Stres, námaha nebo těžší infekce mohou být příčinou vzniku mikroskopických trhlinek ve střevní stěně, kudy unikají do těla nežádoucí látky a spouští imunitní reakci. Tento stav, označovaný jako propustné střevo, může ovlivnit nejen trávení, ale i imunitu a psychiku.
Rychlé občerstvení obsahující aditiva a konzervanty, stres v práci a minimum spánku přitom tvoří trojkombinaci, která střevní bariéru oslabuje nejčastěji. A v létě po střevních infekcích, například po cestovatelském průjmu nebo salmonelóze z grilování v důsledku nedostatečné tepelné úpravy masa či vajec, bývá dočasné narušení střevní bariéry ještě častější.
“K narušení střevní bariéry může dojít překvapivě rychle – už po jednom stresovém dni, náročném sportovním výkonu nebo těžší infekci. A pokud si člověk v dobré víře ‚pomáhá‘ nevhodnou samoléčbou, může si stav ještě zhoršit,“ říká Mgr. Pavla Horáková, vedoucí online poradny Lékárna.cz. Příznaky propustného střeva bývají nenápadné a snadno se zamění za jiné potíže. „Patří mezi ně nadýmání, střídání průjmu a zácpy, potravinové intolerance, syndrom dráždivého tračníku, ale také chronická únava, mlhavé myšlení, bolesti hlavy, migrény, bolesti kloubů a svalů, zhoršení příznaků autoimunitních nemocí, náladovost, deprese, hormonální výkyvy nebo kožní problémy,“ vyjmenovává Horáková. „Když lidé volají do online poradny Lékárna.cz s těmito obtížemi, ptáme se jich na jídelníček, spánek, stresové zátěže a užívané léky. Zjišťujeme, zda jde o opakující se nebo zhoršující se stav, a doporučujeme individuální kroky ke zlepšení stavu střevní sliznice,“ dodává Horáková.
Propustné střevo nemusí znamenat jen únavu a zažívací potíže
Může vyvolat záněty, ovlivnit psychiku i zhoršit průběh některých nemocí (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, alergie, ekzémy). U zdravých lidí jde často o dočasný stav, ale pokud se opakuje nebo se spojí s dalšími rizikovými faktory, může přerůst v dlouhodobé narušení a přinést chronické obtíže.
Méně průmyslově zpracovaných potravin a podpora regenerace
Základem obnovy střevní sliznice je úprava jídelníčku – omezit průmyslově zpracované potraviny, lepek, alkohol a přebytek cukru, přidat ryby, zeleninu, omega-3 a fermentované potraviny, dočasně vynechat možné alergeny (mléko, sóju, vejce). Důležitý je dostatek spánku, méně stresu, omezení alkoholu a léků typu ibuprofen, přiměřený pohyb a trpělivost – první zlepšení lze pozorovat během týdnů, úplná regenerace často trvá měsíce. „Zdravá střevní mikroflóra je základ. Pokud ji nedoplňujeme přirozeně, například kysanými produkty, je vhodné sáhnout po doplňcích s probiotiky a prebiotiky – ideálně s kmeny jako Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii či Bifidobacterium longum a s prebiotiky typu inulin, FOS nebo GOS,“ doporučuje Horáková. Prospěšné mohou být i zinek, vitamín D, sléz, heřmánek, aloe nebo kvercetin.
Chyby při samoléčbě: projímadla a diety
„Mezi ty největší patří nadužívání projímadel ve snaze střevo „očistit“. Časté vyprazdňování mechanicky poškozuje střevní sliznici, narušuje mikrobiom a zhoršuje propustnost. Problémem jsou i extrémní diety, které dlouhodobě omezují vlákninu, nebo příliš vysoké dávky některých doplňků – třeba kurkumy. A lidé často zapomínají, že i stres má na střeva zásadní vliv,“ upozorňuje Horáková.
Marta Molínová
Foto: Shutterstock
