Antibiotická léčba, stresově vypjaté období či daleká cesta do exotických krajin, kde se hygienické a stravovací návyky značně liší od těch, na které jsme zvyklí. Čas od času je střevní mikrobiom vystaven situacím, během kterých je zkrátka potřeba vědomě podpořit jeho vnitřní stabilitu a rovnováhu.
V našich střevech žije přibližně 100 bilionů mikroorganismů – od virů přes houby a prvoky až po bakterie známé jako probiotika. Toto pestré společenství zvané střevní mikrobiom podporuje imunitu, trávení i obranu proti patogenům. Aby však správně fungovalo, potřebuje vlákninu, oligosacharidy, polysacharidy a další látky, které souhrnně označujeme jako prebiotika, jež mikroorganismům slouží jako potrava. Pokud je rozmanitost či přísun stravy nedostatečný, je možné mikrobiomu pomoct prostřednictvím vhodných doplňků.
„Klíčovým faktorem pro zdraví střevního mikrobiomu je jeho dostatečná rozmanitost. Pokud jsou střeva oslabená a mikrobiální diverzita snížená, lze ji podpořit například širokospektrálními probiotiky. Ta obsahují různé druhy a kmeny bakterií, které přispívají k optimálnímu fungování střev. Přestože probiotika trávicím traktem spíše procházejí, než aby ho trvale osidlovala, rovnováhu mikrobiomu podporují tím, že vytvářejí příznivé prostředí pro růst žádoucích bakterií, modulují imunitní systém a pomáhají potlačovat patogenní mikroorganismy. Pravidelné užívání probiotik tak představuje jeden z účinných způsobů, jak obnovit přirozenou rovnováhu střevního prostředí, zejména v kombinaci s prebiotiky a pestrou stravou,“ komentuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu ve společnosti Chromozoom.
Na trhu se objevují i takzvaná probiotika na míru. Každý mikrobiom je však velmi individuální, svou roli hraje genetika, stravovací návyky, aktuální psychický stav nebo také prostředí. Ideální složení je proto vysoce specifické a nelze přesně určit, jak by měl ideální mikrobiom u daného člověka přesně vypadat. „Z aktuálních studií navíc vyplývá, že žádoucích změn mikrobiomu člověk dosáhne spíše upravením stravovacích návyků než krátkodobou suplementací probiotik na míru,“ dodává Procházková. Doplňování probiotik a prebiotik ale není jen tak! Velmi důležitý je důvod i délka suplementace.
Kdy je prevence na místě?
Genetička upozorňuje, že je třeba k probiotikům přistupovat zodpovědně: „I u probiotik platí „všeho s mírou“ – některé studie totiž naznačují, že nadměrné nebo nevhodné užívání probiotik může naopak vést ke snížení mikrobiální diverzity, nebo nerovnováhy.“ Nadměrný příjem probiotik a prebiotik navíc může vést k zažívacím obtížím, jako je nadýmání, plynatost nebo také průjem. Existují však i situace, kdy je prevence zkrátka na místě. Jednou z nich je například cestování do exotických krajin. Aby člověk předešel nepříjemným zažívacím problémům způsobeným neznámým prostředím, je vhodné začít doplňky stravy užívat i několik dní před samotnou cestou. Mikrobiom se tak dostatečně obrní a nebude zaskočen výskytem nových virů a bakterií. Také v případě dočasně zvýšeného stresu, těhotenství a kojení či antibiotické léčby je odborníky doporučováno posílit střevní mikrobiotu pomocí probiotik a prebiotik.
Pokud ale člověka trápí pravidelné střevní obtíže, místo samoléčby by měl problém řešit s odborníkem. Příčiny totiž mohou být různé – od oslabeného imunitního systému přes lehké otravy a dočasné infekce až po potravinové intolerance či autoimunitní poruchy. Každá z těchto situací vyžaduje specifický přístup, který prostá suplementace určitě nenahradí, naopak může problém o to více zhoršit. „Odborník může dále doporučit komplexní testy, jako je testování potravinových intolerancí, či analýza střevního mikrobiomu,“ komentuje genetička. V rámci rekonvalescence poté odborník stanoví vhodnou terapii.
Nejdůležitější je kvalita výrobků
Na co si dát při výběru vhodných doplňků především pozor? Na trhu existuje velké množství suplementů, jejichž kvalita se kus od kusu velmi liší. Prvním ukazatelem, podle kterého vybírat, je čitelnost a jasnost složení. Genetička připomíná, že by na produktu měl být vždy uveden seznam bakteriálních kmenů, včetně rodů a druhů, příkladem Lactobacillus rhamnosus GG, množství živých organismů uvedené v CFU, tedy colony-forming units, na dávku, nejlépe v řádu miliard, trvanlivost a bezpečnostní certifikace, jako jsou ISO či GMP. „Produkt by měl také informovat o výskytu alergenů, konzervantů nebo jiných nežádoucích látek. Je vhodné si rovněž dohledat klinické důkazy a ověřit si důvěryhodnost výrobce. U prebiotik je potřeba se také podívat na informace ohledně typu vlákniny, zda se jedná například o inulin, který ve střevech představuje zdroj energie pro prospěšné bakterie (zejména bifidobakterie) či FOS neboli fruktooligosacharidy, jež slouží jako fermentovatelný substrát pro střevní bakterie a které podporují růst přirozené mikrobioty. Vhodné je, aby doplňky stravy obsahovaly také rostlinné extrakty jako fenykl a borůvka, a to hned z několika důvodů. Fenykl přispívá ke snížení nadýmání a podporuje normální funkci trávicího traktu, zatímco borůvka vyniká pozitivním účinkem na zdraví sliznic a mikrocirkulaci. V Chromozoom jsme vyvinuli probiotika a prebiotika ve formě jednoho doplňku stravy Probiotics+, který obsahuje vše, co střeva v danou chvíli skutečně potřebují,“ vysvětluje genetička.
Marta Molínová
Foto: Adobe Stock
