Jaká je správná vlhkost

„Zdravá vlhkost v bytě se pohybuje někde mezi 40 a 70 %, záleží na teplotě vzduchu, zdravotním stavu členů domácnosti a dalších faktorech,” říká odborník na alergie Michal Závacký.

Vhodná vlhkost podle teploty

• 22 °C – 40 až 60 %
• 20 °C – 45 až 70 %
• 18 °C – 60 až 70 %

„Při alergii na roztoče vlhkost udržujte spíše v dolní polovině uvedeného rozmezí, protože vyšší vlhkost prospívá množení roztočů. Při nemocech dýchacích cest se naopak vlhkost může pohybovat v horní polovině rozmezí. Dýchacím cestám během nemoci totiž prospívá zvlhčování. Astmatici by měli vlhkost udržovat zhruba uprostřed spektra a vyhýbat se jejím prudkým změnám,” doporučuje.

To, zda u vás doma hrozí spíše nízká nebo vysoká relativní vlhkost vzduchu, závisí na druhu a utěsnění oken, konstrukci vnějších zdí, vlastnostech podloží, řešení ventilace i počtu osob v domácnosti.

Když je příliš vysoká

Vysoká vlhkost bývá problémem ve starých domech, kde dochází ke vzlínání vlhkosti ze země. V zimním období se ale často ozývají také obyvatelé panelových domů, nových nebo nově. zrekonstruovaných, u kterých jsou plastová okna natolik utěsněná, že nadbytečná vlhkost nemá kudy odcházet. Zvlášť pokud nejsou nainstalovány odtahy par z koupelny a kuchyně.  Samotná vysoká vzdušná vlhkost není pro člověka nebezpečná, její působení na vybavení domu ale může vytvářet příznivé podmínky pro plísně. Nejčastěji je najdete na chladných plochách v bytě, jako jsou okna nebo obvodové stěny, kde se vlhkost sráží. „Spory plísní jsou alergenem a některé výpary plísní mohou být dokonce jedovaté. Ve vlhkém a teplém prostředí se také daří roztočům, kteří patří mezi časté alergeny,” varuje Michal Závacký.

Co pomůže

• Páru z koupelny a kuchyně je vhodné okamžitě odvádět mimo budovu, například ventilátorem či digestoří. 
• Doporučuje se také každodenní několikaminutové prudké vyvětrání celého bytu. Čím je venku chladněji, tím kratší doba na vyvětrání stačí. 
• U starších domů, kde vzlíná půdní voda do zdí, je potřeba provést stavební úpravy. 
• Pokud výše zmíněná opatření nejsou možná nebo nepomáhají, může vás zachránit pořízení domácího odvlhčovače vzduchu.
• Případná ložiska plísní je potřeba ve všech případech průběžně likvidovat, aby se z nich plísně pomocí svých spor nešířily do dalších míst.

Co naopak nefunguje

• Takzvaná mikroventilace, kterou umožňují některá okna, je během zimy spíše na škodu. Zeď je kvůli ní ještě studenější, a tak se na ní sráží více vlhkosti.
• Tabletové pohlcovače vlhkosti zase trpí nízkou účinností, protože odstraní doslova pár kapek vody za den, zatímco elektrický odvlhčovač i několik litrů.

Tip: Sušení prádla v bytě přispívá ke zvýšené vzdušné vlhkosti a prádlo ve vlhkém prostředí ani dobře neuschne. V zimě se nabízí varianta sušení v bubnové sušičce, která má ale vysokou spotřebu elektrické energie. Méně obvyklým, ale o to zajímavějším řešením, je použití energeticky (i prostorově) úsporného odvlhčovače vzduchu s funkcí sušení prádla. Prádlo s ním sice uschne za dvojnásobnou dobu, ale za méně než poloviční náklady.

Když je příliš nízká

Na příliš nízkou vlhkost si stěžují zejména lidé ve starších nezateplených budovách s původními okny, která netěsní nebo zůstávají pootevřená. V zimě jimi vlhkost uniká do chladnějšího venkovního prostoru různými škvírami. Častou chybou je dlouhodobé větrání „na ventilačku“. Vzduch nejvíce vysychá, když je venku mráz a v místnosti přetopeno. Přesušováním vzduchu trpí i domy větrané vzduchotechnikou, zejména s rekuperační jednotkou. V létě vzduch vysušuje používání klimatizace.

„Při nízké vzdušné vlhkosti dochází k vysušování sliznic dýchacích cest, čímž se snižuje jejich obranyschopnost. Choroboplodné zárodky, alergeny a nečistoty pak mohou pronikat hlouběji do dýchacích cest, odkud se jich tělo obtížněji zbavuje. Vysychat mohou i oči, což má za následek pálení až řezání spojivek. Také pokožka při pobytu v suchém vzduchu ztrácí vodu. I lidé se zdravou kůží mají náhle popraskané rty nebo suché ruce, atopikům suchý vzduch zhoršuje kožní zánět a svědění. Dlouhodobé vystavování se suchému vzduchu znamená zátěž pro celé tělo. U někoho může vyvolat bolesti hlavy, u jiného únavu nebo problémy se soustředěním,” vyjmenovává dopady suchého vzduchu na zdraví Závacký.

Co pomůže

• I v tomto případě je jako první dobré změnit způsob větrání – namísto celodenně pootevřené „ventilačky“ vyvětrat krátce a pořádně.  
• Pokud tato změna nestačí, pořiďte si elektrický zvlhčovač vzduchu. „I ty nejslabší jsou schopny do vzduchu doplnit několik litrů vody za den. U přístrojů najdete údaj o zvlhčovacím výkonu a také maximální velikost místnosti, pro kterou je vhodný,” vysvětluje Závacký.

Co naopak nefunguje

• Odpařovače na radiátory. Je-li vzduch v nějaké místnosti suchý, k jeho zvlhčení do něj budete muset doplňovat i několik litrů vody každý den. Z odpařovačů se uvolní sotva decilitr vody denně. Spíše na ozdobu jsou i pokojové rostliny a fontánky.
• Sušení prádla v místnosti funguje, ale jen částečně a krátkodobě. Jedna várka mokrého prádla totiž obsahuje maximálně několik decilitrů vody, což je malá „záplata“. A prát dvakrát denně jen kvůli zvlhčení vzduchu není zrovna ekonomické.

„Při obou extrémech tedy platí větrat krátce a pořádně namísto kontinuální (mikro)ventilace. Efektivně a vcelku úsporně fungují přístroje na úpravu vlhkosti vzduchu. Před jejich nákupem je ale dobré si zjistit, jestli nějaký problém s vlhkostí opravdu máte. Nespoléhejte na vlastní dojmy, které mohou být klamavé. K tomu slouží různé vlhkoměry a meteostanice, které jsou schopny poměrně přesně vlhkost měřit a jsou k dostání v mnoha různých provedeních,” uzavírá odborník.

 

Nela Kleinová

Zdroj: ProAlergiky 

Zdroj foto: ProAlergiky