Vlastníci pozemků v tom ale nejsou sami, údržbě ochranného pásma kolem vedení se na svém distribučním území intenzivně věnuje i společnost EG.D ze skupiny E.ON. Každoročně do těchto prací investuje více než 110 milionů korun.

„Jen vloni došlo na našem distribučním území k sedmi kalamitám způsobených extrémními klimatickými jevy. Kvůli silnému větru nebo těžkému sněhu na mnoha místech popadaly stromy a větve na elektrické vedení a způsobily nejen řadu poruch, ale také značné škody. Náklady na opravu poškozeného vedení se pak u každé z nich pohybovaly v milionech korun. Údržba ochranného pásma kolem vedení pomáhá tyto poruchy a škody eliminovat a zároveň hraje klíčovou roli i z pohledu bezpečnosti lidí. Proto ročně do údržby ochranného pásma investujeme více než 110 milionů korun,“ vysvětluje David Šafář, člen představenstva EG.D ze skupiny E.ON.

„Povinnost udržovat ochranné pásmo kolem vedení je zakotvena v energetickém zákoně. Je to důležité hlavně kvůli zajištění stabilních a bezpečných dodávek elektrické energie. Ochranné pásmo chrání nejen vedení samotné, ale zajišťuje nám také snadný přístup k našim zařízením, aby naši pracovníci mohli případné poruchy co nejrychleji odstraňovat,“ přibližuje Petr Nováček, vedoucí řízení údržby a oprav ve společnosti EG.D ze skupiny E.ON. „Navíc pokud ochranné pásmo není dobře servisováno a vegetace se dotýká vedení, tak kombinace vlhkého počasí a nedodržení bezpečné vzdálenosti dřeviny od vodičů může být velice snadno příčinou úrazu elektrickým proudem,“ varuje Petr Nováček.

Velikost ochranného pásma se liší podle druhu vedení

V případě nízkého napětí má ochranné pásmo vzdálenost jednoho metru. U vedení vysokého napětí je ochranné pásmo vymezeno vzdáleností sedmi metrů od krajních vodičů a u vedení velmi vysokého napětí je to pak dvanáct metrů na obě strany od krajních fázových vodičů. Veřejnost může zjistit, jaký typ vedení prochází přes jejich pozemek, na internetových stránkách EG.D. Jestliže mají na své parcele zařízení EG.D, zobrazí se jim po kliknutí na jejich pozemek soubor s informacemi, včetně přehledného schématu, které zobrazuje ochranné pásmo vedení a bezpečnou vzdálenost.

„Lidé by se v ideálním případě měli úpravám vegetace na svých pozemcích věnovat pravidelně, používat ochranné pomůcky, případně pracovat ve dvojici. Kácení vzrostlých dřevin by měli majitelé pozemků provádět ideálně v období vegetačního klidu, které trvá zpravidla do konce března. Ořezy mohou dělat celoročně. Vždy by pak měli dodržovat maximální bezpečnost,“ vysvětluje Petr Nováček.

Monitorovat přebujelou vegetaci pomáhají i letecké snímky

Pokud si majitelé pozemků na úpravy vegetace netroufají, měli by práci svěřit odborníkům. Pomoci jim v tom dokáže i distributor, zejména zajištěním vypnutí dotčeného zařízení. Takových žádostí eviduje EG.D na svém distribučním území stovky ročně.

„Naši odborníci v terénu pravidelně systematicky vyhodnocují technický stav vedení i vegetace kolem. Předcházíme tak poruchám a zarostlá místa necháváme podle potřeby prořezávat,“ dodává Petr Nováček. Vytipovávat lokality s přerostlou vegetací podél vedení pomáhají energetikům z EG.D i data z leteckého snímkování. Na základě snímků pořízených ze vzduchu pracovníci sestaví model povrchu podél vedení. V daných koridorech pak lze jednoduše vyhodnotit, v jakém stavu se konkrétní průsek nachází a zda bude třeba zasáhnout. Cíleně tak lze udržovat aktuálně nejproblematičtější úseky. „Zaměřujeme se přitom nejen přímo na vlastní ochranné pásmo, ale hodnotíme i případné nebezpečí plynoucí od stromů stojících mimo tuto zónu,“ doplňuje Petr Nováček.

Pilotní biokoridory ukazují další možnosti

Distributor a jeho dodavatelé využívají k ořezům nejmodernější technologie. „Například v některých lokalitách práce provádí stroj navržený speciálně pro ořezy v ochranném pásmu elektrického vedení, který dosáhne až do výšky 24 metrů. Díky tomu jsou ořezy efektivnější, a navíc bezpečnější i pro samotné pracovníky,“ vysvětluje Petr Nováček.

Společnost ale hledá i jiné šetrné cesty, jak vegetaci v ochranném pásmu udržovat. „V minulých letech jsme spolu s odborníky vybudovali pilotní biokoridory pod elektrickým vedením na několika místech v jižních Čechách, kde zkoušíme různou skladbu keřů tak, abychom zachovali maximální druhovou rozmanitost a zároveň nemuseli na takových místech provádět často konvenční údržbu,“ vypočítává Denisa Litvanová, projektová manažerka v EG.D. V ekologicky cenných oblastech používá distributor co nejšetrnější metody.

„V takzvaných ekologických koridorech v ochranných pásmech našeho nadzemního vedení máme velkou příležitost pozitivně ovlivnit rozvoj biodiverzity, která je důležitá pro zachování funkčního ekosystému. Snahou je limitovat intenzivní zásahy do krajiny a více se zaměřit na vytváření stabilních a udržitelných biotopů, například selektivním kácením, anebo odstraňováním invazivních druhů,“ uzavírá Denisa Litvanová.

 

Nela Kleinová

Foto: EG.D.