Na konci roku 2025 došlo k výrazné změně možností léčby mnohočetného myelomu (MM) díky schválení úhrady jednoho z nejúčinnějších léků – daratumumabu – u nemocných s nově diagnostikovaným MM. Jde o cílenou protilátku proti nádorovým buňkám způsobujícím tuto nemoc. V kombinaci s dalšími již používanými léky a transplantací periferních kmenových buněk se výrazně změnila prognóza přežití s touto krevní nádorovou nemocí, která dokáže bez léčby nemocného zabít již do 1–2 let.
Dosavadní léčba dokázala tuto situaci změnit s posunem průměrného přežití na cca 6 let. Příchodem možnosti použít v ČR daratumumab (s plnou úhradou zdravotními pojišťovnami) ihned po stanovení diagnózy MM se posunul odhadovaný průměr doby přežití bez relapsu (návratu nemoci) až na 17 let. Současně je nutné uvést, že MM postihuje zejména seniory ve věku kolem 65–67 let.
Mnohočetný myelom je nemoc známá již od 2. poloviny 19. století. Jedná se o nádorové onemocnění pocházející z krevních buněk zodpovědných za naši imunitu. Jde o jeden typ bílých krvinek, které jsou dominantně zodpovědné za tvorbu protilátek, tedy za naši imunitu. Tyto nádorově změněné plazmatické buňky však produkují vadnou protilátku, kterou nazýváme paraprotein. Ten ztrácí svoji schopnost bránit rozvoji infekce, a navíc může vážně poškozovat ledviny. Dále tyto nádorově změněné plazmatické buňky produkují speciální působky vedoucí k poruše kostní přestavby (zvýšenému odbourávání kostní hmoty – osteolýze) s tvorbou ložisek („děr“) v kostech a k jejich následným zlomeninám, projevujícím se v případě postižení obratlů bolestmi v zádech. Odtud pramení zlidovělý název „kostižer“.
Plazmatické buňky se tvoří v kostní dřeni. Při jejich nadměrném růstu může dojít k útlaku ostatní krvetvorby, což se projeví nedostatkem červených krvinek (erytrocytů) – tedy anémií.
Mezi tři základní klinické projevy myelomu tedy patří:
- anémie projevující se postupně se zhoršující slabostí, dušností a bledostí;
- bolesti v zádech, které se progresivně horší;
- porucha funkce ledvin s otoky dolních končetin, očních víček, s poruchami močení atd.
Kromě projevů anémie jsou první klinické projevy dosti různé, proto se často stává, že tito nemocní přicházejí na specializované pracoviště (hematoonkologii) vcelku pozdě, protože lékaři primárního kontaktu nespojí tyto projevy s poruchou krvetvorby. Proto Česká myelomová skupina (CMG) léta podporuje projekt časného záchytu myelomu – Projekt CRAB, který má dominantně za úkol informovat právě lékaře prvního kontaktu o této vzácné nemoci, kterou v ČR nově onemocní ročně cca 650 lidí.
Může tomu nějak napomoci i sám pacient? Toto je velmi složitá věc, protože nechceme v naší populaci vytvářet paniku. Nejčastějším prvním projevem jsou stupňující se bolesti zad při postižení obratlů s jejich kompresivními zlomeninami. Koho však v seniorském věku nebolí záda, že? Nemůžeme se ani moc opřít o rodinnou anamnézu, protože zde nebyla prokázána dědičnost. Nejedná se ani o nakažlivé onemocnění.
Diagnóza se opírá o rtg. snímek bolestivé oblasti a vyšetření krve. Definitivní diagnózu potvrdí vyšetření kostní dřeně. Typickou známkou MM je tvorba tzv. paraproteinu zachytitelného v krvi, na což může upozornit vysoká hodnota celkové bílkoviny v biochemickém vyšetření krve. Proto apelujeme na pravidelné preventivní prohlídky se základním krevním vyšetřením, které dokáží u velké části nemocných vést k vyslovení podezření na MM. Myelom sice postihuje spíše starší populaci, nicméně se může objevit i u lidí ve věku kolem 40–50 let, proto by se pravidelné prohlídky měly týkat již lidí od 40 let. Zejména u nemocného se zhoršujícími se bolestmi zad trvajícími déle než měsíc jsou proto kromě rtg. snímku doporučovány základní krevní testy u praktického lékaře cílené na tuto nemoc.
Časnost diagnózy jednoznačně koreluje s výsledky léčby, a to nejen v délce přežití, ale zejména v kvalitě života.
Vzhledem k tomu, že není definován jasný vyvolávající faktor, nelze přesně definovat jiná konkrétní preventivní opatření. Obecně platí pravidlo vyvarovat se známých kancerogenních vlivů. Rovněž dlouhodobý stres může být určitým vyvolávajícím momentem.
MUDr. Jan Straub, 1. interní klinika – klinika hematologie VFN v Praze
Foto: Shutterstock
