Kvůli modernímu životnímu stylu nebo komfortu, který nám dnešní doba nabízí, ale i vinou někdy až přílišného oblékání se mnozí z nás mohou stát méně odolnými vůči chladu a nepříznivým povětrnostním podmínkám. Otužování umožňuje znovuobjevit sílu našeho těla a podpořit jeho přirozenou rezistenci proti nepříznivým vlivům prostředí. Při dodržování pravidel může mít pozitivní vliv na imunitní systém, metabolismus, spánek a celkovou vitalitu.

S otužováním začněte pomalu

Otužování je postupný proces, který vyžaduje trpělivost a pravidelnost. „Začněte nejprve s mírným vystavením chladu, například sprchováním vlažnou vodou, kterou postupně ochlazujte. Také prodlužujte dobu, po kterou ve studené sprše zůstanete. V létě se doporučuje sprchovat v chladné vodě 3–5 minut, v zimě pak 1–3 minuty. Při sprchování je ideální se pohybovat a začínat od chodidel. Zkusit můžete i chůzi na boso v mokré trávě, třeba 5 až 10 minut denně nebo přešlapování ve vaničkách,“ radí Ivana Lánová. V případě, že nemáte sprchu, můžete sprchování nahradit umýváním ve studené vodě.

S otužováním je dobré začít v teplých letních dnech, kdy je tělo snáze připraveno na vystavení chladnějšímu prostředí. „V létě se otužování dá snadno praktikovat v přírodě. Využijte možností koupání v jezerech, řekách či v moři. Voda je sice pocitově studená, tělu ale obvykle nezpůsobuje takový šok, protože bývá vyhřáté od sluníčka a ochlazení je pro něj tak příjemné,“ doplňuje Lánová. Asi po 15 dnech se organismus na působení chladu většinou adaptuje a skutečně otužilým se člověk může stát přibližně za 2 roky.

Pro správné otužování je podstatné dodržovat několik základních pravidel

„Důležitá je především pravidelnost, postupné otužování částí těl a až potom celého těla, a také postupné zvyšování intenzity chladu. Zároveň ale nezapomeňte, že se to s dobou ve studené vodě nemá přehánět a zbytečně tak tělo vysilovat. Do ledové vody se rozhodně není dobré vydávat ve chvíli, kdy na sobě pociťujete únavu a vyčerpání. To by mohlo vést i k onemocnění,“ říká Lánová. Ideální je provádět otužování ráno a večer. Doporučovaná pravidla pro otužování můžeme shrnout do těchto slov – pozvolně, pravidelně a pořád.

Tato praktika by měla být vhodná téměř pro všechny osoby bez zdravotních komplikací, i tak je vždy lepší konzultace s ošetřujícím lékařem, než s otužováním začneme. „Otužování by se měli vyhýbat především lidé, které trápí onemocnění kardiovaskulárního systému. Vlivem prudkého ochlazení může totiž dojít k srdečnímu selhání. Při otužování by měl mít každý nějakého partnera, se kterým na sebe vzájemně dohlédnou,‘‘ uvádí Lánová. Vystavování chladu se také obvykle nedoporučuje pacientům s onemocněním močových cest a ledvin, chladovou alergií nebo pacientům s neurologickým onemocněním, jako je např. epilepsie, dále těhotným ženám nebo lidem, kteří prodělali mozkovou příhodu. Také při akutním onemocnění, rýmě nebo kašli je vhodné otužování přerušit a vrátit se k němu až po odeznění příznaků a následné rekonvalescenci.

Potenciální zdravotní benefity spojované s otužováním

Chladu se přisuzuje pozitivní působení na imunitní systém a celý organismus. „Bylo sledováno, že při otužování se v těle zvyšuje hladina bílých krvinek a cytokinů (proteinů důležitých při imunitní odpovědi) v krvi. To příznivě ovlivňuje přirozené fungování obranyschopnosti organismu. Díky produkci hormonů také můžeme cítit příjemný pocit a pozorovat zlepšení psychické pohody,“ vysvětluje Lánová.

O chladném prostředí se také soudí, že má příznivý vliv na krevní oběh. „Má se za to, že otužování ovlivňuje správné fungování kardiovaskulárního systému, srdeční činnosti, látkové výměny a zrychlení metabolismu, díky čemuž naše pokožka dokáže často působit prozářenější, pružnější a celkově pevnější,“ dodává Lánová. Otužování může přispívat i k odbourávání přebytečných tuků v těle, a to díky stimulaci tvorby hnědé tukové tkáně, která pálí energetické zásoby a tvoří z nich teplo.

Nela Kleinová

Zdroj foto: RossHelen