Selhání ledvin bude do roku 2040 pátou nejčastější příčinou úmrtí, tvrdí průzkum

Lidí, kterým hrozí selhání ledvin, bude nadále přibývat. Celosvětově se do roku 2040 stane pátou hlavní příčinou úmrtí. Častější, než rakovina, Alzheimerova choroba, diabetes, HIV a tuberkulóza.

V Česku trpí zhruba 10 % lidí chronickým onemocněním ledvin (CKD). Pokud není správně léčeno, může dojít až k selhání ledvin. Mnozí se však o své nemoci dozví až v pokročilém stádiu – protože nechodí na preventivní prohlídky, kde je možné odhalit nemoc v bezpříznakové fázi.

S cílem ukázat a vysvětlit, že vyšetření funkce ledvin je nenáročné, vznikly v Praze a Olomouci na několik dní v září bezplatné test pointy na veřejných místech. Zde se mohl nechat otestovat kdokoliv. Účelem akce, jejímž organizátorem byla společnost AstraZeneca Czech Republic s.r.o., byla podpora prevence a osvěta široké veřejnosti v oblasti chronického onemocnění ledvin. Odbornými garanty akce byli Institut klinické a experimentální medicíny, Fakultní nemocnice Olomouc a celá akce se konala pod záštitou Ministerstva zdravotnictví České republiky, České nefrologické společnosti a Sdružení praktických lékařů ČR.

„Chronické onemocnění ledvin vzniká většinou civilizačními vlivy, mezi nimiž vede vysoký krevní tlak a diabetes. Selhání ledvin přitom vznikne asi u 1 promile pacientů. V  polovině z těchto případů pacient nevěděl, že má nemocné ledviny. Přitom by se dalo onemocnění ledvin zjistit při preventivní prohlídce,“ vysvětluje Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., Přednosta Transplantcentra, Přednosta Kliniky nefrologie a Vedoucí Transplantační laboratoře (IKEM) a předseda České nefrologické společnosti. Prohlídku u praktického lékaře, jejíž součástí je orientační vyšetření moči, hradí pojišťovna každé dva roky. Dále u pacientů ve věku nad 50 let trpících cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárními komplikacemi je každé 4 roky její součástí i vyšetření kreatininu v krvi a odhad glomerulární filtrace.

Výsledky testování

Zájemcům provedli zdravotníci v test pointech několikaminutové vyšetření. Skládalo se z měření krevního tlaku a odběru drobné kapky krve z prstu. Přístrojový analyzátor pak během chvíle vyhodnotil, jaké jsou ve vzorku krve hodnoty kreatininu a glykémie. Všechny naměřené hodnoty posoudil přítomný lékař. Buď pacientovi sdělil, že je jeho či její riziko chronického onemocnění ledvin nízké, nebo doporučil další podrobnější vyšetření a úpravu životního stylu, jídelníčku a pitného režimu.

Celkem bylo během pěti dnů vyšetřeno 883 pacientů. 148 z nich bylo doporučeno další vyšetření: 33 pacientů si lékaři kvůli vysokému nálezu pozvali přímo na svá nefrologická pracoviště, 115 pacientům doporučili podrobnější a přesnější vyšetření u praktického lékaře. V procentuálním vyjádření se tedy jedná o 17 % osob (16,76 %), kteří měli hodnoty krevního tlaku a hladiny kreatininu a glykémie ukazující na zvýšené riziko CKD.

Lidé s rizikovými faktory jako je vysoký krevní tlak a diabetes mají výrazně vyšší riziko rozvoje chronického onemocnění ledvin. Navíc také platí, že čím více rizikových faktorů jedinec má, tím víc jeho riziko roste. To znamená, že by se o zdraví svých ledvin měli zajímat také kuřáci, lidé s nadváhou a obézní, kardiaci a každý ve věku nad 60 let. Není však výjimkou, že je onemocnění ledvin diagnostikováno u mnohem mladšího člověka.

 

Nela Kleinová

Zdroj: https://ekha.eu/wp-content/uploads/2022/07/RV-decade-of-the-kidney-unedited_compressed-1.pdf

Zdroj foto: Ruty Romero’s Images 

1 komentář u „Selhání ledvin bude do roku 2040 pátou nejčastější příčinou úmrtí, tvrdí průzkum

  1. Antonín

    Problém je v tom, že onemocnění ledvin nejde léčit, jediným doporučením bývá dieta, která vlastně zakazuje jíst a pít pomalu vše a ta pak následovně stejně škodí organizmu nedostatkem potřebných živin. No a stejně tak nejde vyléčit krevní tlak ani cukrovka a i tato onemocnění vyžadují dodržování diety. Tři nemoci, tři diety. Tak že v konečném důsledku se vlastně jen čeká, kdy dojde ke kolapsu a smrti, doktoři s tím vůbec nic nenadělají. Ano, existuje ještě jako poslední oddálení konce dyalíza, ta ale naprosto likviduje život člověka a staví ho pouze do role jakési mizerné fyzické existence, kde nemocný ve strachu a stresu čeká v lepším případě několik roků na svůj konec. Snad jedinou nadějí je transplantace, ale ta připadá v úvahu především u mladších pacientů a starší se jí jen málo kdy dočkají. Tady je zase problém s užíváním léků až do konce života. No a s tou prevencí to není tak jednoduché, vyšetření jednou za čtyři až pět let je prostě dlouhá doba a kdo se náhodou neocitne v nemocnici, nikdo ho stejně preventivně nevyšetří. Stejné je to i s tlakem, cukrovkou a dalšími nemocemi. Nedovedu si dost dobře představit, že bych chodil k obvodnímu lékaři a požadoval na něm preventivní prohlídky na všechna onemocnění. Já vidím jako hlavní problém šířením civilizačních a zhoubných onemocnění především ve stresové době ve které žijeme, konzumaci nekvalitních potravin plných jedů a chemikálií a v neposlední řadě v užívání léků, které jsou svými interakcemi a vedlejšími účinky údajně v pořadí třetí příčinou úmrtí u nás hned po onemocnění srdce a rakoviny. Dovoluji si ze své dlouhodobé zkušenosti tvrdit, že lékaři nejsou od samého počátku zjištěného onemocnění zdaleka využívány všechny možnosti léčby, které naše zdravotnictví nepochybně k dispozici má a to především z nezájmu o pacienta a vysoké finanční nákladovosti. Stejně tak časová prodleva, špatně stanovená diagnóza a léčba následkem pozdního kvalitní vyšetření jsou častou příčinou fatálních konců a úmrtí pacientů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.