Lidí, kterým hrozí selhání ledvin, bude nadále přibývat. Celosvětově se do roku 2040 stane pátou hlavní příčinou úmrtí. Častější, než rakovina, Alzheimerova choroba, diabetes, HIV a tuberkulóza.
V Česku trpí zhruba 10 % lidí chronickým onemocněním ledvin (CKD). Pokud není správně léčeno, může dojít až k selhání ledvin. Mnozí se však o své nemoci dozví až v pokročilém stádiu – protože nechodí na preventivní prohlídky, kde je možné odhalit nemoc v bezpříznakové fázi.
S cílem ukázat a vysvětlit, že vyšetření funkce ledvin je nenáročné, vznikly v Praze a Olomouci na několik dní v září bezplatné test pointy na veřejných místech. Zde se mohl nechat otestovat kdokoliv. Účelem akce, jejímž organizátorem byla společnost AstraZeneca Czech Republic s.r.o., byla podpora prevence a osvěta široké veřejnosti v oblasti chronického onemocnění ledvin. Odbornými garanty akce byli Institut klinické a experimentální medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc a celá akce se konala pod záštitou Ministerstva zdravotnictví České republiky, České nefrologické společnosti a Sdružení praktických lékařů ČR.
„Chronické onemocnění ledvin vzniká většinou civilizačními vlivy, mezi nimiž vede vysoký krevní tlak a diabetes. Selhání ledvin přitom vznikne asi u 1 promile pacientů. V polovině z těchto případů pacient nevěděl, že má nemocné ledviny. Přitom by se dalo onemocnění ledvin zjistit při preventivní prohlídce,“ vysvětluje Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., Přednosta Transplantcentra, Přednosta Kliniky nefrologie a Vedoucí Transplantační laboratoře (IKEM) a předseda České nefrologické společnosti. Prohlídku u praktického lékaře, jejíž součástí je orientační vyšetření moči, hradí pojišťovna každé dva roky. Dále u pacientů ve věku nad 50 let trpících cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárními komplikacemi je každé 4 roky její součástí i vyšetření kreatininu v krvi a odhad glomerulární filtrace.
Výsledky testování
Zájemcům provedli zdravotníci v test pointech několikaminutové vyšetření. Skládalo se z měření krevního tlaku a odběru drobné kapky krve z prstu. Přístrojový analyzátor pak během chvíle vyhodnotil, jaké jsou ve vzorku krve hodnoty kreatininu a glykémie. Všechny naměřené hodnoty posoudil přítomný lékař. Buď pacientovi sdělil, že je jeho či její riziko chronického onemocnění ledvin nízké, nebo doporučil další podrobnější vyšetření a úpravu životního stylu, jídelníčku a pitného režimu.
Celkem bylo během pěti dnů vyšetřeno 883 pacientů. 148 z nich bylo doporučeno další vyšetření: 33 pacientů si lékaři kvůli vysokému nálezu pozvali přímo na svá nefrologická pracoviště, 115 pacientům doporučili podrobnější a přesnější vyšetření u praktického lékaře. V procentuálním vyjádření se tedy jedná o 17 % osob (16,76 %), kteří měli hodnoty krevního tlaku a hladiny kreatininu a glykémie ukazující na zvýšené riziko CKD.
Lidé s rizikovými faktory jako je vysoký krevní tlak a diabetes mají výrazně vyšší riziko rozvoje chronického onemocnění ledvin. Navíc také platí, že čím více rizikových faktorů jedinec má, tím víc jeho riziko roste. To znamená, že by se o zdraví svých ledvin měli zajímat také kuřáci, lidé s nadváhou a obézní, kardiaci a každý ve věku nad 60 let. Není však výjimkou, že je onemocnění ledvin diagnostikováno u mnohem mladšího člověka.
Nela Kleinová
Zdroj: https://ekha.eu/wp-content/uploads/2022/07/RV-decade-of-the-kidney-unedited_compressed-1.pdf
Zdroj foto: Ruty Romero’s Images
Problém je v tom, že onemocnění ledvin nejde léčit, jediným doporučením bývá dieta, která vlastně zakazuje jíst a pít pomalu vše a ta pak následovně stejně škodí organizmu nedostatkem potřebných živin. No a stejně tak nejde vyléčit krevní tlak ani cukrovka a i tato onemocnění vyžadují dodržování diety. Tři nemoci, tři diety. Tak že v konečném důsledku se vlastně jen čeká, kdy dojde ke kolapsu a smrti, doktoři s tím vůbec nic nenadělají. Ano, existuje ještě jako poslední oddálení konce dyalíza, ta ale naprosto likviduje život člověka a staví ho pouze do role jakési mizerné fyzické existence, kde nemocný ve strachu a stresu čeká v lepším případě několik roků na svůj konec. Snad jedinou nadějí je transplantace, ale ta připadá v úvahu především u mladších pacientů a starší se jí jen málo kdy dočkají. Tady je zase problém s užíváním léků až do konce života. No a s tou prevencí to není tak jednoduché, vyšetření jednou za čtyři až pět let je prostě dlouhá doba a kdo se náhodou neocitne v nemocnici, nikdo ho stejně preventivně nevyšetří. Stejné je to i s tlakem, cukrovkou a dalšími nemocemi. Nedovedu si dost dobře představit, že bych chodil k obvodnímu lékaři a požadoval na něm preventivní prohlídky na všechna onemocnění. Já vidím jako hlavní problém šířením civilizačních a zhoubných onemocnění především ve stresové době ve které žijeme, konzumaci nekvalitních potravin plných jedů a chemikálií a v neposlední řadě v užívání léků, které jsou svými interakcemi a vedlejšími účinky údajně v pořadí třetí příčinou úmrtí u nás hned po onemocnění srdce a rakoviny. Dovoluji si ze své dlouhodobé zkušenosti tvrdit, že lékaři nejsou od samého počátku zjištěného onemocnění zdaleka využívány všechny možnosti léčby, které naše zdravotnictví nepochybně k dispozici má a to především z nezájmu o pacienta a vysoké finanční nákladovosti. Stejně tak časová prodleva, špatně stanovená diagnóza a léčba následkem pozdního kvalitní vyšetření jsou častou příčinou fatálních konců a úmrtí pacientů.