„Doba, za jakou vzniká závislost na alkoholu, se značně liší. Závisí na různých faktorech, zejména na genetických predispozicích, na prostředí, ve kterém se pohybujeme a na duševním a fyzickém zdraví. Děti rodičů závislých na alkoholu si nesou obecně vyšší riziko vzniku závislosti v dospělosti. Lidé s depresemi či úzkostmi také mohou být predisponováni k rozvoji alkoholismu. Nelze podceňovat ani vlivy našeho okolí, vliv rodiny a přátel, dostupnost alkoholu, stres,“ říká lékař – internista Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, MUDr. Tomáš Kocmánek.

Podle lékaře ale není pravidlem, že každý, kdo alkohol pije nadměrně, vyvine alkoholovou závislost

„Prostředí je jeden z faktorů, který bych chtěl zdůraznit, jelikož v České republice a obzvláště na Valašsku je pití alkoholu běžnou součástí života. Takové prostředí zcela jistě přispívá k rozvoji alkoholismu,“ říká MUDr. Kocmánek. „Někteří lidé mohou vyvinout závislost na alkoholu během několika měsíců nadměrného pití, zatímco u jiných to může trvat několik let. Co se věku týče,  kritickým obdobím je dospívání a mládí, jelikož v tomto období dochází k dozrávání mozku a jeho funkcí a zásah v tomto období může mít trvalé následky. Závislost se nicméně může objevit v jakémkoliv věku.“

Dlouhodobá konzumace alkoholu je spojena s více než 200 různými nemocemi

Odhaduje se, že celosvětově je alkohol zodpovědný za asi 3,3 miliony úmrtí ročně, což je 5,9% všech úmrtí. V České republice se jedná o asi 6500 úmrtí ročně.

„Postižení jater je asi nejznámějším důsledkem konzumace alkoholu. Konečným stádiem je jaterní cirhoza, což je stav, kdy alkoholem poškozované jaterní buňky odumírají a jsou nahrazeny vazivovou tkání. Cirhoza se projevuje žloutenkou, otoky, poruchami srážlivosti krve či selháním ledvin. Zvláštním znamením jsou jako metličky vypadající rozšíření cévy na hrudníku či zesílení žilní kresby na břiše, připomínající hlavu medusy. Krev z trávicího ústrojí nemůže protékat přes játra pro jejich tvrdost a hledá si cestu, jak je obtéci. Cirhoza jater vzniká na základě dlouhodobé konzumace alkoholu a mohou se na ní podílet i jiné stavy, například infekční žloutenky či některá vzácnější dědičná onemocnění. Alkohol může však poškozovat játra i akutním zánětem, který se projevuje příznaky podobnými cirhóze, nicméně nedochází ke změně stavby jater. Tento stav je léčitelný a nemusí zanechat trvalé následky,“ doplňuje lékař.

Játra nejsou jediným orgánem postiženým pitím alkoholu

Ten může být příčinou vysokého krevního tlaku, může způsobovat arytmie, zvyšuje riziko cévní mozkové příhody. S konzumací alkoholu souvisí také zánět slinivky břišní. Tento zánět se může rozvinout nejen při dlouhodobé konzumaci alkoholu, ale i při akutním alkoholovém excesu. Dráždění trávicího traktu může vyústit v zánět žaludeční sliznice (gastritidu) projevující se bolestmi v horní části břicha.  V krajním případě může dojít k rozvoji žaludečních vředů a krvácení z nich.

„S konzumací alkoholu jsou také spojeny mnohé nádory. Lidé konzumující 3-4 alkoholické nápoje denně mívají 2-3x častěji nádorové onemocnění dutiny ústní, hltanu a jícnu, 1,5x vyšší riziko rakovinu prsu a tlustého střeva.  Za zmínku stojí také vyšší riziko karcinomu jater a slinivky. Za zmínku také stojí duševní poruchy spojené s konzumací alkoholu, jako například deprese, úzkosti a poruchy spánku.“

Kromě chronických pacientů, kteří si stav způsobili dlouhodobou konzumací alkoholu, řeší v Nemocnici AGEL Valašské Meziříčí i úrazy v opilosti. „Poměrně častým případem je, že lidé zavolají sanitku člověku ležícímu v bezvědomí. Po převozu do nemocnice se zjistí vysoká hladina alkoholu v krvi (osobně jsem zažil pacienta s 5,5 promile). Častá bývají např. krvácení do hlavy po pádu,“ dodává lékař.

Podle odborníka není dobré se utěšovat ani tím, že na srdce dobře působí kvalitní červené víno. „Pozitivním efektem alkoholu (v dávce dříve doporučované WHO) je zvýšení hladiny “hodného” HDL cholesterolu, který chrání cévní stěny před ukládáním “zlého” cholesterolu a prostřednictvím tohoto mechanismu sníží riziko. Nicméně tyto příznivé vlivy jsou také doprovázeny nepříznivými vlivy zmíněnými výše, nedá se tedy říci, že by konzumace malého množství alkoholu denně měla ve výsledku pozitivní efekt. Co se červeného vína týká, pozitivní kardiovaskulární účinek má mít nejvíce červené víno. Jako původce těchto pozitivních efektů byly označeny polyphenoly a antioxidanty obsažené ve slupce hroznů, například resveratrol. Navazující studie nicméně pozitivní efekt přesvědčivě neprokázaly,“ říká lékař a dodává, že nepříznivé účinky alkoholu na srdce se dostavují zejména ve vyšších dávkách.

„Jedná se o poruchy převodu vzruchu v srdci, vedoucí k arytmiím, které mohou být i život ohrožující.  V krajním případě může dojít až k rozvoji alkoholické kardiomyopatie, což je onemocnění srdeční svaloviny na podkladě dlouhodobého nadužívání alkoholu. Dochází k němu poškozením srdečních buněk toxickým vlivem samotné molekuly ethanolu a vlivem podvýživy spojené s alkoholismem, např. nedostatku B-vitaminů. Nemocný srdeční sval není schopen kvalitního stahu a tím pádem není schopen pokrýt nároky organismu. Typickými známkami jsou dušnost a snížená srdeční výkonnost plynoucí ze srdečního selhávání,“ vyjmenovává lékař – internista Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí, MUDr. Tomáš Kocmánek.

 

Nela Kleinová

Foto: pixelshot