Antibiotika jsou celosvětově nadužívána. V ČR je situace průměrná, nicméně máme velký prostor pro zlepšení. Jaké země nás mohou inspirovat a čím? Slyšeli jste o tzv. odložené preskripci či safety netting? Vyzpovídali jsme MUDr. Milana Trojánka, PhD. z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka.
V jakých zemích je nízká spotřeba ATB, což může inspirovat ostatní země?
Jednoznačně na severu Evropy. Jejich přístup k ATB patří mezi nejlepší na světě. Snaží se je tam užívat jen v přísně indikovaných případech. Uvědomují si riziko antibiotické rezistence, tedy stále vyšší odolnosti bakterií na účinky ATB, což vzniká především jejich nadužíváním. Výrazně se však zlepšily i země jako Francie, Německo a USA. Naopak velké problémy má jižní a východní Evropa. ČR se z hlediska výskytu rezistence nachází v pomyslném středu.
Zlepšení můžeme docílit i tím, že se pokusíme využít některý z novějších přístupů k užívání ATB.
Jedním z nich je sdílené rozhodování pacient-lékař. Jak to probíhá?
V posledních letech se posouvá i vztah mezi lékařem a pacientem. Pokud jsme např. v situaci, kdy není zcela jednoznačné, zda je nutné předepsat ATB, představuje podle mě správné řešení probrat situaci s pacientem a vysvětlit, jaké jsou přínosy či rizika předepsání/nepředepsání ATB. Sám jsem byl překvapen, že řada pacientů z ambulance odchází s tím, že jsou rádi, že se to ještě zvládne bez ATB.
Další inspirací může být odložená preskripce. Jaký je její princip?
Poměrně často se setkáváme se situacemi, kdy není zcela jasné, zda pacient má jednoznačně bakteriální infekci a je nutné podání ATB. Možné řešení představuje tzv. odložená preskripce. Pokud je např. pátek a jako lékaři si nejsme jisti, můžeme se s pacientem domluvit, že mu vydáme recept, který si ale vyzvedne až v případě, že se jeho stav do určité doby nezlepší, či se naopak zhorší. Ukazuje se, že většina pacientů recept nakonec nevyzvedne. V leckterých případech je to lepší než začít ATB užívat hned.
Pojďme si ještě vysvětlit další možnost, jak omezit užívání ATB. Co znamená safety netting?
Pokud pacienta odešlu domů např. jen na symptomatické terapii, tj. bez ATB, je vždy důležité poučit jej, co a jak dělat, když se stav zhorší. Řešení může představovat odložená preskripce, časná kontrola v mé ambulanci či poučení, kam zajít při zhoršení stavu.
Více na www.antibiotickarezistence.cz. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví.
Marta Molínová
