„Právě psychická i fyzická pohoda hraje významnou roli v pooperační rekonvalescenci a zvládání situací spojených s vyvedením stomie. V praxi můžeme vidět, že pacienti, kteří se věnují pravidelnému kondičnímu cvičení, mají méně komplikací, rychleji se vracejí do běžného života a stomii rovněž lépe přijmou. Proto vnímáme zvýšenou pohybovou aktivitu stomiků jako žádoucí a pro lepší rekonvalescenci téměř nevyhnutelnou,“ popisuje stomická sestra Ivana Mošovská.

S fyzioterapií je vhodné začít již před operací

Podle odborníků je vhodné začít s pohybovou aktivitou již před samotnou operací vývodu. Cílem předoperační přípravy je ve většině případů zlepšit celkovou kondici pacienta. Dva měsíce před plánovaným zákrokem by se tak měl věnovat aktivitám, jako je chůze, jízda na kole, procházky v přírodě, případně plavání. Důležitý je i nácvik dechové gymnastiky, jež pomůže pacientovi snížit pooperační bolest, prokrvit operovanou oblast, a tím urychlit proces hojení

„Cílem fyzioterapie v prvních dnech po operaci je pak nácvik vykašlávání, dechová gymnastika a nácvik pohybu pacienta na lůžku neboli vertikalizace. Při ní si pacient s fyzioterapeutem nacvičí pohyb na lůžku, otáčení z boku na bok, pohyb z boku do sedu, ze sedu do stoje a chůzi. Dalším důležitým bodem je nácvik vykašlávání, při němž musí pacient stisknout operační ránu dlaní své ruky, čímž sníží bolestivost rány při vykašlávání,“ uvádí fyzioterapeutka Michaela Matěková.

Po prvních dnech pak fyzioterapie přechází do fáze zaměřené na celkovou kondici pacienta a její návrat k předoperačnímu stavu. Pacienta čekají jednoduché skupiny cviků, které jsou voleny tak, aby posílily svalový korzet trupu a také svaly dolních a horních končetin. „Cvičení je sestaveno tak, aby nedocházelo k přetížení svalů stěny břišní. Snižujeme tak riziko vzniku parastomální kýly, která je velmi častou komplikací,“ dodává fyzioterapeutka.

Návrat k aktivnímu pohybu

Vedle fyzioterapie v období po operaci odborníci více než doporučují i návrat k běžným sportovním aktivitám. Začít je vhodné s nenáročnými aktivitami. Ideální je turistika, cyklistika, plavání, pilates nebo jóga. Vhodné je zařadit kompenzační cviky, které jsou důležité pro správné držení těla. Stomičtí pacienti mají totiž podle stomické sestry Ivany Mošovské tendenci naklánět se na stranu, kde mají udělaný vývod, což nejenže vede k bolestem zad, ale může docházet i k jiným ortopedickým komplikacím.

K základním cvikům, které by měli stomici provádět, patří rovněž posilování pánevního dna, například prostřednictvím Kegelových cviků. „Cvičit pánevní dno by měly nejen ženy, týká se to i mužů. Zvlášť důležité je toto cvičení u pacientů s takzvanou dočasnou stomií. Po zanoření stomie zpět do dutiny břišní se střevo vrací ke své přirozené funkci a nácvik pánevního dna, zvláště pak trénink svěračů konečníku, zabrání inkontinenci stolice,“ vysvětluje fyzioterapeutka Michaela Matěková.

Naopak mezi sporty a fyzické aktivity, které odborníci nedoporučují, patří cviky na břiše či různé bojové sporty a také silové sporty, při nichž se zvedají těžká břemena.

Nezapomínejte na správnou přípravu před sportem

Až na popsané výjimky tak nejsou stomici v pohybových aktivitách významně omezeni. Než vyrazí za sportem, by přesto měli pamatovat na pár základních pravidel. Vhodné je zejména upravit příjem potravy, aby byla nutričně vyvážená, vyhýbat se nadýmavé stravě a dopřát si i dostatek tekutin.

Doporučena je též výměna stomického sáčku. „Díky modernímu řešení je dnes možné věnovat se sportu bez obav. Stomické pomůcky jsou designované tak, aby se jejich uživatelé nemuseli bát protečení ani při náročnějších pohybových aktivitách. Není třeba mít obavy ani o dostatečnou přilnavost, a to nejen při sportu na souši, ale třeba právě i v bazénu,“ dodává Olga Komínková ze společnosti HARTMANN – RICO, která je distributorem stomických pomůcek Dansac.

 

Nela Kleinová

Foto: Hollister