Mnozí lidé vítají chladnější počasí s nadšením. Těší se, že jim přestanou otékat nohy. Kvůli častému výskytu těchto příznaků chronického žilního onemocnění v české populaci může vzniknout dojem, že jde o normální jev. Tak to ale není.
O nohy je třeba starat se nejen v létě, ale po celý rok. Otoky nohou, metličky a křečové žíly jsou nejen neestetické, ale i zdravotně alarmující. Příčinou vzniku metličkových žilek je oslabení žilních stěn, které ztrácejí svoji pevnost a pružnost. Souvisí to se zánětem žilní stěny. Pokud nejsou cévy dostatečně pružné a nemají dost kolagenu a elastinu, mohou se za určitých okolností rozšiřovat. Jestliže se problém týká velkých žil, vznikají klasické křečové žíly (varixy).
Metličkami to většinou nekončí
Chronické žilní onemocnění s chladnějším počasím nezmizí. Více než polovině pacientů se chronické žilní onemocnění pomalu zhoršuje a přechází do dalších stadií. „Od nultého stádia v podobě dočasných otoků, těžkých nohou a bolestí nohou, přes první stadium vyznačující se viditelnými metličkovými žilkami, druhé stadium s křečovými žilami, třetí stadium s trvalými otoky až po čtvrté stadium s kožními změnami a páté a šesté stadium s bércovými vředy. Nemocní mohou některá stadia přeskočit. Důležité je proto vyhledat lékaře už při prvních příznacích, které přinášejí diskomfort,“ vysvětluje MUDr. David Ručka, Ph.D., angiolog, kardiolog a certifikovaný lymfolog, z Cévní ambulance Mělník.
Chronické žilní onemocnění je dlouhodobá nemoc žil, nejčastěji na nohou, která postihuje až 60 % české populace. Dochází při něm k poruše odtoku krve z nohou směrem k srdci. Zpočátku se může projevovat pocitem těžkých a bolavých nohou nebo nočními křečemi. Postupem času přechází onemocnění do dalších stadií, při nichž se zpravidla objevují metličky a křečové žíly. Mezi nejzávažnější projevy patří kožní změny a ekzémy, trvalé otoky a bércové vředy
Zhubnutím lze zpomalit postup nemoci
Pro zdraví žil je důležité vyhýbat se vysoké zátěži – ať už v podobě nošení těžkých břemen, nebo vlastní nadváhy. Lidem trpícím nadváhou či obezitou a nedostatkem pohybu se krev obtížněji vrací z žil v nohách zpátky k srdci. Nohy je pak mohou bolet, otékat, objevovat se na nich metličky a křečové žíly. Nadváha a obezita sice nejsou jedinými příčinami vzniku chronického žilního onemocnění, ale pro žilní systém představují velkou zátěž. Ze studie, která proběhla v ordinacích českých praktiků, vyplynulo, že 45 % lidí s touto nemocí trpí obezitou.
V případě projevů chronického žilního onemocnění je v každém případě vhodné na základě konzultace s praktickým lékařem zvážit dlouhodobé užívání venofarmak (léků na posílení žilních stěn a zamezení vzniku jejich zánětu), nosit kompresní punčochy a upravit životní styl.
Jak zlepšit kondici žil
Na rozdíl od tepen musí žíly tlačit krev nahoru proti gravitaci. To je možné díky kmitání žilních chlopní, které při rozšíření žilních stěn nepracují dost účinně. Důležité je pomoci žilám v jejich práci odvádět krev nahoru k srdci. Lékaři doporučují dodržovat po celý rok tzv. režimová opatření, která podpoří tento žilní návrat.
- Důležité je mít nohy neustále v pohybu, ideální je každodenní chůze, plavání, nordic walking, běžkování.
- Lidé s chronickým žilním onemocněním by se měli vyhnout přímému působení tepla v sauně nebo v horké koupeli.
- Vhodné je nosit volnější, neškrticí oblečení a boty s nízkými podpatky.
- Pro zmírnění obtíží pomáhají jemné masáže nohou prováděné od kotníků směrem ke kolenům.
- Na konci dne odpočívat s nohama ve vyvýšené poloze, aby se krev mohla dobře vracet zpět
- Snadné pohyby nohou zaručeně pomohou – žilní gymnastika
Komplexní péče o nohy zahrnuje cviky zaměřené na zlepšení průtoku krve v dolních končetinách, které se dají dělat kdykoliv, ať už vestoje, vsedě nebo vleže. Při žilní gymnastice se zapojují lýtkové svaly, které masírují žíly, podporují cirkulaci krve, a tím pomáhají s návratem žilní krve do srdce a přinášejí úlevu. Tyto cviky na nohy je ideální provádět v situacích, kdy krev stagnuje v žilách dolních končetin i po nich. Žilní gymnastika a další režimová opatření jsou vhodné nejen kvůli zlepšení akutních projevů, ale také jako prevence zhoršování žilního onemocnění.
Návštěvu lékaře není radno oddalovat
Aby se příznaky chronického žilního onemocnění dále nezhoršovaly a následující léto se neobjevily v ještě závažnější podobě, je důležité kromě ozdravění životního stylu navštívit praktického lékaře. Ten může předepsat venofarmaka (léky na posílení žilních stěn a zamezení vzniku zánětu žilní stěny vhodná pro dlouhodobé užívání) a vypsat poukaz na vhodné kompresní punčochy s úhradou zdravotní pojišťovny. Kompresní punčochy vyvíjejí tlak na povrchové žíly a podporují tak lepší návrat krve směrem k srdci. V případě další konzultace je možné se obrátit na specialisty.
Zdroje:
Karetová et al. Doporučený diagnostický a terapeutický postup pro všeobecné praktické lékaře: Chronické žilní onemocnění – Novelizace 2021. SVL ČLS JEP Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2021.
Robertson, Lindsay & Boghossian, Shahe & Evans, C. & Lee, Aj & Allan, Paul & Ruckley, V. & Fowkes, F. (2011). Incidence and Risk Factors for Development of Varicose Veins in the General Population: Edinburgh Vein Study. Journal of Vascular Surgery – J VASC SURG. 53. 254-254. 10.1016/j.jvs.2010.11.011. https://www.researchgate.net/publication/251595964_Incidence_and_Risk_Factors_for_Development_of_Varicose_Veins_in_the_General_Population_Edinburgh_Vein_Study
Malý, R. Zafarová Z. Chronické žilní onemocnění v české reálné praxi – výsledky průzkumu CVDcontrol II u praktických lékařů z roku 2022; Causa Subita 2023. https://medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2023/04/07.pdf
Marta Molínová
Foto: Schutterstock
