Ideální doba je v zimě, kdy je aktivita klíšťat nízká a riziko, že se člověk nakazí mezi jednotlivými dávkami, je minimální. Očkovat se ale lze v průběhu celého roku. Očkování proti klíšťové encefalitidě je však v tuzemsku stále nedostatečné. To potvrzují údaje Státního zdravotního ústavu o nárůstu počtu případů klíšťové encefalitidy v letech 2013 až 2022. Proočkovanost je v Česku podle nejnovějšího průzkumu SZÚ 38 %.

Nárůst případů dosahoval místy i k 80 %

Výrazný nárůst případů klíšťové encefalitidy v roce 2022 v porovnání s rokem 2021 byl zaznamenán u lidí mezi 70 a 74 lety, a to rovnou o 79 %. Téměř o polovinu stoupl počet případů u lidí mezi 60 a 64 lety a asi o čtvrtinu mezi lidmi v rozmezí 50 až 54 let. Přitom právě tyto věkové skupiny od loňského roku mohly využít hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě ze zdravotního pojištění. „Pokud by se podařilo zvýšit proočkovanost podobně jako například v sousedním Rakousku, lze očekávat, že by došlo k významnému poklesu počtu případů klíšťové encefalitidy. Preventivní opatření zahrnující možnost očkování jsou důležitá i vzhledem k tomu, že dochází k rozšiřování oblastí s výskytem infikovaných klíšťat a lze říci, že v současné době je rizikové již prakticky celé území naší republiky,“ říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Léčbu seniorům komplikují jiné nemoci

Aktuální proočkovanost u lidí ve věkové skupině od 55 do 64 let je 32,4 %, u seniorů nad 65 let je to 35,5 %. V porovnání s předchozím rokem jde u obou skupin o značný posun, stále je to však pod celorepublikovým průměrem (38 %). Přitom zejména starší lidé jsou horším průběhem onemocnění ohroženi nejvíce. Celou terapii a snahu lékařů vrátit je do plnohodnotného života mohou totiž značně komplikovat jiná onemocnění častá ve vyšším věku.

„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že klíšťová encefalitida u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku. Navíc u starších nemocných často v důsledku akutního onemocnění dochází k dekompenzaci základních onemocnění, např. cukrovky, onemocnění srdce a podobně. Současně taktéž rehabilitace a úprava zdravotního stavu do stavu před onemocněním trvá delší dobu, navíc u některých nemocných zůstává i trvalé postižení, např. ochrnutí končetin jako následek onemocnění,“ potvrzuje MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D. z Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava.

Potížím neutekli ani zdatní čtyřicátníci

Meziročnímu navýšení počtu případů (průměrný nárůst o 15 %) neunikla ani generace lidí mezi 30 a 49 lety. Vážné následky přitom mohou postihnout i je, přesto, že v tomto věku se předpokládá lepší zdravotní stav a fyzická kondice. „Opakovaně jsem viděla čtyřicátníky i mladší pacienty původně zcela zdravé a v plné síle, kteří skončili s oboustranným ochrnutím končetin. To vám opravdu zcela zásadně a dlouhodobě změní život.  A za všechno může jedno malé klíště,“ upozorňuje MUDr. Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Nemocnice Bulovka. Proočkovanost mezi lidmi 35 až 55 let se pohybuje kolem 33,5 % 8 a stejně jako u starší generace je pod celorepublikovým průměrem. Očkování proti klíšťové encefalitidě hrazené ze zdravotního pojištění v této skupině není. Kdokoliv mladší 50 let však může využít příspěvků pojišťoven, který je v rozmezí od 1000 do 1500 Kč ročně.

100% nárůst případu mezi nejmenšími dětmi

„Zapomenout bychom však neměli ani na děti. Klinický průběh je u nich ve srovnání s dospělými sice mírnější, ale často přetrvávají příznaky v podobě bolestí hlavy a poruchy v oblasti kognitivních funkcí. Následky dokládají i nálezy na magnetické rezonanci CNS a záznamech EEG přetrvávající i měsíce po prodělaném onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost a Členka výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP. Mezi předškoláky a školáky do 14 let je proočkovanost v rozmezí 37,5 % a 44 % a meziroční nárůst v počtu případů je 15 %. Středoškoláci mají proočkovanost o pár procent vyšší. Během roku 2022 u nich došlo naopak k 15% poklesu v počtu případů v porovnání s předchozím rokem. Alarmující je situace u dětí do 4 let. Zde je naprosto nejnižší proočkovanost 20,6 % a během roku 2022 se zde počet případů zdvojnásobil.

O klíšťové encefalitidě

K nákaze může dojít už za 2 hodiny po přisátí infikovaného klíštěte.  Poté nastává inkubační doba, která trvá v průměru 1–2 týdny, v rozmezí 2–28 dní. První fáze klíšťové encefalitidy připomíná chřipku. Objevuje se únava, teplota, bolest hlavy, svalů a kloubů a nevolnost. Po pár dnech příznaky odezní a nastává několikadenní klid. Druhá fáze začíná vysokými horečkami, velice silnými bolestmi hlavy, závratěmi, dezorientací, svalovým třesem. Pacienti bývají většinou hospitalizovaní a čeká je léčba, která pouze tlumí projevy nemoci. Klíšťová encefalitida nepřináší jen bolesti hlavy a závratě. Po návratu z nemocnice čeká řadu pacientů pracovní neschopnost, ale i po jejím ukončení může přetrvávat dlouhotrvající obrna hlavových nervů, porucha spánku, paměti a koncentrace či porucha sluchu. Dojít může i obrnám končetin nebo i k zástavě funkcí životně důležitých center.

Nela Kleinová

Zdroj foto: Chalabala, Getty Images