Kdy je správný čas nechat odejít svého psa nebo kočku, kteří už trpí a jejich zdravotní stav se nelepší? Otázka, kterou si žádný majitel nechce pokládat. Veterináři ale upozorňují, že důležitější než délka života bývá jeho kvalita.
Pro mnoho lidí jsou domácí mazlíčci plnohodnotnými členy rodiny. Jsou to parťáci, čtyřnohé děti, s nimiž sdílíme každodenní radosti, důležité životní okamžiky i obyčejné chvíle, které se postupně stávají těmi nejcennějšími vzpomínkami. O to těžší je okamžik, kdy si musíme přiznat, že společná cesta se blíží ke konci. A zatímco o pořízení psa nebo kočky se mluví často, o jejich odchodu se toho příliš nedozvíme. Dokud nepřijde onen čas. Přitom právě poslední fáze života bývá pro zvíře i jeho rodinu jednou z nejnáročnějších.
Kdy je ten správný čas?
Jednou z nejčastějších otázek, které veterináři od majitelů slýchají, je, zda nečekají příliš dlouho, nebo naopak nejednají příliš brzy.
„Neexistuje jeden univerzální okamžik, který by bylo možné označit za správný pro všechna zvířata. Vždy je potřeba posuzovat konkrétní situaci a především kvalitu života. Pokud zvíře dlouhodobě trpí bolestí, přestává přijímat potravu, ztrácí zájem o okolí nebo už nezvládá běžné denní činnosti, je vhodné začít o dalších možnostech otevřeně mluvit s veterinářem,“ vysvětluje MVDr. Dominika Tomášová, lékařka veterinární sanitky Sonda.cz.
Podle odborníků bývá nejtěžší právě pocit odpovědnosti. Mnoho majitelů se obává, že rozhodnutí udělají příliš brzy. Ve skutečnosti však veterináři upozorňují, že větší riziko často představuje zbytečné prodlužování utrpení.
„Nejde o to prodlužovat život za každou cenu. Důležité je zamyslet se nad tím, zda má zvíře stále možnost prožívat svůj život důstojně, nebo už pouze přežívá. Někdy je právě rozhodnutí nechat odejít tím posledním projevem lásky a péče,“ dodává veterinář.
Pět signálů, že je čas poradit se s odborníkem
Rozhodnutí o eutanazii by nikdy nemělo vzniknout ve spěchu. Existují však situace, které naznačují, že kvalita života zvířete výrazně klesá a je vhodné konzultovat další postup.
Mezi nejčastější varovné signály patří:
- dlouhodobá ztráta chuti k jídlu a pití
- chronická bolest, kterou už nelze dostatečně tlumit
- výrazné problémy s pohybem nebo vstáváním
- ztráta zájmu o okolí, hru nebo kontakt s rodinou
- nevyléčitelné onemocnění spojené s postupným zhoršováním stavu
Každé zvíře je jiné a žádný z těchto bodů sám o sobě nemusí znamenat konečné rozhodnutí. Jsou však důvodem k otevřenému rozhovoru s veterinářem.
Domov místo čekárny
Ještě před několika lety byla eutanazie téměř výhradně spojena s návštěvou veterinární ordinace. Dnes se ale stále více lidí rozhoduje pro možnost rozloučit se doma. Odborníci veterinární sanitky Sonda.cz navíc dodávají, že se jedná až o třetinu výjezdů, které činí.
Pro staré nebo vážně nemocné zvíře může být cesta na veterinu stresující. Přesun, cizí prostředí, pachy jiných zvířat nebo čekání v ordinaci představují zátěž, kterou už nemusí zvládat dobře. Domácí prostředí naopak nabízí klid, známé pachy i přítomnost celé rodiny. Pes může ležet na svém oblíbeném pelíšku, kočka na parapetu, kde trávila většinu dní. Rodina má navíc dostatek času na rozloučení bez pocitu, že za dveřmi čekají další pacienti.
„Když přijedeme za klienty domů, snažíme se vytvořit co nejklidnější atmosféru. Nikam nespěcháme a necháváme rodině dostatek prostoru. Pro mnoho lidí je důležité vědět, že poslední chvíle jejich mazlíček strávil na místě, které dobře znal a měl rád,“ říká MVDr. Dominika Tomášová.
Jak eutanazie probíhá?
Přestože se jedná o citlivé téma, veterináři upozorňují, že právě neznalost bývá často zdrojem největších obav. Samotnému zákroku předchází podání sedace. Zvíře nejprve usne hlubokým a klidným spánkem, během kterého nevnímá bolest ani stres. Teprve poté je aplikován přípravek, který zastaví činnost srdce. Celý proces je bezbolestný a probíhá v klidu.
Majitelé mohou být po celou dobu se svým zvířetem, hladit ho a rozloučit se způsobem, který jim je nejbližší.
Co může pomoci zvládnout poslední společné chvíle
Každý člověk se se ztrátou vyrovnává jinak. Veterináři ale doporučují několik kroků, které mohou náročnou situaci alespoň částečně usnadnit.
- Nebojte se ptát. Otevřený rozhovor s veterinářem pomůže lépe pochopit zdravotní stav zvířete i dostupné možnosti.
- Nespěchejte. Pokud je to možné, vyhraďte si na rozloučení dostatek času a odložte ostatní povinnosti.
- Zapojte rodinu. Děti i další členové domácnosti často potřebují možnost se rozloučit vlastním způsobem.
- Promyslete si další kroky. Některým lidem pomáhá individuální kremace, jiní dávají přednost jinému způsobu rozloučení. Praktické otázky je dobré řešit ještě předem.
- Dovolte si truchlit. Smutek po ztrátě domácího mazlíčka je přirozený. Odborníci upozorňují, že může být stejně intenzivní jako po ztrátě blízkého člověka.
O tématu, které si zaslouží více pozornosti
Péče o domácího mazlíčka nekončí jen pravidelnými procházkami, návštěvami veterináře nebo společně strávenými roky. Součástí odpovědnosti je bohužel i rozhodování v okamžiku, kdy už léčba nedokáže vrátit kvalitu života.
Ať už se rodina rozhodne jakkoli, odborníci se shodují na jednom: nejdůležitější je myslet na potřeby samotného zvířete. Protože někdy může být tím největším projevem lásky právě schopnost nechat svého čtyřnohého parťáka odejít důstojně, bez bolesti a v prostředí, kde se cítil doma.
Marta Molínová
Foto: foto1-scaled-e1783191103405.jpg
