Zatímco sezóna respiračních nákaz (chřipka, covid-19) pomalu doznívá a jejich čas přijde opět na podzim, jaro patří především přípravě na hrozby číhající v přírodě a v revizi celoroční ochrany.

Právě v předjaří je proto ideální čas pro zahájení nebo dokončení očkovacího schématu proti klíšťové encefalitidě, aby si tělo stihlo vytvořit dostatečnou hladinu protilátek před hlavní sezónou aktivity klíšťat. Očkování proti klíšťové encefalitidě lze sice zahájit kdykoli, ale zimní a jarní měsíce jsou pro to nejvhodnější. Klidnější předjaří navíc nabízí prostor pro dodržení režimových opatření – po každém očkování se totiž doporučuje několik dní fyzického klidu, což se v období vrcholících letních dovolených a sportovních výkonů plánuje mnohem hůře.

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění centrální nervové soustavy. Specifická léčba neexistuje, lékaři mohou pouze zmírňovat příznaky. Jedinou specifickou prevencí je očkování.  „Ideální je načasování očkování proti klíšťové encefalitidě z důvodu nástupu ochrany ještě před obdobím aktivity klíšťat, která virus klíšťové encefalitidy přenášejí. Proto tedy chladné období roku je ideální. Solidní ochrana proti viru klíšťové encefalitidy nastupuje asi 14 dnů po 2. dávce základního schématu,“ uvádí MUDr. Hana Tkadlecová, epidemioložka z očkovacího centra Avenier.

Pokud tedy lidé zahájí očkování nyní, mohou být chráněni ještě před nástupem sezony aktivity klíšťat, která začíná, pokud teploty překročí 5 °C. Základní očkování se skládá ze tří dávek. Druhá dávka následuje 1–3 měsíce po první, třetí za 5–12 měsíců. Přeočkování je nutné po 3, nebo 5 letech podle věku a počtu přeočkování. Největším problémem zůstává nedokončování schématu. „Bohužel vidíme, že k prvnímu přeočkování se nedostaví ani pětina pacientů. Přitom právě dodržení očkovacího schématu je zásadní,” upozorňuje MUDr. Dita Smíšková, z Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Bulovka.

„Česká republika je silně endemickou oblastí pro klíšťovou encefalitidu. Nemáme již v republice žádnou oblast, kde by infikovaná klíšťata nemohla být,“ doplňuje infektoložka MUDr. Dita Smíšková. Přestože je riziko vysoké, proočkovanost populace stále nedosahuje ideálních hodnot, což potvrzuje i nová Národní očkovací strategie pro období 2025–2029.

Očkování dospělých v ČR: přehled doporučení

Očkování by nemělo být vnímáno jako téma výhradně dětského věku nebo seniorů. Je chybou zaměřit se s ochranou pouze na tyto skupiny. Onemocnění může mít zásadní zdravotní dopady i na osoby v produktivním věku. A nejen to, kvalitu jejich života mohou kvůli výpadku příjmů a dlouhodobé rekonvalescenci ovlivnit i ekonomické dopady.

• Klíšťová encefalitida: Významná část případů klíšťové encefalitidy je zaznamenávána u lidí nad 35 let, přičemž u starších dospělých bývá průběh závažnější.
• Pneumokokové nákazy: Bakteriální zápaly plic hrozí celoročně, zejména seniorům a lidem s chronickým onemocněním. Jaro je vhodným časem pro toto očkování, aby byl organismus chráněn i mimo hlavní virovou sezónu.
• Virová hepatitida (žloutenka): U dospělých je klíčová zejména hepatitida typu B, u níž hrozí přechod do chronického stadia. Pokud lidé nebyli očkováni v dětství, doporučuje se schéma tří dávek. Hepatitida typu A je pak rizikem nejen při cestách, ale i v běžném životě (nemoc špinavých rukou). Pro vnímavé jedince je vhodné schéma dvou dávek, případně lze využít kombinovanou vakcínu proti oběma typům (A+B).
• Meningokokové nákazy: Agresivní infekce, které mohou mít fatální průběh během několika hodin. Očkování je doporučováno zejména dospívajícím a mladým dospělým, ale i lidem s oslabenou imunitou.
• RS viry: Ačkoliv je virus aktivní hlavně v zimě, konzultace s lékařem a plánování vakcinace právě teď zajistí klidnější podzim. Nově je očkování hrazeno pro seniory (60+) a rizikové skupiny.

Nemoc / Vakcína	Věková skupina	Schéma / Přeočkování	Úhrada ze zákona	Příspěvek
Klíšťová encefalitida	18–49 let	3 dávky (základní schéma) + booster každých 3–5 let	Hradí si pacient	až 1 000 Kč
Klíšťová encefalitida	50+ let	3 dávky (základní schéma) + přeočkování každých 3–5 let	Plně hrazeno	–
Tetanus	Všichni dospělí	1 dávka (booster) po 10–15 letech	Plně hrazeno	–
Pneumokoky	65+ let	1 dávka (vybrané vakcíny)	Plně hrazeno	–
Virová hepatitida A + B	Dospělí	3 dávky (v měsících 0, 1, 6)	Hradí si pacient	až 1 000 Kč
Meningokoky (A,C,W,Y / B)	Dospělí (zejm. rizikoví)	1–2 dávky dle typu vakcíny a rizika	Hradí si pacient	až 1 000 Kč
RSV	60+ let / rizikoví	1 dávka (před sezónou)	Hradí si pacient	až 1 000 Kč
Černý kašel	Všichni dospělí	min. 1 dávka v dospělosti	Hradí si pacient	až 1 000 Kč

Úhrady a příspěvky zdravotních pojišťoven 2026

Finanční bariéra pro očkování se v posledních letech výrazně snižuje. Pojišťovny v rámci svých preventivních programů pro rok 2026 nabízejí široké spektrum příspěvků, které lze kromě klíšťové encefalitidy využít například na očkování proti virové hepatitidě (žloutence), meningokokovým nákazám, pneumokokům nebo proti RS virům. Osoby nad 50 let mají očkování proti klíšťové encefalitidě plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pro ostatní skupiny nabízejí pojišťovny štědré příspěvky z fondů prevence. Příspěvky se zpravidla vztahují na očkování nehrazená z veřejného pojištění a lze je čerpat na jednotlivé dávky v rámci očkovacího cyklu.

Praktické doporučení pro jarní období:

• Zkontrolovat očkovací průkaz, zda bylo dokončeno základní schéma.
• Ověřit termíny posledních dávek očkování, zda není třeba přeočkování.
• Prověřit nárok na úhradu nebo příspěvek v rámci preventivního programu u své zdravotní pojišťovny.
• Naplánovat očkování s předstihem s praktickým lékařem, nebo v očkovacím centru.

Praktický lékař by měl aktivně zkontrolovat platnost očkování proti tetanu a doporučit další vhodnou ochranu (klíšťová encefalitida, pneumokoky) podle věku a zdravotního stavu pacienta v rámci preventivní prohlídky. Mezi tím je ale vhodné být v tomto ohledu aktivní a zkontrolovat očkovací průkaz, případně ověřit potřebu očkování telefonicky s praktickým lékařem.

Marta Molínová

Foto: Shutterstock