Pokud patříte mezi ty, kterým vzniká nárok na odchod do starobního důchodu do konce letošního roku, pak zbystřete. Již nyní je k dispozici schválené nařízení vlády s parametry, které budou v roce 2027 platit pro výpočty důchodů.
Oproti návrhu nařízení ze srpna si polepší lidé, kteří pobírají průměrné a vyšší důchody. Letos opět platí to, co už loni – vyšší důchod bude ten přiznaný v novém roce, než důchod přiznaný v roce 2026. Ti, kteří spoléhali na odchod do předčasného důchodu bez výplaty tímto postupem nedosáhnou vyššího důchodu. Od ledna 2027 se budou valorizovat všechny důchody (starobní včetně invalidních i pozůstalostních) přiznané do konce roku 2026. Valorizace je stanovena zákonem a vždy ji upravuje nařízení vlády, které momentálně čeká na schválení. Základní výměra důchodů se zvyšuje z letošních 4 900 Kč o 270 Kč na 5 170 Kč.
„Z důvodové zprávy vyplývá, že řádným výpočtem by ke zvýšení procentní výměry vůbec dojít nemělo. Nicméně vláda má možnost valorizaci navýšit, a to se letos stalo. Procentní výměra již přiznaných důchodů se bude zvyšovat 0,2 % procentní výměry. Průměrný starobní důchod by se tak měl v součtu zvýšit o 304 koruny, což je více než v původním návrhu nařízení. Schválené nařízení tak představuje pozitivní změnu pro ty, kteří pobírají průměrný a vyšší starobní důchod. Naopak lidé s podprůměrnými důchody (orientačně s nižšími důchody než 19,5 tisíce Kč) na původní celkovou valorizaci 300 Kč nedosáhnou,“ upozorňuje Jiřina Svobodová, vedoucí oddělení penze společnosti Freedom Financial Services.
Dále se v roce 2027 v důsledku zavedení důchodové reformy změnil i výpočet procentní výměry důchodu. Z osobního vyměřovacího základu se do částky I. redukční hranice započte 98 % (loni to bylo 99 %, předloni 100 %). Při výpočtu procentní výměry se letos každý rok zhodnotí 1,495 % výpočtového základu, kdežto v příštím roce to bude 1,490 % výpočtového základu. Upravený vzorec má za cíl omezit růst důchodů. Nadále platí, že důchody přiznané v roce 2026 budou valorizovány až v následujícím roce 2027. „Aktuálně to vychází tak, že důchody přiznané v roce 2027 budou vyšší než valorizované důchody přiznané do konce roku 2026 a to i přes skutečnost, že získané příjmy a roky pojištění se zhodnocují méně než v předchozím roce,“ dodává Jiřina Svobodová.
Kolik mohou činit rozdíly v důchodech?
Rozdíly mezi valorizovanými důchody přiznanými v roce 2026 a nově vypočítanými důchody v roce 2027 jsou přímo úměrné výši starobního důchodu. Proto nestačí ukázat pouze příklad zvýšení průměrného důchodu, ale je nutné se podívat na to, jak se liší přiznání starobního důchodu v roce 2026 a v roce 2027 u nízkých, průměrných, nadprůměrných nebo dokonce u vysokých důchodů. „Jak ukazují data, čím vyšší důchod je, tím větší je i rozdíl ve prospěch roku 2027,“ upozorňuje Jiřina, Svobodová.
Protože výše důchodů závisí na započitatelných příjmech a získané době pojištění, jsou pro srovnání zvoleny varianty výpočtu právě podle výše příjmů přepočítaných na současnou hodnotu peněz. Doba pojištění byla zvolena v délce 47 let pro všechny srovnávané varianty. Výpočty jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka 1: Rozdíl v důchodech
Ve všech šesti případech je starobní důchod přiznaný v roce 2027 vyšší, než starobní důchod přiznaný v roce 2026 i po následné pravidelné valorizaci. Navíc, s rostoucí výší důchodu rozdíl mezi oběma důchody roste. „Ani předčasný důchod přiznaný do konce roku 2026 nebude tedy vyšší než řádný starobní důchod na úrovni roku 2027. Totéž se týká předčasného důchodu bez výplaty,“ uvádí Jiřina Svobodová.
Co vše musíte vzít v úvahu?
„Abychom byli objektivní, nesmíme zapomenout na skutečnost, že posunutím data přiznání starobního důchodu na počátek roku 2027 přijdeme o důchod, který by jinak již byl vyplácen,“ upozorňuje Jiřina Svobodová na důležitou souvislost při pokračování výdělečné činnosti tzv. přesluhováním. Výše této „ztráty“ bude záviset na době (na počtu dnů, týdnů nebo měsíců) přesluhování. Tato „ztráta“ se po určité době vyrovná výplatou vyššího důchodu přiznaného v lednu 2027.
Abychom si mohli udělat jasnější představu, kdy se tato „ztráta“ vykompenzuje výplatou vyššího důchodu, jsou v tabulce č. 2 názorně uvedeny jednotlivé příklady doby návratnosti této „ztráty“ při posunutí data přiznání důchodu o jeden nebo dva měsíce (platí pro případy, kdy přesluhováním nedojde k získání dalšího roku pojištěni; viz níže).
Tabulka 2: Příklady doby návratnosti při posunutí data přiznání důchodu o jeden nebo dva měsíce
Návratnost se logicky prodlužuje s délkou přesluhování, přesto je poměrně příznivá, zejména u vyšších důchodů. Protože záleží na každém dnu, je rozumné posunout datum přiznání starobního důchodu již na první den v novém roce, tzn. na 1. ledna 2027,“ dodává Jiřina Svobodová. „Dalšího zvýšení důchodu by mohli dosáhnout ti, kteří by posutím data přiznání důchodu mohli získat další rok doby pojištění. Pak by bylo vhodné přepočítat, zda se vyplatí posunout datum odchodu do důchodu na pozdější datum, než je 1.1.2027. Je tedy na každém, aby si přesně nechal spočítat skutečnou dobu pojištění a tím zjistit ten pravý okamžik, kdy odejít finálně do starobního důchodu,“ upozorňuje Jiřina Svobodová.
Praktický příklad
Pan Karel dosáhne důchodového věku dne 1. 12. 2026. K tomuto dni získá celkovou dobu pojištění v délce 45 roků a 334 dnů. Jeho průměrný hrubý příjem v průběhu pracovního života činil cca 35 tisíc Kč. V případě, že pan Karel požádá o starobní důchod ke dni, kdy mu na něj vzniká nárok, bude takový důchod činit 21 600 Kč. Po lednové valorizaci se zvýší na 21 904 Kč.
K získání dalšího roku pojištění stačí panu Karlovi odpracovat ještě 31 dnů. To znamená, že když požádá o důchod až ke dni 1.1.2027 získá další rok pojištění a pro výpočet jeho důchodu se budou uplatňovat parametry roku 2027. Jeho starobní důchod při přesluhování do 1.1.2027 bude 22 960 Kč.
Za dobu od 1.12.2026 do 31.12.2026 mu nebude vyplaceno 21 600 Kč, které se mu však vrátí za 1 rok a 9 měsíců pobírání vyššího důchodu. Je na panu Karlovi, jestli je ochotný tuto návratnost akceptovat.
Marta Molínová
Foto: Shutterstock
