Správná fyzická aktivita podporuje proces uzdravování. Na oddělení následné péče ostravské nemocnice proto zařazují do léčebného režimu pravidelné pobyty v nemocničním parčíku. Dle vedoucí lékařky zdejšího oddělení MUDr. Markantové by všichni senioři měli využít léto k aktivnějšímu životnímu stylu a upevnit si tak své zdraví.
„Konec pohybu je začátek smrti. To je základní axiom, který zdůrazňují především bojové sporty. Je to univerzální biologické pravidlo, na které je potřeba pamatovat a snažit se hýbat až do úplného konce, kdy už tělo není biologicky schopno pohybu,“ říká na úvod vedoucí lékařka oddělení následné péče Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice MUDr. Zornitsa Petrova Markantová.
Lékařka upozorňuje na fakt, že syndrom imobility vzniká u seniorů velmi rychle. „Proces je u nich podstatně rychlejší než u dětí a dospělých. Během tří dnů bez pohybu se jinak samostatný senior stává imobilní, tzn. nepohyblivý mimo lůžko,“ říká lékařka s tím, že celkové zchátrání organismu staršího člověka je obvykle spojeno s náhlým nástupem závažného onemocnění či s úrazem.
Pro udržení dobrého zdraví proto lékařka seniorům doporučuje zůstat co nejvíce a nejdéle aktivní, tím zlepší kvalitu svého života a prodlouží aktivní věk o celé roky. Aktivní životní styl přináší totiž celou řadu benefitů, především zpomaluje proces řídnutí kostí a přispívá k udržení svalové hmoty a síly. „Zdravé kosti a svaly jsou nezbytné i k tak samozřejmým úkonům jako zajít si na toaletu, učesat se nebo se najíst. Pohyb má dále pozitivní vliv na správné fungování vnitřních orgánů, které se při něm navzájem masírují, a tím se stimulují ke své funkci. Pokud někdo přestane chodit, přijdou na řádu často známé problémy jako je zácpa, nadýmání, krátký dech, ale také bolesti svalů a kloubů i při klidovém režimu. A navíc dojde k povolení břišní stěny, což dále zhoršuje výše popsaných obtíží,“ upozorňuje MUDr. Markantová a na léto seniorům doporučuje především chůzi.Pro udržení dobrého zdraví proto lékařka seniorům doporučuje zůstat co nejvíce a nejdéle aktivní, tím zlepší kvalitu svého života a prodlouží aktivní věk o celé roky. Aktivní životní styl přináší totiž celou řadu benefitů, především zpomaluje proces řídnutí kostí a přispívá k udržení svalové hmoty a síly.
„Zdravé kosti a svaly jsou nezbytné i k tak samozřejmým úkonům jako zajít si na toaletu, učesat se nebo se najíst. Pohyb má dále pozitivní vliv na správné fungování vnitřních orgánů, které se při něm navzájem masírují, a tím se stimulují ke své funkci. Pokud někdo přestane chodit, přijdou na řádu často známé problémy jako je zácpa, nadýmání, krátký dech, ale také bolesti svalů a kloubů i při klidovém režimu. A navíc dojde k povolení břišní stěny, což dále zhoršuje výše popsaných obtíží,“ upozorňuje MUDr. Zornitsa Petrova Markantová a na léto seniorům doporučuje především chůzi.
„Kdo má možnost chodit po trávníku, je bosá chůze vůbec to nejlepší pro zdraví, protože dochází k aktivaci receptorů na nohou a systému čití v těle, který pomáhá udržovat vzpřímenou pozici. Stimuluje se imunitní systém, a to především chodíme-li v ranní rose,“ radí lékařka s tím, že s aktivitou mohou lidé začít v malých dávkách a postupně. Na začátek stačí minuta denně. Chodidlo, které je mimořádně bohaté na čidla tlaku velmi intenzivně zpracuje impulsy z nerovného povrchu trávníku, které se posílí blahodárnými účinky rosy.
Tyto principy uplatňují na oddělení následné péče také v rámci léčebného režimu svých pacientů, a pokud to počasí dovolí, tráví pacienti čas v rámci rehabilitačních a ošetřovatelských aktivit venku v nemocniční předzahrádce. „Zde musí jednak dojít, takže mají fyzickou zátěž, a dále pak na čerstvém vzduchu podnikají další aktivity,“ říká MUDr. Markantová.
„Po propuštění do domácí péče bývají rodinní příslušníci hyperprotektivní, obzvláště děti chtějí mít své rodiče jako v bavlnce, ale takový přístup může být naopak kontraproduktivní a může vést ke ztrátě soběstačnosti. Vždycky radím být trpělivý, nevadí, že senior vstává z postele několik minut, důležité je, že to zvládne sám,“ míní MUDr. Zornitsa Petrova Markantová a na otázku, zda jsou i situace, kdy by lidé naopak neměli své blízké nutit k aktivitám odpovídá: „Jedná se o pacienty v terminálním stádiu onemocnění, kterým bychom měli opravdu vyjít vstříc v jejich přáních a potřebách, aby poslední dny a týdny byli co nejspokojenější. Dále se jedná o případy těžké demence, neboť k fyzioterapii je nutné se umět navzájem domluvit. A v posledním případě jde o pacienty s fyzickým omezením, například těžkou artrózou, u nichž je nutné tato omezení respektovat a dělat to, co zdravotní stav umožňuje.“
Nela Kleinová
Zdroj foto: Getty Images Signature
