný vzduch míří přímo k povrchu očí a narušuje slzný film.

Jak lépe vidět?

Refrakční vady lze rozdělit na krátkozrakost, která způsobuje špatné vidění do dálky, dalekozrakost, při níž pacient vidí špatně na krátkou vzdálenost a astigmatismus, jenž je příčinou snížené ostrosti vidění v důsledku nepravidelného zakřivení rohovky či tvaru čočky. Pokud patříte mezi ty, jimž život komplikuje dioptrická vada, máte několik možností, jak lépe vidět…

Brýle

První písemné zmínky o vzniku brýlí pocházejí již ze 13. století, dnes už ale mají jejich nositelé mnohé výhody. Mohou zvolit například antireflexní úpravu skel, která jsou vhodná pro práci na počítači nebo při umělém světle. Lze provést speciální úpravu pro řidiče, UV ochranu nebo ochranu před modrým světlem… Monofokální brýle zase pomáhají lidem lépe vidět na blízko i na dálku. Přesto však brýle zůstávají v mnohém na obtíž – mohou se rozbít, překáží při sportu, při koupání, vzniká dilema v letních měsících při volbě mezi dioptrickými a slunečními brýlemi…

Kontaktní čočky

Do historie optiky se v 50. letech minulého století nesmazatelně zapsal prostějovský rodák Otto Wichterle, vynálezce měkkých kontaktních čoček. Umožnil lidem s oční vadou korigovat vidění a zároveň nemít na nose přítěž v podobě brýlí, což umožňuje větší svobodu. I čočky mají ovšem dle odborníků své nevýhody. „Já osobně jsem odpůrce kontaktních čoček, protože lidé si neuvědomují, jak je to rizikové a nebezpečné,“ varuje primářka Lucie Valešová. Při nošení kontaktních čoček je nutné přísně dodržovat hygienická pravidla, nenosit je nikdy na delší dobu, než na kterou jsou určené, a ideálně je střídat s brýlemi, aby s si oči odpočinuly a rohovka se mohla zhluboka „nadechnout“ kyslíku. Také pozor na kontakt s vodou – a to nejen v přírodě, ale i v bazénu či ve vaně.

Laserová operace

Právě potíže při nošení kontaktních čoček a zároveň touha po svobodě bez brýlí přivádí stále více lidí k rozhodnutí podstoupit laserovou operaci očí. „V případě dioptrických vad jsou světovým trendem precizní a bezpečné zákroky prováděné femtosekundovým laserem, jejichž výhodou je rychlá rekonvalescence a téměř okamžitý návrat k běžným činnostem. Nové operace typu NeoSMILE 3D umožňují upravit dioptrie pomoci 3D femtosekundového laseru, který odstraní dioptrie velmi šetrným způsobem bez narušení pevnosti rohovky. Pacient se tak prakticky hned druhý den vrací do normálního života,“ vysvětluje docentka Skorkovská.

Marta Molínová